Indonésie 1. díl

Indonésie 1. díl

Tak kam tentokráte? Na jeden semestr jsem se ocitl ve Vídni, městě valčíku a kaváren. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem zjistil, ze velikonoční prázdniny zde trvají celý jeden měsíc. Ihned jsem vzal do ruky mapu světa a začal přemýšlet, kam jet. Nejprve byla v plánu Venezuela – neumím španělsky. Potom Indie – tou dobou vedro. Indočína – tam už jsem byl. Indonésie – no podivejme se, počasí ujde a letenka také. Tak bylo rozhodnuto, jede se do Indonésie. Přesný plán nemáme jen asi nebudeme vyhledávat místa plná turistů…

Cesta z mesta

Tak jsem konecne na ceste. S Vidni jsme se rozloucili k veceru a po pohodovem letu pres Frankfurt a Singapur jsme se vecer v utery ocitli v Jakarte. Po mych zkusenostech z Thajska jsme se snazili vykoumat, jak se dostat z Jakarty co nejrychleji smerem Bali. Damri Busem jsme dojeli na GAmbir Train station a luxusnim Eksekutif vlakem s klimoskou a mrkajici televizi jsme se promptne katapultovali do mesta na vychode Javy – Surabaya. v sedm rano jsme dorazili do Surabaya a ted zevlujeme po meste. Neubytovali jsme se, protoze chceme jet jeste dneska do mestecka, ktere je vychozim bodem pro vylet na vulkan, stale cinny, ktery je vysoky 2300m. Dale budeme asi pokracovat na Bali, Lombok a pak se uvidi.

1 euro=10000Rp

1-2.4.2004
A jak to bylo dal? Z mesta Surabaya jsme se mistnim autobusem vydali do Probolingo, vychoziho bodu pro cestu na Mount Bromo, stale cinnou sopku. Po trose stresu pri domlouvani ceny na vrchol jsme nasedli spolecne s dalsimi 20ti mistnaky do mikrobusu a jeli az do nadmorske vysky 2200m. To znamena prevyseni 2200m. Trochu scary, ale zazitek jako delo. Ridic nas vysadil primo u hotelu Cafe Lava, kde jsme v dvojluzaku za 35000Rp se spolecnou sprchou {kad s vodou a k tomu hrnec na polejvani se} preckali noc.
Rano ve 4 hodiny jsme se k uzasu pruvodce odhodlali vystoupit na view point, kde je mozne videt vychod slunce nad sopkou, sami s vlastni baterkou {byla tma jak v pytli}. Za svitu hvezd a v pekny zime jsme nakonec uspesne zdolali vystup a videli nadhernou scenerii. Po hodinovem zasnuti jsme behem dalsich 5ti hodin udelali trek kolem celeho udoli a vratili se do hotelu. Po velmi brzkem obede jsme se dosti silenym budem dokodrcali do pristavu, odkud vyrazeji trajekty na Bali. I ten jsme jeste ztihli, ale na Bali se nam jiz nepodarilo sehnat transport na Lavina Beach, kde se prave nachazime, takze jsme prespali v zatuchlem hotelu za 40000Rp a rano jeli dale. Ubytovali jsme se primo u silnice v nadherne cistem hotylku za 30000Rp s vlastni socialkou a snidani v cene. Nikdo tu neni! Myslim, ze obsazenost mistnich hotelu je tak kolem 5ti %

Mistni lide jsou mimoradne pratelsti. Stale se ptaji, odkud jsme a jak se mame. Vzhledem k tomu, ze tu ted je vskutku velice mrtvo, tak nas vsichni prodejci atakuji svymi nabidkami a my musime stale odmitat, protoze to bychom asi domu ani nedojeli, jak bychom byli nalozeni. Trochu problematicke je to s dopravou. Autobusy maji sice fixni ceny, ale vzdycky se zjevi nejaky chytrak, ktery se vas snazi presvedcit, ze tomu tak neni. Zkratka byt v pohode a nenechat se rozhodit. Kdyz dostatecne dlouho pockate a tvarite se jako blbec, tak nakonec odejde a platite stejnou cenu jako mistni.

Nejširší nabídku průvodců a map Indonésie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

3.4.2004
Je tu rano, 6AM a my vyrazime na snorchlovani k nedalekym koralovym utesum. Nas „Captain“ je pohodar, ale i na nem je videt jaka je tu ted nouze o turisty. Po snidani pujcujeme motorky a jedeme podle mapy k vodopadu, kde se i nasledne koupeme a k smichu vsech skaceme do vody pomoci lana. Vskutku osvezujici. Za nedlouho nas prekvapi opice zebrajici o jidlo, dosti agresivni a nadherna kaskadova ryzova pole. Obcas na nas kapne, ale to je v tuto rocni dobu bezne. Po budhistickem chramu nestacime zasnout, horke lazne, ktere vychvaloval pruvodce vypadaji jako ze stareho Rima. Kaskadovite bazeny plne 40ti stupnove vody z mistnich vridel. Mistni kluci se bavi jako vsude jinde. Skacou do vody a predvadej se. Zajimave je, ze holky sice do bazenu taky vlezou, ale zcela oblecene, narozdil od kluku, kteri maji plavky jako u nas. Cestou zpatky se jeste zastavujeme na plazi a po internetu mazeme vratit motorky a pujdeme na veceri do hospy, kde jsme se vcera trochu kousli s tremi nemeckymi turisty.

4.4.2004
Rano se konecne delsi dobu valime na plazi a kupujeme nekolik malo suvenyru a take sarung (neco jako ubrus), protoze vecer mame vecer v planu navstivit hinduisticky ceremonial, kde je zahaleni nohou sarungem nutnosti. Premistujeme se do nedalekeho mesta Singaraja a ubytovavame se v hotelu Sentral. Prvni hotel, ktery je koncipovan pro Indonesany. Strohy interier, zasla slava. Pred sedmou vyrazime na ceremonii. Na otevrenem prostranstvi plnem kvetin a velmi barevne oblecenych lidi se odehrava hlucna, ale velmi zajimava hiduisticka mse. Je paradoxem, ze pri hinduistickem ceremonialu slysime hluk z nedaleke mesity. Na Bali ziji Budhismus, Hinduismus a Islam pohromade v miru a pokoji. Ovenceni kvetinami jsme instruovani mistnimi divkami, jak ze se spravne modli a cose vsechno u toho vlastne dela. Jelikoz je v pokrocile vecerni dobe stale vice vericich nez muze chram pojmout. Je hned nekolik bohosluzeb za sebou. Proste na etapy. Po tomto religiosnim zazitku se jdeme obcerstvit na nocni trh. Nekolika spizy a polivkou se vsim moznym zakoncujeme paradni den

5.4.2004
Jsem strasne ospaly, takze jenom v rychlosti. V devet vyrazime na bus terminal, ale chyba lavky. Jsou volby a autobusy nejezdi. Jeste ze jsme z Cech a umime stopovat. Jedem nakladak, dve bemo (mokrobus) a jeden dalkovy mikrobus a jiz jsme v Amplapura na vychodnim Bali. Prochazime okouzlujici krajinou cestou k WaterPalace. S mistnaky si pripijime Becherovkou a Grant’s a my zase ochutnavame nejakou jejich kokosovou calamadu. Pokracujeme dale do mesta Batang Bai, odkud jezdi trajekty na Lombok. K veceri mame cerstveho tunaka a barakudu s bananovym milk shakem. Ubytovavame se v hezkem hotylku a zitra rano v 6 nam jede trajekt. Vychod slunce na mori jsme si nemohli nechat ujit.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí