Byla to dlouhá a náročná práce. Čtyři roky pozvolného odkrývání zeminy, kamení i částí stavby trvalo archeologickému týmu najít to, pro co si přišel. Když v roce 1952 sestupoval mexický archeolog Alberto Ruiz do nitra ruin Chrámu nápisů v Palenque, byl jistě nervózní. Ovšem našel to, co očekával.
Na konci jeho cesty ho čekala odměna, sarkofág o velikosti 3,6 x 2 metrů a v něm pozůstatky muže, který kdysi vládl celému regionu, K’inich Janaab‘ Pacal a jeho posmrtná nefritová maska, proslavili jak Ruize, tak i celé Mexiko.
Byl to právě Ruiz a jeho tým, kteří si všimli, že zdi malého chrámu pokračují až pod úroveň podlahy, pátrali dál a jejich snažení jim přineslo ovoce. Profesor Josua J. Marka si zapsal: „Z temných stínů se vynořil obraz z mýtů, fantastické, éterické znamení z jiného světa. … Cítil jsem se jako v opuštěné kapli. V basreliéfu na okolních stěnách tančily štukované postavy. Pak můj pohled padl na podlahu. Byla téměř celá zakrytá velkou vyřezávanou deskou, a to v perfektním stavu.“
Pravý účel pyramidy
Pyramida známá jako Chrám nápisů ční v ruinách mayského města Palenque v mexickém státě Chiapas k obloze a přitahuje k sobě pozornost každého návštěvníka, turisty i vědce. Dlouhou dobu se předpokládalo, že se jedná o náboženské centrum města, až později, po přeložení nápisů zdobících stěny, byl objeven jeho pravý účel, jedná se o hrobku panovníka jménem K’inich Janaab‘ Pacal. I když i k tomuto zjištění došli vědci po dlouhých letech dohadů a kompromisů.
„Vzhledem k tomu, že Pakalova hrobka byla v mayském myšlení součástí podsvětí, protože byl pohřeben do první vrstvy podsvětí, tak to znamená, že Slunce zapadá do podsvětí, aby tam vybojovalo bitvu s démony a ráno se vynořilo jako znovuzrozené. Znamená to tedy, že Pakal se někdy jako slunce vynoří z podsvětí a bude znovu oživen,“ vysvětlil význam stavby badatel Stanislav Chládek pro Český rozhlas před několika lety.
Hrobka obsahovala velké množství náušnic, náramků, náhrdelníků i dalších velice kvalitně zpracovaných šperků a předmětů z nefritu. Májové považovali nefrit za velice cenný, jelikož v jeho zelené barvě viděli symbol života.
Nejširší nabídku průvodců a map Mexika (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Historie výjimečného Palenque
Město Palenque tak za vlády Pakala rozkvetlo k velikosti. Dobře ho též zpravovali vládcovi synové, však již v roce 711 byl obsazenou sousedním městem Tonina. V té době však již nerostlo, nevznikaly nové stavy a upadalo. Obyvatelstvo ho z prozatím neznámých důvodů opustilo o sto let později. Pro Evropany bylo město opět objeveno až po uplynutí tisíce let, v roce 1746, španělským knězem otcem Solisem. Byli to také Španělé, kteří stavby ve městě pojmenovali, názvy jako Chrám kříže, Chrám nápisů či Chrám počtu tak neříkají nic o jejich původním účelu. Dokonce hrobka samotného Pakala nese „evropské jméno“ Chrám nápisů, až letos byl rozluštěn její pravý název: „Dům u devíti nabroušených kopí“.
Jaguár byl posvátným zvířetem Mayi a bylo to právě hieroglyf vypadající jako stolička jaguára, jenž vědce přivedl k této interpretaci, tedy vysvětlení znaku jako ostří na hrotu kopí. „Je to výraz související s válkou, a aspekt, který nebyl předtím znám, proto hieroglyfy nemohly být doteď rozluštěny,“ částečně osvětlil problematiku vedoucí výzkumného týmu Guillermo Bernal z Národní autonomní univerzity v Mexiku.
Bez dvou let vládl Pakal sedm desetiletí
Jméno Pakal se překládá ve významu „sluneční štít“ a již samo o sobě nastiňuje funkci mayského panovníka. Působení K’inich Janaab‘ Pakala je spojeno s mayskými ruinami města Palenque (též známé jako B’aakal). Právě toto město si vládce vybral jako sídelní a pozvedl ho z anonymity do záře nezměrné moci. K tomu měl Pakal celých šedesát osm let, kdy spravoval záležitosti svého lidu. Narodil se 23. března 603 n. l. a zemřel 31. března 683. „Pakal usedl na trůn v Palenque ve věku 12 let, v roce 615 n. l., a úspěšně vládl až do své smrti ve věku 80 let,“ uvádí například Joshua J. Mark, professor filosofie na Marist College v New Yorku.
Je tak třicátým nejdéle vládnoucím panovníkem lidských dějin, kdy jeho vláda trvala 24 870 dní. (Na prvním místě žebříčku vládců najdeme Sobhuza II ze Swazilandu, jenž se úřadu ujal 10. prosince 1899 a vládla až do 21. srpna 1982, tedy 82 let a 254 dní k tomu.) Jeho panování však možná ještě není konce. Podle jednoho z textů, který byl nalezen v Domě u devíti nabroušených kopí se Pakal znovu narodí a panovnických povinností se ujme 4700 let po své smrt, tedy někdy v roce 5383.
