Vedl oddíl kozáků, díky této výpravě vznikla první mapa dálného východu a bylo objeveno ochotské moře.
MOSKVITINIvan (17. století) – sibiřský kozák, objevitel Ochotského moře
Ruské pronikání na Dálný východ se v roce 1637 načas zastavilo na řece Aldanu, východním přítoku Leny, kde ataman Dmitrij Kopylov založil osadu vhodnou k přezimování jeho oddílu. Na jaře 1639 odtud vyslal tři desítky svých lidí, aby ověřili zprávy Evenků o moři na východě. Kozáci, které vedl Ivan Moskvitin, se pustili proti proudu Aldanu a pokračovali po řece Maje až k jejím pramenům. Překročili pohoří Džugdžur a v srpnu 1639 se dostali na pobřeží moře, které později dostalo jméno Ochotské.
Moskvitinova výprava přezimovala u řeky Ulji (1639–40) a vystavěla si lodě, na kterých se kozáci pustili po moři k jihu – do Udského zálivu. V něm se doslechli o velké řece Amuru a jejích přítocích Amgun a Zeja. Kolem Šantarských ostrovů pronikli do Sachalinského zálivu. Podzimní bouře nedovolily kozákům návrat do ústí Ulji, a proto přezimovali v místech, kde se do Ochotského moře vlévá Aldoma. Na jaře 1641 znovu překročili Džugdžur k některému z levých přítoků Maji a v červenci 1641 dorazili do Jakutska. Na základě zpráv Moskvitinovy výpravy vznikla první mapa Dálného východu.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
