Hlavní město Makedonie (jedna z bývalých republik Jugoslávie) se rozkládá v údolí řeky Vardar obklopeném vysokými kopci. Město je řekou rozdělené na dvě části, které jsou velmi odlišné architekturou a také etnickým původem obyvatel.
Hlavní město Makedonie (jedna z bývalých republik Jugoslávie) se rozkládá v údolí řeky Vardar obklopeném vysokými kopci. Klima ve Skopji je v létě velmi horké, běžně se teploty šplhají nad 40 stupňů Celsia. V zimě občas sice padá sníh, ve městě se ale na zemi dlouho neudrží, roztává dříve než většina obyvatel odchází do práce. Město je řekou rozdělené na dvě části, které jsou velmi odlišné architekturou a také etnickým původem obyvatel.
V roce 1963 Skopje zasáhlo silné zemětřesení, které zničilo velkou část domů v samém centru města. Rekonstrukce a výstavba nových budov probíhá dodnes. Zemětřesení bude už brzy připomínat jen městské muzeum (bývalé vlakové nádraží), na němž se při otřesech zastavily hodiny a od té doby nepřetržitě ukazují čas 5:17. Od muzea se po pěší zóně dostanete k pamětnímu domu Matky Terezy, držitelky Nobelovy ceny za mír, která se ve Skopji narodila. Odtud už je blízko Náměstí Makedonie, na kterém v roce 2011 přibylo několik obřích soch včetně centrálního monumentu Alexandra Velikého. Výstavba na náměstí má trvat do roku 2014, přibydou nejen další sochy, ale také nové budovy.
Přes řeku Vardar se od hlavního náměstí klene Kamenný most – údajně je nejstarším mostem v Makedonii. Když se na mostu zastavíte a rozlédnete se, uvědomíte si, že řeka opravdu rozděluje město zejména kulturně. Zatímco na jedné straně jsou moderní budovy a pravoslavné kostely, na druhé straně v dálce už vidíte bývalou tureckou pevnost a mnoho minaretů, ze kterých se v dané hodiny ozývá typické volání muezínů. Ano, dá se říct, že Vardar rozděluje město na pravoslavnou a muslimskou část. Poměr etnických Albánců a Makedonců je ve městě téměř vyrovnaný, většina nápisů a také např. školy jsou dvojjazyčné. Pestrou etnickou skladbu ve Skopji i celé Makedonii ještě doplňují Turci, Romové a další.
Návštěva Starého města, nazývaného Stará či Turecká Čaršija, je pro Středoevropana úžasným zážitkem. Zemětřesení na „tureckém/albánském“ břehu řeky moc škod naštěstí nenapáchalo. Zřejmě je to tím, že v Čaršiji byly a jsou jen jednopatrové budovy. Díky tomu se zachovaly nádherné staré domky, dnes plné obchůdků se suvenýry, zlatem a stříbrem, své místo si tu našli i řemeslníci a obchody s luxusní módou. Staré město znovu ožilo až v posledních letech, kdy se otevřela většina obchůdků, restaurací a kaváren. Před deseti lety prý do Turecké Čaršije pravoslavní Makedonci vůbec nechodili a i dnes se občas objeví někdo, kdo turisty straší tím, že v albánské části města není bezpečno. Staré město se stalo mým nejoblíbenějším místem ve Skopji. Nejen kvůli tradičnímu lahodnému a levnému jídlu, ve kterém se snoubí všechny národní kuchyně západu a východu, ale také kvůli atmosféře mešit a minaretů. Za Čaršijí se navíc ukrývá velký pazar, obrovské tržiště, kde pořídíte úplně všechno na co si vzpomenete. Barevná a voňavá zeleninová část v létě navíc láká i turisty. Ovoce a zelenina, sýry, ořechy a kopce orientálního koření totiž zcela dávají zapomenout, že se stále ještě nacházíte na evropském kontinentu.
Při vícedenním pobytu ve Skopji stojí za vidění kromě Starého města, pevnosti, pazaru a okolí hlavního náměstí, např. i pěkné Muzeum Makedonie ukryté v Čaršiji, a nejstarší dům ve městě nazvaný Stara Kukja, který najdete poblíž Opery. Pro delší výlet pak doporučuji turistiku na kopec Vodno k obřímu kovovému kříži, který shlíží na město a v noci svítí. Dá se k němu dojít pěšky z centra Skopje za cca 4 hodiny, od léta 2011 si navíc část cesty můžete zkrátit kabinkovou lanovkou. Dalším tipem na výlet může být Akvadukt z 15. století, k němu se nejlépe dostanete na kole (v sezóně si můžete bicykl zapůjčit za malý poplatek v centru města). Pozor, akvadukt sousedí s armádním pozemkem, sledujte cedule a neprolézejte ploty, ať se nedostanete do problémů. K dalším výletům přímo vyzývají kopce plné klášterů v okolí Skopje. Hodně monastýrů ukrývá pohoří Skopska Crna Gora, kaňon Matka nebo třeba pohoří Kitka.
Ve Skopji žije mnoho cizinců a asi hlavně díky tomu se pomalu rozrůstá místní CouchSurfing komunita. Vzhledem k omezené nabídce ubytování ve městě doporučuji využít tento systém výměnného ubytování. Pro méně dobrodružné povahy je pak ve Skopji několik hostelů a hotelů.
