Jak se připravit na expedici?

První dva body jsou v přípravách klíčové, to ostatní je jen rutina:

1. Vybrat si to pravé místo, cíl pro expedici

Ačkoliv se to nezdá, toto je nejtěžší část příprav.

První možnost. Jedete do Laosu cestovat „kam vás nohy zavedou“. Určitě se vám tam bude líbit. S největší pravděpodobností vás ale nohy a okolnosti jen tak nezanesou na mnohá odlehlá a zajímavá místa. Ani se o nich nedozvíte. Ledaže byste měli moře času.

Druhá možnost je navštívit Laos vyzbrojeni dobrým průvodcem (Lonely Planet, Rough Guide apod.). Cesta se vám bude moc líbit a navštívíte mnoho zajímavých míst, většinou však obklopeni jinými cestovateli a cestovatelům přizpůsobenými Laosany.

Třetí způsob, jak procestovat Laos, je ležet řadu týdnů v mapách, podrobně prohlížet internetové diskuse a cestovatelské stránky (v různých jazycích!), detailně studovat Google Earth a sbírat poznatky jiných cestovatelů. Pak můžete v Laosu strávit týden nebo měsíc na řece v národním parku, mezi vesnicemi, které za rok sotvakdo cizí navštíví.

Většině lidí samozřejmě vyhovuje první nebo druhý výše popsaný způsob cestování. Naročnost třetího způsobu cestování vyplývá z faktu, že o místech, kam chcete jet, se v žádném průvodci nedočtete. Vaše cesta začíná často tam, kde průvodce končí. Takových míst je na světě stále obrovské množství. Musíte ale strávit hodně času sháněním spolehlivých informací. Jsou tu i rizika – zdravotní, bezpečnostní a to, že v průvodci nepopsané místo prostě nebude zajímavé.

Tip: Nezůstávejte u českých a anglických zdrojů informací. Informace v češtině jsou z logiky věci omezené. Těch v angličtině je mnoho, ale o některých regionech světa toho moc nenajdete. Třeba pro cestu do JV Tibetu jsem čerpal z francouzských blogů. Jediný článek o oblasti v Surinamu je v holandštině. Před návštěvou Afghánistánu jsem telefonoval Afgháncům do Herátu apod.

2. Najít parťáka(y)

Máte-li někoho, s kým pravidelně vyrážíte na cesty, hýčkejte si ho! Vězte, že většina z nás má potíže najít spolucestujícího, který má podobné zájmy, čas a peníze a se kterým si navíc padnete do noty. Hlavně pokud jde o náročnější cesty.

3. Jaké vybavení na expedici

Poraďte se s někým, kdo v dané oblasti byl, povzpomínejte na své předchozí cesty a udělejte si seznam nepostradatelných věcí. Pak z něj třetinu vyškrtněte a můžete se začít balit.

Málokdy se stane, že by někdo zapomněl boty, spacák nebo foťák. Spíše jsou to maličkosti, na které se snadno zapomene, které sice nebývají úplně nepostradatelné, ale které cestování výrazně zpříjemní.

Tady je můj seznam některých takových maličkostí (ne všechny sebou samozřejmě tahám vždycky):

• Nůžky na nehty (nejen na nehty)
• Malinké zrcátko (až budete hledat klíšťata, páčit třísky, trn z oka apod.)
• Krém proti slunci
• Repelent
• Pinzetu
• Šátek na hlavu (proti slunci i dešti, může sloužit i jako improvizovaný obvaz, taška, polštář i ručník)
• Slovníček
• MP3 přehrávač velikosti rtěnky na tužkové baterky (pro zahnání nudy a zlepšení nálady při nekonečných čekáních)
• Rozpustné vitamíny do vody (vyvážená strava na expedici není pravidlem; ale hlavně: v horku je potřeba dost pít a něčím ochucená voda vám pomůže dostat do sebe dost tekutin)
• Zásobu igelitových sáčků a tašek
• Zásobu zavíracích špendlíků
• Provázek

Jak vybavit lékárničku asi každý ví (obvazy, paralen, antimalarika atd. atd. – poraďte se s lékařem) a doma ji určitě nezapomene. Tady je pár doplňků, které vás možná dopředu nenapadnou, ale na cestě je oceníte:

• Voduvzdorné náplasti – nevěřte reklamě a doma si sami odzkoušejte, jestli náplasti drží!
• Cucací pastilky proti bolení v krku (začne vás bolet třeba v klimatizovaném autobuse a pokazí vám docela cestu)
• Herpesin proti oparům
• Chemické čistidlo vody (nikdy nevíte, jestli nebude potřeba)
• Mast na opruzeniny a proti plísním
• Kapky proti pálení očí (Ophtalmoseptonex apod.)
• Mast na „prasklou patu“ (vzniká na noze nepřivyklé chůzi bez ponožek, hlavně v suchých a prašných oblastech a dosti bolí)