Oblast Nusa Tenggara leží mezi ostrovy Bali na západě a Timorem na východě. Skládá se z více než pěti set šedesáti ostrovů a na každém z nich najdete jinou zajímavost!
Z ostrova Flores na ostrov Rinca
Mezi hlavní ostrovy oblasti Nusa Tenggara patří Sumba, Timor a Flores. Ten je nazýván také ostrovem květinovým. K nejvýraznějším obyvatelům ostrova patří lidé z kmene Ngada osídlující náhorní planinu okolo Bajawy. Obdobně jako na Sulawesi zde převládají domy na kůlech, megality a domy s doškovými střechami, kde lidé zachovávají staré tradice. Většina obydlí v horách jsou velmi prostá, kde moc pohodlí určitě není.
Nejnavštěvovanějším místem je vesnička Moni pod vrcholkem Keli Mutu, odkud jeden den ráno nedospalý vyrážím ve čtyři hodiny k třem tajemným vulkanickým jezerům do nadmořské výšky 1 620 metrů. Až dvanáct krát za rok změní svoji barvu, která je zelená, mléčně bílá, černá, modrá a rudá jako krev.
Všechna tři lze vyfotit pouze z ptačí perspektivy, ale dvě, které od sebe odděluje úzká šíje, i ze země. Měnící se barvy způsobují minerály, které se ve vodě rozpouštějí a hodně záleží na jejich množství. Pouze jezero černé svoji barvu nemění. Barevná proměna začala, až po osmé erupci sopky Iya v roce 1969.
Místní lidé říkají, že do jezer odchází duše zemřelých. Do mléčně tyrkysového odcházejí duše mladých, které jsou nevinné a nezkažené. Do rudého zase starších lidí a do černého všechny duše zločinců.
Nejširší nabídku průvodců a map Indonésie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Modrá kamenitá pláž a palírna araku
Nedaleko města Ende se nachází světová vzácnost v podobě modré kamenité pláže, kterou jinde na planetě nenajdete. Pastelově modré kameny jsou vyplavovány na černý písek. Podél cesty leží haldy tohoto kamení, které se vyváží na Lombok, Jávu i Bali, kde se z tohoto zázraku přírody dláždí chodníky, obkládají bazény nebo i podlahy hotelů. Ty lepší „kousky“, začali místní vyvážet i do Austrálie a Ameriky, kde se brousí a dodávají se do šperků.
Arak tady pálí doslova každá rodina. Vyrábí se ze tří druhů palem. Připravený tekutý základ se destiluje nejméně třikrát ve velmi primitivních destilačních zařízeních. Chladící část destilátu tvoří dutá bambusová roura dlouhá šest metrů, z jehož konce vytéká tento zázračný destilát. Kvalita se kontroluje zapálením, a pokud hoří barvou jimi vyřčenou, zázračná tekutina je pitná. Slovo metylalkohol je všem cizí, stejně jako nějaká státní kontrola či zákon o zákazu pálení. Třikrát přepálený destilát jsem okusil a litrovou láhev koupil.
Místo kuřete pes s ryži
Přestože konzumace psího masa není běžná součást našeho jídelníčku, v zemích Asie má svoji tradici. Horské město Bajawa, které je obklopeno vulkány a bujnou vegetací, je i místem pro otrlé a dobrodružné povahy. Z místních specialit, kterých zde není zrovna poskrovnu, si můžete dopřát moke – víno připomínající denaturovaný líh, bajawský arak pálený z rýže nebo psí maso v koksové omáčce. A právě na psí maso jsme se v jednom warungu zastavili.
Psí pochoutky tady připravují zásadně ze svého chovu a v jídelníčku nabízí nejen dušené a grilované maso, ale také klobásky. Malí a středně velcí psi se vám zde pletou pod nohama ve warungu a domácím nejen po celém domě, ale i v kuchyni. Ač mi to bylo odporné, moji spolucestovatelé Karel a Petr si pochutnávali na dušeném chlupáčci s rýži.
Za největšími ještěry světa na Ostrov Rinca
Z Floresu na ostrov Rinca odjíždím z přístavu Labuanbajo lodí už v pět hodin ráno. Rinca a Komodo jsou místem, kde žijí největší varani na světě. Vystupuji na pevninu a mířím za potomky dinosaurů.
Díky vlhkému období, které zde nyní panuje, není ostrov porostlý jen spálenou suchou hnědou trávou, ba naopak je krásně zelený. Každou skupinku doprovází dva průvodci, vyzbrojeni větví (kayu cabamg) do tvaru písmene Y, kterou v případě útoku průvodce varana „uzemní“, aby nikoho nebodl svým jazykem. Varan má v sobě, až šedesát látek ničících život. Pokud bodne buvola, tak teprve až po třech dnech buvol umírá a stává se jeho potravou. Dnes už existuje protilátka pro případ, že napadne člověka.
Boj o samici
Varani jsou líní tvorové, žerou pouze jednou za měsíc a celou dobu leží a číhají na kořist. Na ostrově jich žije téměř tři tisíce pět set a převážná část jsou samci. Páření je jednou ročně a trvá tři hodiny.
Samci se perou o samici, která po oplodnění klade vajíčka do jedné z mnoha děr, které vyhrabe. Množství kladených vajec se různí dle teploty. Vylíhnuté mládě, puntun, žije tři roky na stromě, kde se živí hmyzem. V opačném případě se stává potravou starších kusů.
Váha těchto varanů, kteří se dožívají až padesáti let, je okolo devadesáti kilo, délka do tří metrů, z toho jeho ocas má polovinu těla. Kůže varana obsahuje tzv. kožní kosti a v kožedělném průmyslu se nedá použít. Snad jediným nebezpečím by pro tyto živočichy mohl být nedostatek potravy.
