Někdejší Persie nabízí kromě historických památek také mnoho přírodních krás. Patří k nim nejen úžasné pouštní scenérie a bizardní skalnatá pohoří, ale také, což mnohé možná překvapí, nádherné vodopády.
Nejvíce vodopádů najdeme v Íránu na severních svazích pohoří Elborz. Tady, na pobřeží Kaspického moře, vládnou zcela jiné klimatické podmínky než v celém zbytku země. Abnormální srážky zde daly vzniknout úzkému pobřežnímu pásu vlhké subtropické džungle, jež byla v antických dobách nazývána Hyrkánským lesem. Zatímco na suchých, do vnitrozemí obrácených úbočích Elborzu se objeví pár vodopádů jen při jarním tání sněhu, říčky mířící ke Kaspiku mají vody stále dost. Většina jejich vodopádů ale naneštěstí leží v těžko dostupném terénu, nebo je téměř zcela ukryta pod bujnou vegetací. Dostupných je jich pouze několik. Jedním z nich je bezejmenný vodopád nad malebnou vesničkou Masuleh nedaleko Reštu. Skálu, po které padá, zdobí mnoho obrovských zkamenělin pravěkých korýšů, stejně jako balvany v okolí. Zřetelně jsou vidět, až když kámen pocákáte vodou.
Populárním výletním místem jsou také dva vodopády v lese u městečka Alí Abádu. Každý pátek, kdy mají Íránci volno, pod nimi piknikují desítky rodin. Zahalené ženy vyšívají a dolévají vodu do samovarů na čaj, muži pečou na roštu kebab a děti skotačí v zeleni okolo. Peršané byli kdysi všichni kočovníky, a tak není divu, že si dodnes rádi jednou za čas zakempuje v přírodě.
Nejširší nabídku průvodců a map Íránu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Vodopád Bišeh
Největší íránský vodopád kupodivu neleží pod hřebeny Elborzu, ale v relativně pustém pohoří Zágros na opačném konci země. Údaje o jeho výšce se v literatuře značně liší, ale střízlivě ji lze odhadnout asi na 30 metrů. Vodopád je v Íránu dobře známý, neboť se jeho fotografie často objevují v kalendářích a publikacích o přírodě. Jen málo domorodců, natož pak cizinců, jej však vidělo na vlastní oči. Je totiž ukryt v samém srdci hor a do blízké vesnice Bišeh, která mu dala jméno, nevede dodnes žádná silnice. Jedinou možnost, jak se k vodopádu dostat, představuje železnice. Z městečka Azná, střediska drsné provincie Lorestán, trvá cesta vlakem do Bišehu přibližně půl druhé hodiny. Trať se vine romantickou skalnatou krajnou a občas nadlouho mizí v temných tunelech. Do vesnice Bišeh vlak přijíždí po vysokém viaduktu přes kaňon řeky Ab-i-Zezar.
Abšar Bišeh (Vodopád Bišeh) vzniká v místě, kde se za vesnicí spojuje a zároveň padá do hluboké rokle několik horských bystřin. Tvoří jej široká řada obrovských vodních sloupů, oddělených bujnou vegetací. Přímo pod vodopádem je velká smaragdově zelená tůň, přes kterou domorodci přepravují dřevo na topení z druhého břehu řeky na starých duších od traktoru. Chcete-li si burácející přírodní zázrak prohlédnout v celé jeho kráse, rádi vás přes vodu převezou. Je to zajímavý zážitek. Posadíte se do duše, vesničan naproti, a pak už jen zběsile mácháte rukama a doufáte, že vás nestrhne proud. Cestou se sice namočíte až popás, ale fotoaparát lze na krku poměrně bezpečně přepravit suchý. Ze břehu, na kterém stojí vesnice, není pohled na vodopád tak působivý a žádný most přes řeku nevede. Kromě drobných rybek lze ve vodě zahlédnou též poměrně velké kraby.
V Lorestánu můžete také navštívit o něco menší vodopád Ševi (Shevi). K dalším zajímavým vodopádům v pohoří Zágros patří populární Abšar Margoon u vesnice Sepidan, kam se lze dostat s veřejnou dopravou z Šírázu nebo městečka Yasuj. Za návštěvu stojí také méně známý Abšar Semirom, který leží poblíž stejnojmenné obce v centrální části Zágrosu.
INFORMACE NA CESTU
Vhodná doba: Bišeh je nejlépe navštívit v květnu nebo červnu. V létě panují i v íránských horách obrovská vedra a vody výrazně ubývá.
Doprava a ubytování: Přes vesnici prochází trať z Teheránu do přístavu Ahváz v Perském zálivu. Nejméně jednou denně staví ve vesnici osobní vlak. Nejlépe je se sem vypravit z městečka Azná (asi 90 km východně od Chorramabádu), kde je i několik dobrých hotelů (10 – 20 USD). Údajně sem lze také dojet z obce Ali Gudarz terénním autem po horských serpentinách, což bude ale docela drahé. Ve vesnici Bišeh můžete bydlet za symbolický poplatek u místních horalů. Někteří znají pár anglických slov. Ptejte se například na slepého mladíka jménem Mortezár, jehož dům stojí nedaleko nádraží. Je zde několik obchůdků se základním sortimentem, ale žádná restaurace. Vstupné se k vodopádu neplatí a sotva zde potkáte nějaké jiné turisty. Vodopád se ve fársí (persky) řekne abšar.