Bývalá britská kolonie se skládá ze tří částí: ostrova Hongkong (čínsky Xianggang; Siang-kang), poloostrova Kowloon (čínsky Jiulong; Ťiou-lung) a z Nových Teritorií. V r. 1842, po tzv. 1. opiové válce, získali Britové jako válečnou náhradu pouze ostrov Hongkong.
Po 2. opiové válce k němu připojili poloostrov Kowloon a obojí bylo spravováno jako kolonie. V r. 1898 rozšířili kolonii o Nová teritoria. V této době ale již nebylo možné vynucovat si odstoupení území na věčné časy. Nová teritoria byla podle smlouvy pronajata na 99 let. Takže v r. 1997 měli Britové vrátit pouze Nová teritoria. Problém byl ale v tom, že vzájemná provázanost území neumožňovala samostatnou existenci ostrova Hongkong a cípu poloostrova Kowloon, zejména z důvodů zdrojů pitné vody a energie. Proto bylo v r. 1984 dohodnuto, že bude Hongkong navrácen Číně celý.
Pod britskou správou se Hongkong stal významným přístavem a obchodním a bankovním centrem. Až do 2. poloviny 30. let byl zastíněn Šanghají. Po okupaci Šanghaje Japonci a potom zvláště v r. 1949, kdy v Číně zvítězili komunisté, jeho význam prudce rostl. Od léta 1997 je Hongkong spravován vládou v Pekingu jako tzv. zvláštní administrativní zóna – podle zásady „jeden stát, dva politické systémy“. K větším politickým, sociálním či hospodářským změnám po připojení k ČLR zatím nedošlo. Bohatí obchodníci a podnikatelé, kteří se po podpisu smlouvy o navrácení Hongkongu v r. 1984 vystěhovávali do ciziny (zejména Kanady), se začali vracet, když zjistili, že se Čína opravdu snaží zachovávat v Hongkongu status quo.
Nejširší nabídku průvodců a map Číny (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Hongkong má 6 milionů obyvatel, většinou Číňanů. Mluví se zde kantonsky a anglicky, ale většina obyvatel mluví nebo alespoň rozumí severní, tzv. mandarínské čínštině, která se bude asi v budoucnu stále více rozšiřovat. V Hongkongu zatím není užíván přepis pinyin, nápisy v latince jsou na bázi kantonské čínštiny.
K největší atrakci města patří bezesporu množství moderních mrakodrapů, díky nimž se Hongkongu také často přezdívá „město 3. tisíciletí“. Nejzajímavější pohled na město je z ptačí perspektivy z vrcholku Victoria, na který se dá vyjet sto let starou lanovou dráhou. Ještě působivější je pak pohled z městské části Kowloon na večerní panorama mrakodrapů na protilehlém ostrově Hongkong.
