Jane Goodall: Změníme svět?

Je stále ještě čas odvrátit celkovou zkázu?

Věřím, že tu je určité „okno v čase“, ale nevím, jak veliký tento časový prostor je. To je důvod, proč cestuji 300 dnů v roce po celém světě a snažím se dát lidem naději. Kdybychom neměli naději, že čas ještě máme, tak neuděláme nic. Má práce teď spočívá v rozvíjení vlastních mládežnických programů, které fungují ve sto zemích světa. Myslím si, že ještě není příliš pozdě, ale už je skoro pozdě.

„Myslím si, že míříme ke kolapsu, pokud nezměníme náš styl, pokud nevytvoříme nové myšlenkové cesty ohledně našeho vztahu s přírodou a ostatními tvory, se kterými se o ni dělíme.“

Věříte tomu, že jeden nebo dva lidé mohou změnit svět?

Jeden člověk celý svět nezmění, ale každý může udělat svou malou změnu každý den. Lidé se zajímají o to, co se děje, ale narážejí na otázku „co mohu udělat jako jedinec“. Sami nemůžeme udělat zase tak moc, ale když více lidí začne přemýšlet o důsledcích svých malých rozhodnutí, která činíme neustále, tak je šance Zemi uzdravit. Jde tedy o to, co jíme a kupujeme, co si oblékáme, odkud co bylo přivezeno, jak to bylo vyrobeno, zda to ničí životní prostředí, zda a jak u toho trpí zvířata nebo i lidé.

Miliony a následně miliardy malých rozhodnutí, pokud budou učiněna eticky a zodpovědně, mohou posouvat svět správným směrem. K tomu přičtěte vliv vysoce postavených vládních úředníků nebo manažerů, ředitelů velkých firem nebo miliardářů. Tito lidé mohou dosáhnout mnohem větší změny díky pozici, v níž jsou. A v podobné pozici jsou i média.

Jaké by měly být vlastnosti dobrého lídra?

Měl by pochopit, že je velmi zlé žít pro peníze samotné. Vyvinuli jsme materialistickou společnost, v níž žijeme dnes. Vše je v ní o hodnotě a o tom, co získám tady a teď. To je velice sobecké a musí se to změnit ve vnímání všech lidí. Lídři by k tomu měli přispět svým dobrým příkladem.

Co jsou největší problémy?

Na jednu stranu je problém chudoba, v níž se nacházejí miliardy lidí po celé planetě. Tito lidé ničí své životní prostředí, ale nemají na výběr. Prostě musejí porážet stromy, aby mohli pěstovat svou potravu, třeba kukuřici. Musejí kupovat nejlevnější nekvalitní jídlo, které se mnohdy vyrábí za devastujících podmínek. Oni ale musejí z něčeho žít. Na druhé straně máte neudržitelný životní styl, který představujeme my. Vy a já.

Největší problém je pak to, jak ničíme prostředí, na kterém jsme závislí. Plíce světa, která absorbují CO₂ a pak produkují kyslík. Ničíme lesy, znečisťujeme oceány. Spalujeme víc a víc fosilních paliv, kácíme lesy kvůli polím, na nichž pěstujeme krmivo pro domácí zvířata, která nakonec naporcujeme v obchodech. Stále bez limitů lovíme obrovské množství zvířat, a přitom vyhazujeme stále více a více masa. Tady nejde jen o krutost, s jakou se k přírodě chováme, ale o celkový přístup.

Náš projekt Roots and Shoots má více než 150 tisíc aktivních skupin a ty vybírají své vlastní projekty jak zlepšit svět. Vždy jeden pro lidi, jeden pro zvířata a jeden pro životní prostředí. Ty programy fungují od mateřských škol až po univerzity.

Myslíte si, že si úskalí našeho žití průměrně vzdělaní lidé uvědomují?

Lidé se nestarají o naši krutost ke zvířatům ani o bezohlednost, s níž přistupujeme k životnímu prostředí. Možná se ale začnou starat o své vlastní zdraví. Když například podporujeme chov a růst hospodářských zvířat rutinním podáváním antibiotik, potom si bakterie začínají budovat odolnost a lidé začínají umírat na obyčejné škrábnutí na prstu. Nad tím už se někdo zamyslí.

Řadu let jste studovala také skupiny hyen. Jak fungují? Můžeme se nějak přirovnat k hyenám?

V některých ohledech ano. Zajímavé pro mě je, že šimpanzi žijí ve společnosti, kterou řídí samci. Fungují tak jako většina lidských společností, kde po věky dominují muži. Šimpanzí matka se pět let musí věnovat výchově dítěte. A protože dítě se drží neustále v její blízkosti, matka se zase drží stranou od ostatních. Stranou od konfliktu, protože by to mohlo být nebezpečné pro její dítě.

Společnost hyen řídí naopak samice a je tu obrovský rozdíl. Samice hyen nechává své mládě v doupěti a nenosí mu tam potravu, jen své mléko. A čím je agresivnější a „soutěživější“ při lovu smečky, čím lepší sousta získá, tím lepší má mléko. A tak nejschopnější samice mohou vychovat až tři mláďata, která jsou větší než jediné mládě níže postavené samice. Toto je evolučně naprosto fascinující.

Je to příliš bláznivé, pokud bychom to přirovnali k genderovým změnám, které se dějí v lidské společnosti? Mluví se o tom, že pozice žen sílí a že začínají ovládat svět.

Možná ano, ale je pro mne znepokojivé, jakým způsobem se to děje. Některé ženy, které se dokázaly dostat až na vrchol, si osvojily mužskou taktiku a mužský styl dominance, což mi připadá opravdu nešťastné. Potřebujeme totiž, aby ženy přicházely s novým způsobem myšlení, kterým je třeba vnímat společnost, aby přicházely do nejvyšších pozic s pochopením a se slitováním. Jen potom můžeme vyhlížet lepší svět.

„Naději vidím v dětech, samoobnově přírody i v internetu.“

Jste optimistka?

Jsem, protože v tom chaosu, který vidíme všude kolem v celém světě, nastává obrovská změna. Lidé mnohem více než kdykoli v minulosti začínají chápat ohrožení našeho světa. Nastává také obrovská změna ve vnímání skutečné podstaty toho, jak funguje živá příroda. Lidé začínají rozumět tomu, že zvířata jsou v mnohém jako my. Že mají své pocity, že cítí bolest.

A pak je tu také úžasná obnovitelnost přírody. Můžeme celé zničené oblasti nechat být. Dát jim čas, dát jim příležitost. A příroda začne sama sebe obnovovat. To je úplný zázrak. Obrovská je rovněž síla sociálních médií, pokud bude použita správným směrem. Je to poprvé v lidské historii, kdy můžete spojit miliony a možná miliardy lidí dohromady jediným tématem. To jsme nikdy dřív nedokázali.

Rozhovor si můžete poslechnout také na youtube kanálu Hausbót Petra Horkého.