Cartier se významně zasloužil o objevování Ameriky. Kromě řeky Svatého Vavřince zanesl na mapu například Magdalenino souostroví.
CARTIER Jacques (* 31. 12. 1491, Saint-Malo, Francie, † 1. 9. 1557, tamtéž) – francouzský mořeplavec, objevitel řeky Svatého Vavřince
Na počátku 16. století přicházely do Francie zprávy rybářů o pevnině na severozápadu Atlantského oceánu, kam se jejich čluny dostávaly v touze po lepším úlovku. Zprávy o bohatství zámořských zemí přivezl ke královskému dvoru G. de Verrazzano, který se v roce 1523 vydal hledat průliv spojující oceány na západě. V jeho výpravě, která několikrát přistála u severoamerického pobřeží, byl i Jacques Cartier.
Uplynulo deset let, když Cartiera, který mezitím doplul spolu s dalšími francouzskými korzáry k brazilským břehům, pověřil František I. hledat zlatonosná ložiska na severu Ameriky. 20. dubna 1534 vypluly z přístavu St. Malo dvě francouzské lodi pod jeho velením přes Atlantik k východním břehům Newfoundlandu. Obeplul ostrov k severu, až mu ledová pokrývka zatarasila další cestu.
Průlivem mezi Newfoundlandem a Labradorem (dostal název Belle Isle) se obrátil k jihovýchodu a jeho lodi vstoupily v červnu 1534 do zálivu Sv. Vavřince. Zanesl na mapu Magdalenino souostroví a Zemi prince Edwarda. Další cesta Cartierových lodí vedla dál na západ, kde objevil hluboký záliv Chalert, na jehož březích uviděl první Indiány. Odtud na sever byl další záliv (Gaspé), na jehož břehu nechal postavit kříž na znamení, že „objevená“ země je majetkem francouzského krále.
Kanada a Montreal
Obeplul ostrov Anticosti a dostal se do míst, kde silný proud sladké vody zasahoval hluboce do zálivu nesoucího jméno sv. Vavřince. Nespokojení námořníci donutili Cartiera ukončit hledání průlivu, který by jeho lodi dovedl do Číny, a počátkem září 1534 se lodi vrátily do Francie.
Na sever Ameriky se Cartier vrátil se třemi koráby v roce 1535, aby se přesvědčil, zda průliv na jih od ostrova Anticosti není hledaným průlivem, spojujícím Atlantský a Tichý oceán. Znovu se dostal k mohutné řece, vlévající se do zálivu Sv. Vavřince, a nazval ji stejným jménem. Neustále doufal, že objevil cestu do Číny a do země, oplývající zlatem a drahokamy. Indiáni, kteří zde žili, nazývali své vesnice „kanada“. Podle nich dostala nová francouzská kolonie název, který nahradil původní Cartierovo pojmenování „Nová Francie“.
S jednou z lodí se Francouzi vydali proti proudu řeky Svatého Vavřince až k soutoku s Ottawou, kde začínaly mocné peřeje a kde Francouzi později založili město Montreal. Cartier přezimoval v ústí řeky Svatého Vavřince (u pozdějšího Québeku) a počátkem roku 1536 se vrátil do Francie. Po neúspěšném pokusu usídlit v Nové Francii vystěhovalce (1541), kteří toužili po bohatství barvitě popsaném Cartierem, se „veselý pirát“ (jak Cartiera nazývali) vypravil na sever Ameriky potřetí.
Znovu po proudu řeky
V roce 1542 se znovu vydal proti proudu řeky Svatého Vavřince, až k peřejím Lachine, a Jeana Alphonse (tj. Portugalce jménem João Affonso) vyslal vzhůru po řece Saguenay. Doplul až k jezeru St. John (Saint Jean) a tím otevřel cestu k pronikání do kanadského vnitrozemí. Obeplul jižní část pobřeží Labradoru, kde hledal další možnost proniknutí do Tichého oceánu.
V cestě na sever zastavily Alphonse ledy, které uzavřely průliv Belle Isle. Obrátil se zpátky na jih (až ke 42. rovnoběžce) a cestou objevil záliv Massachusetts. Cartierovi se nepodařilo přesvědčit osadníky, které v Kanadě překvapila tuhá zima, aby se usadili v této zemi, a jejich návrat do Francie byl znamením neúspěchu třetí Cartierovy expedice, která nedokázala (a ani nemohla) nalézt cestu za bohatstvím v bájné zemi Kataj.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
