Istanbulské bazary: labyrint s vůní starého Orientu

Vůně vás povede nejprve do čtvrti Beyazit, minete několik zajímavých mešit, hrobku sultánů, Konstantinův sloup či Istanbulskou univerzitu a dostanete se do onoho tepajícího srdce města. Nekonečná spleť křivolakých uliček legendárního bazaru vás právě vcucla do útrob orientálního bludiště.

Grand Bazaar: Orientální král všech tržišť

Velký bazar není rozhodně žádná vietnamská tržnice. Historie a současnost se tu prolíná v jednom časoprostoru, a pokud se říká, že Istanbul se mění obyvatelům před očima rychlostí světla, na tomto místě se za ta staletí mnoho nezměnilo. Prodejci, často potomci několikáté generace prodejců s tím samým sortimentem zboží, postávají před svými krámky a hulákají na kolemjdoucí jako kdysi. Samozřejmě tu najdete i moderní suvenýry, jako jsou svítící tančící panenky nebo trička s fotbalisty a další artikly často dovezené z východu, ale v těch nejstarších částech se pořád prodává koření, turecké sladkosti a zlato a v postranních uličkách shání místní každodenní zboží.

Bazar vždy byl a stále je jedním z největších komplexů tržnic svého druhu na světě. Původně veřejné sklady se rozrostly během staletí do plochy přes padesát hektarů, na kterých se rozprostírá více než čtyři tisíce obchodů, směnáren, bank, mešit, je zde i policejní stanice a pošta.

Velký bazar je navíc obklopený dalšími nekrytými bazary. Jedná se tedy spíš o menší město než tržnici. Večer všudypřítomný humbuk utichá a krámky se na noc zavírají.

Ráj pro turisty: zlato, koberce i kožené bundy

Do prostoru se lze dostat hned několika vchody a bránami, pokud zabloudíte – a bylo by spíše divné, kdyby se vám to alespoň jednou nepodařilo – platí pravidlo jít vždy směrem nahoru. Pokud se budete pohybovat v okolí Konstantinova sloupu, nejvýhodnější je použít vchod u mešity Nuruosmaniye Camii, další možností je projít bránou Carşikapi.

Pokud chcete výhodně nakoupit, vyrazte na trhy ve všední dny hned po ránu. Obchodníci jsou vstřícnější a váží si prvních zákazníků. Velký bazar je otevřený od pondělí do soboty.

Suvenýrů chtiví turisté si tu přijdou na své. Málokde je totiž takový výběr kvalitního zboží (samozřejmě i tady se najdou výjimky) jako právě na istanbulských bazarech – od kožených bund, měděného nádobí, dýk, orientálních látek, stříbra i zlata až po neopomenutelné koberce. Pokud si z Turecka neodvezete koberec, jako byste tu ani nebyli. Turecké koberce se vyrábějí už od starověku a brzy si ve světě získaly své jméno.

Ceny jsou sice vyšší než v jiných částech města, ale kde jinde vám zhotoví zlatý prsten ve tvaru kachny s vlastním monogramem? Jednotlivé uličky se často specializují pouze na jeden sortiment zboží, potkáte v nich i řemeslníky přímo ve svých ateliérech a dílnách a bývají pojmenovány po různých řemeslech (například Ulička zlatníků).

Nejširší nabídku průvodců a map Turecka (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Starý dobrý orient: koření a starobylé knihy

Labužníci a milovníci dobrého jídla si přijdou na své ve speciální části, které se říká Egyptský bazar nebo také Bazar koření. Tolik barev, vůní a jiných vjemů nevstřebáte snad na žádném jiném místě. Tady se teprve naplňují naše představy o pravé orientální atmosféře, Istanbulu jako bráně do Orientu, sem nás neomylně zavedly naše čichové buňky. Voní tu čerstvá káva. Kam se jen podíváte, tam jsou pestrobarevné hromádky s kořením – žlutý šafrán, kurkuma, různé druhy chilli, červené drcené nebo sušené papriky, výrazný římský kmín, ale také semínka černuchy (Çörek Otu)nebo mírně nakyslá sumah.  Stánky s kořením se střídají s krámky s úhledně vyskládanými sladkostmi. Co se týče sladkého, turecká kuchyně patří k těm nejbohatším. Ochutnat můžete turecké cukrovinky, zvané „lokum“ neboli „turecké potěšení“ zahrnující různé druhy želé s ořechy, pistáciemi aj., dále pak sladké jednohubky, ale také klasické baklavy, kadayif, rýžové kaše i různé druhy chalvy.

Mezi tržnicí a Byazit mešitou, kousek od univerzity, se nachází skutečný ráj mezi istanbulskými bazary, a to ráj pro milovníky knih a starožitností, zvaný Old book bazar (Sahaflar Carsisi). Univerzitní studenti sem chodí shánět levnější učebnice, ale také výtisky knih Orhana Pamuka, istanbulského nobelisty, který rád píše o svém milovaném městě. Dříve býval Knižní bazar důležitým intelektuálním a kulturním centrem, dnes jsou tu rozesety antikvariáty, knihkupectví a starožitnictví. Objevíte zde ručně psané rukopisy, kaligrafie a vzácné miniatury, ale i staré desky od Michaela Jacksona až po národního umělce Mustafu Sandala.

Říká se, že nakupování je ten nejnáročnější sport, pokud budete unaveni nekonečným blouděním kilometry ulic, zavítejte do některé z čajoven schovaných v postranních uličkách, kde budete povzbuzeni silným životabudičem, ať už čajem či stejně silnou kávou, podávané v typických malých skleničkách. V centrální části bazaru je několik kaváren určených spíše pro turisty, alespoň soudě dle cen, s ohledem na vaši peněženku je lepší se jim vyhnout.

Kouzlo bazarů v menších městech

Poctivou orientální atmosféru zažijete, když se vydáte na trh pro místní v menších městech. Také tu nakoupíte za poněkud jiné ceny než v“ turistických“ bazarech v Istanbulu nebo příměstských letoviscích. Bazary se konají pravidelně jednou i dvakrát týdne. Zpravidla zablokují na pár hodin několik ulic v centru města a nastává neuvěřitelný zmatek, křičí prodejci i zákazníci, zvedá se všudypřítomný prach, neustále uhýbáte trhovcům táhnoucím taškami naložené dvoukolky.

Seženete tu vše od čerstvého ovoce, nádherná masitá rajčata, uzeniny a sýry až po látky a keramiku. Ve velkých dřevěných kádích plavou obrovské černé i zelené olivy a věřte, že vám tu nevyhládne, můžete vše ochutnávat dle libosti. A samozřejmě nesmí chybět velké pytle s nepřeberným množstvím koření, známým i neznámým.

Smlouvání jako společenská hra

Mějte na paměti, že v první řadě nejde o zboží nebo o peníze, ale o formu komunikace, jakousi hru, která má podobná pravidla jako šachy. Turečtí obchodníci mají smlouvání zakódované v genech po svých předcích a jsou v tom prostě dobří. Často používají stejně sofistikované argumentační mechanismy, kterými si na živobytí vydělávali už jejich pradědečkové v době Osmanské říše. To platí jak pro obchodníky se vzácnými rukopisy, tak pro prodejce s levnými suvenýry. Smlouvání je tu zábavou, ale i povinností. Pokud by turista kývl hned na první cenu, obchodníka tím urazíte. Cena, na které se začíná, je vždy několikanásobně vyšší.

Jakmile vyslovíte částku, už ji nemůžete snížit. Je dobré si vždy promyslet, kolik jsem za zboží ochoten investovat maximálně, ale začít vyjednávat na čtvrtině až polovině ceny (záleží na druhu zboží). Také je dobré znát předem obvyklou cenu zboží, poptat se ve dvou, třech jiných krámcích. Pokud rádi hrajete poker, tady se vám tato záliba může vyplatit. Když například v nenápadném antiku objevíte vzácnou starou mapu, není dobré zbytečně projevovat nadšení. Obchodník by hned věděl, že si může dovolit vyšší cenu, protože pozná, že o mapu velmi stojíte. Někdy se vyplatí dokonce odejít, prodejce pak za vámi často běží a vaši cenu nakonec přijme.

Také počítejte s tím, že takových komplimentů na vaši adresu, jak jste krásní, inteligentní a výjimeční („a proto vám dám tuto vázičku opravdu levně“), jste doposud neslyšeli a pravděpodobně ani neuslyšíte. Pokud se stává hra příliš přímočarou a prodejce začne být agresivní, je lépe odejít.