Issyk-Köl: Srdce Kyrgyzstánu

Zatímco severní pobřeží jezera Issyk-Köl dnes lemuje řada velkých letovisek, kde se rekreují bohatí Kyrgyzové a Kazaši, jižní pobřeží stále zůstává řídce osídlené, klidné a jeho čisté pláže zatím využívají pouze místní obyvatelé. Podél pobřeží se dodnes zachovalo mimořádné množství důkazů o pradávném osídlení a o starých obchodních stezkách, které tudy po staletí vedly. My jsme se sem vypravili některé z těchto památek najít.

Oáza uprostřed stepí a hor

Jezero Issyk-Köl leží poblíž kazašských hranic v hluboké proláklině ohraničené ze severu hřbetem Küngey Alatau a z jihu pohořím Terskey Alatau. Se svojí plochou 6236 km2 (asi 150 x 50 km) představuje největší jezero Kyrgyzstánu. Jeho hladina leží ve výšce 1600 m n. m., takže navíc platí za druhé největší horské jezero světa, hned po jihoamerickém Titicaca. Není divu, že takto velký vodní rezervoár významně ovlivňuje klima svého okolí – zmírňuje tuhé zimy i horká léta. Samo jezero díky kombinaci zvýšené salinity, podzemní geotermální aktivity a mimořádné hloubky (695 m) ani v těch nejtužších mrazech nezamrzá, což mu vyneslo i jeho jméno. Issyk-Köl totiž znamená kyrgyzsky „Teplé jezero“.

Jezero Issyk-Köl je napájeno více než stem řek a říček, ale žádná řeka z něj nevytéká. Důsledkem bezodtokosti jeho hladina v průběhu let mírně kolísá v závislosti na aktuálním podnebí. Vinou absence odtoku se také v jezeře hromadí soli, které jsou řekami vymývané z hor a splachované do jezera. Už dnes je voda mírně slaná a i nadále se bude jeho salinita pomalu zvyšovat.

Archeologické expedice vedené do oblasti Tian-Šanu v polovině minulého století po průzkumu jižního pobřeží přinesly důkazy, že okolí jezera bylo osídleno už před několika tisíci lety a že celá oblast neobyčejně prosperovala v 8. – 12. století (viz článek Starobylá věž Burana). Podle místních legend prý také v přívětivém podnebí jezera Issyk-Köl často trávil léto Timur Veliký, mocný samarkandský panovník 14. století.

Nejširší nabídku průvodců a map Kyrgyzstánu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Pátrání po zmizelém karavanseráji

Podle některých map se má u městečka Kadži-Say, nacházet starý karavanseráj z 12. století. Ptáme se tedy hned u pobřežní silnice, kde kupodivu fungují turistické informace osazené příjemnou rusky mluvící paní. Má pro nás bohužel špatnou zprávu: na místě starého karavanseráje dnes stojí rekreační středisko Uťjos. Přesto se drápeme na útes posazený vysoko nad hladinou jezera přesvědčit se o tak barbarském činu na vlastní oči. Hlídač areálu nám tuto skutečnost bohužel potvrzuje: „Od roku 1978 tu archeologové dělali vykopávky, ale asi před pěti lety všechno zase zahrnuli,“ ukazuje do míst, kde teď stojí špičaté chatky s plechovou střechou.

Jen těžko se smiřujeme s tímto počínáním, zvlášť když Kyrgyzové o svoji historii a tradice jinak velmi dbají. Jediným výsledkem našeho pátrání tedy zůstává starý obrázek základů karavanseráje v propagačním letáku onoho rekreačního střediska. Nic to naštěstí nemění na skutečnosti, že podél jezera vedly důležité obchodní cesty, které se napojovaly na Hedvábnou stezku.

Závěr

Kromě zmíněných míst se podél jižního pobřeží jezera Issyk-Köl nachází celá řada dalších historických či geografických zajímavostí, mezi něž patří například paleolitické sídliště u Tosoru, mauzoleum Tura Suu u Bokonbajeva, pohádkové skalní město Skazka u Tosoru či slané jezero Kara-Köl u Kyzyl-Tuu, které místní přirovnávají k Mrtvému moři. Průzkumem těchto poklidných míst zde můžete strávit mnoho dní, přitom těžko potkáte nějaké další cestovatele.