Řekněme si rovnou, že pro amatéra je to poměrně náročná disciplína. Pokud nefotíte šachový turnaj, tak většina scén je rychlá – ostatně jedná se o závody. Několik příkladů z letošního vodáckého maratónu přiblíží alespoň nejzákladnější fakta o sportovní fotografii.
V případě vodáckého maratónu to od startu k cíli trvalo nejrychlejší lodi pouhé 2 hodiny 2 minuty a 34 vteřin. Je pravdou, že poslední dojeli za skoro 5,5 hodiny, ale tou dobou už jsem musel sedět u notebooku a připravovat fotky na večerní předání.
Sportovní fotka je o rychlosti
Pokud jste někdy viděli profesionální sportovní fotografy v akci, tak víte, že oni chlapíci s dlouhými objektivy za stovky tisíc v pressvestách mívají vyhrazená místa v zatáčkách (auta najíždějí proti objektivu), u cílové pásky… prostě na samých atraktivních místech za velmi neatraktivní peníze. Získat takové místo je naprosto nad možnosti amatérského fotografa, nicméně i tak si člověk něco podobného může vyzkoušet. Prostě jen nebude fotit mistrovství světa, ale mistrovství vesnice či fotbal na plácku. Existují nejrůznější obyčejná sportovní klání, od dětských dnů, hasičských závodů, školních utkání nebo obyčejného „fotbálku, volejbálku, florbálku.. a jiných bálků“ kam si chodíte vy či vaší známí pinknou a začutat. Jednou si místo tenisek vezměte foťák a zkuste udělat report ze sportovní akce. Zjistíte, že je to zcela jiná disciplína, než focení rodinky s horami v pozadí. Ostatně svůj postřeh si můžete vyzkoušet během nadcházející zimy pod kopcem, kde chodí sáňkovat děti. I tam totiž budete muset znát „základní pravidla sáňkování“ a sportovní fotografie. Říká – li mezititulek: „sportovní fotka je o rychlosti„, je tím myšlena rychlost ostření a vašeho postřehu. Pravděpodobnost, že uděláte skutečně dobrou fotku rejděním objektivu mezi hráči je skoro stejná, jako výhra ve sportce. Podařit se to může, ale spíše ne. Pro větší jistotu je „třeba tomu štěstíčku jít trochu naproti“ jak říkal jeden z fotbalových bafuňářů.
Rada č.1. Najděte si místo, kde se určitě sportovci objeví a trochu zpomalí (zatáčka v případě auto – moto sportů, hrana jezu v případě vodáků, místo pod košem či u branky v případě míčových sportů.
Rada č.2. Na fotoaparátu si nastavte prioritu času a zvolte takovou kombinaci ISO (citlivosti) a času, aby snímky nebyly rozmazané a tmavé. Budete-li mít jednotvárné pozadí, tím lépe, alespoň závodník vynikne.
Rada č.3. Nastavte si (pokud ho váš fotoaparát má) sériové snímání. Tím pokryjete požadavek rychlosti akce… a je šance, že z několika snímků bude jeden ucházející.
Rada č.4. Předostřete si na místo, kde se objeví závodník. Pak už stačí jen vystihnout okamžik, kdy se těsně přiblíží k předostřenému místu. Chce to několik pokusů, ale člověk se pořád učí.
Sportovní fotka je o znalosti
Jde o znalost pravidel hry a hřiště. V případě Krumlovského maratónu se jednalo o to, který jez je přístupný autem a na které straně řeky leží. Šlo v podstatě o čas a ne, mít k dispozici auto, dal by se vyfotit buď start, nebo cíl. Autem jsme stíhali (tak, tak) objet celou trasu? Takže na snímcích je jak start, tak projetí vítězné dvojice cílem. Proto je dobré být domluvený s organizátory mimo jiné proto, aby vás z bezprostředního okolí tratě či hřiště nevyhodili.
Myslete na to focení detailů i celků. Vděčné bývají detaily obličejů, sportovci si mimiku během výkonu moc nekontrolují 🙂 Pokuste se zachytit akci v cíli, pod košem či před brankou – bývávají to obrazově vděčné akce.
Sportovní fotka je v technice
Tady je základní kámen úrazu nás amatérů. Sportovní fotografie opravdu vyžaduje vysoce světelné teleobjektivy se stabilizátorem, jejichž cena převyšuje několik průměrných platů a kvalitní těla zrcadlovek, které mají velmi krátké časy, možnost nastavení vysoké citlivosti při malém šumu a rychlost ukládání nafocených snímků. Tak to holt je a nezbývá, než se s tím smířit. Jen pro informaci a bližší představu: letošní ročník Krumlovského maratónu jsem fotil Nikonem D200 a objektivy Sigma 150 makro a Signa 12 – 24., tzn žádné extra profi vybavení, ale na nejzákladnější pokrytí akce to muselo stačit.
Rada č.5. Nekompromisně okamžitě mažte nepovedené snímky. Sice si můžete v rychlosti omylem smazat dobrý snímek, ale upřímně řečeno, většina snímků je zkažená. Ty které vypadají už na displeji nepovedeně, nemá smysl archivovat. Stejně se k nim nevrátíte. A nebudou zabírat místo na kartě.
Nakonec jeden odkaz. Na Krumlovském maratónu jsem nafotil jsem takřka 2000 fotek, polovinu jsem smazal okamžitě po prohlédnutí na displeji a do konečného výběru se jich dostalo 366. Vidět je můžete na http://www.krumlovskymaraton.com/foto08_3/
A příště se ze sportoviště půjdeme podívat ho hospody.
HedvabnouStezku.cz založili a provozují cestovatelé pro cestovatele. Veškeré příjmy z inzerce věnujeme na neziskové projekty prostřednictvím Expedičního fondu. Hedvábná stezka je pro nás symbolem. Lidé po ní putují už 2500 let, ale taková cesta stále vyžaduje odvahu a vytrvalost. Na Hedvábné stezce i dnes každý prožije „svá vlastní dobrodružství“ a „objeví pro sebe“ nová místa nebo třeba sám sebe. Doba objevů a dobrodružství zdaleka neskončila. Kdo chce, ten je i dnes najde na mnoha místech světa.
