Snaha J.K. Tuckeye proniknout do hlubokého nitra Afriky stála život nejen jeho, ale i většinu životů členů jeho expedice.
TUCKEY James Kingston (srpen 1776, Greenhill poblíž Corku, Irsko, † 4. 10. 1816, poblíž ústí Konga) – britský cestovatel
Kapitán J. K. Tuckey se jako první – a na dlouhou dobu poslední – Evropan pokusil o průnik do nitra Afriky proti toku Konga. Znalosti Evropanů o tomto veletoku řadu století zůstávaly v té podobě, jak je stanovil D. Cão.
Tuckey vyplul proti proudu Konga v červenci 1816 na dvou lodích, Kongo a Dorothea; brzy ale byly lodi zastaveny mohutnými peřejemi, jimiž veletok překonává krystalický masiv Dolnoguinejské vysočiny. Proto Tuckey rozhodl o dalším postupu po souši: v čele nevelkého oddílu postupoval nejprve po levém, pak po pravém břehu řeky, vyčerpání a nemoci účastníků (ať Evropanů, nebo černých nosičů) jej donutily k návratu již 250 km od pobřeží – sám Tuckey se ale domníval, že je nejméně dvakrát tak daleko. Nedlouho poté, co zavelel k návratu, podlehl žluté zimnici.
Z 54 Evropanů, kteří se Tuckeyho expedice zúčastnili, jich přijelo zpět do Evropy jen dvaadvacet. Jeden z nich, Louis Fitzmorris, v roce 1818 publikoval Tuckeyho zprávy a mapu veletoku (zčásti jej zmapoval sám, dále vycházel z Tuckeyho); peřeje prý končí nedaleko od nejzazšího bodu expedice, pak řeka teče ve dvou ramenech a asi 20 dnů pochodu odtud vytéká z velkého jezera či bažiny…. Vražedné podnebí a epidemie ale další Evropany, kteří by chtěli ověřit tyto informace (Tuckey je získal od domorodců), na téměř půl století odradily. Na roli, jakou má tato řeka na africkém kontinentu, vlastně přišel až Stanley v letech 1874–77.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
