Město Kyoto na ostrově Honšu bylo založeno podle čínských vzorů v roce 794 a až do poloviny 19. století bylo hlavním městem Japonska. Po více než tisíc let bylo Kyoto centrem japonské kultury. Představuje vývoj japonské dřevěné architektury, především náboženských staveb, a také proslulých japonských zahrad, které ovlivnily zahradní architekturu na celém světě. Památka zahrnuje svatyně Kamo (Kami a Shimo), chrámy To-ji (Kyo-o-Gokokuji), Kijomizu-dera, Daigo-ji, Ninna-ji, Saiho-ji (Kokedera), Tenyu-ji, Rokuon-ji (Kinkaku-ji), Jisho-ji (Ginkaku-ji), Ryoan-ji, Hongan-ji, Kozan-ji a hrad Nijo. Dále pak několik památek za hranicemi města – svatyně Ujigami a Byodo-in ve městě Uji a stavby ve městě Otsu.
Kjóto má 1,4 milionu obyvatel. Říká se, že pokud člověk navštíví Japonsko, dvě města, která určitě musí vidět, jsou Tokio a Kjóto. Kjóto je historické město, kulturní centrum Japonska a má svébytnou atmosféru v každém ročním období. K vidění je zde opravdu hodně: přes dva tisíce svatyní a chrámů, tři paláce, desítky zahrad a muzejí. V Kjótu je možné strávit roky, a stále bude co objevovat.
Historie Kjóta začala v roce 794, kdy bylo zvoleno za nejvhodnější místo pro nové hlavní město. Navrženo bylo podle čínského města Xi’an (tehdy Chang’an, dynastie Tang), ulice jsou rovnoběžné, město je orientováno na sever. Za války bylo Kjóto ušetřeno bombardování zápalnými bombami spojenců a jeho obrovské kulturní dědictví tak bylo uchováno.
Kjóto Gošo
Původní císařský palác, postavený v roce 794 a neustále rekonstruovaný po častých požárech. V současnosti sídlí císař v Tokiu a do Kjóta přijíždí přibližně dvakrát ročně.
Nidžó-džó
Tento hrad byl postaven v roce 1609 jako rezidence prvního tokugawského šóguna Iejasu. Měl být demonstrací moci a velikosti nového šóguna a zároveň symbolizovat úpadek moci císaře (je postaven nedaleko císařského paláce). Hrad skrývá mnoho bezpečnostních opatření, pasti na vetřelce, tajné místnosti a chodby, které měly snížit hrozbu ze strany šógunovými nepřáteli najatých vrahů – nindžů. (Y600)
Pontóčó
Tradiční zábavní čtvrť v centru Kjóta, někdy také nazývaná Gion. Po soumraku dýchá na návštěvníka atmosférou starého Kjóta, v klidnějších zákoutích je možné v uličce jako vystřižené z historického filmu zahlédnout spěchající gejšu, o několik set metrů dál zářivé neony lákají k návštěvě striptýzového baru.
Heian-džingů
Chrám postavený v roce 1895 u příležitosti 1100. výročí založení Kjóta. Stavba i přilehlá zahrada má připomínat atmosféru slavného období japonských dějin zvanou právě Heian. (Y600)
Nanzen-dži
Jeden z nejkrásnějších a nejpříjemnějších chrámů v Kjótu. Původně byl postaven jako sídlo odstoupivšího císaře Kamejama, po jeho smrti v roce 1291 byl vysvěcen jako zenový chrám. Nyní je chrám sídlem představitelů školy zenového buddhismu Rinzai. K chrámu patří slavná zenová zahrada Skákající tygr a monumentální vstupní brána San-mon. Chrám byl prakticky zničen během občanské války v 15. století, současná podoba je ze století 17. (Y800)
Nejširší nabídku průvodců a map Japonska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz
Ginkaku-dži
V překladu stříbrný pavilon, postavený v roce 1482 jako klidné zákoutí, kam se mohl uchýlit šógun Ašikaga Jošimasa, pokud si chtěl odpočinout a uniknout hrůzám zuřící občanské války. Jméno je poněkud matoucí, neboť šógunův záměr pokrýt pavilon stříbrem se nepodařilo uskutečnit. Ke Ginkaku-dži patří jedna z nejkrásnějších zahrad v Kjótu. (Y500)
Kinkaku-dži
Slavný zlatý pavilon, jedna z nejslavnějších památek v Japonsku a určitě jedna z nejfotografovanějších. Postaven v roce 1397, opět jako sídlo pro odpočinek odcházejícího šóguna Ašikaga Jošimicu. Jeho syn vilu přeměnil po šógunově smrti na chrám. V roce 1950 mladý buddhistický mnich posedlý tímto chrámem založil v budově požár, který Kinkaku-dži zcela zničil. Tato událost se stala inspirací pro skvělý román spisovatele Mišima Jukio „Zlatý pavilon“ (nedávno výborně přeloženo do češtiny). Rekonstrukce včetně pokrytí zlatem byla dokončena v roce 1955. (Y400)
Kjómidzu-dera
Tento chrám postavený v roce 798, dochované budovy jsou z roku 1633. Patří ke škole buddhismu Hossó, pocházející z Nara. Nádherný v kopcích položený chrám představuje zároveň krásnou symbiózu japonského buddhismu a šintoismu. Přímo na jeho pozemku stojí šintoistická svatyně (zasvěcená lásce a vztahům) a teče tudy posvátný vodopád Otawa-no-taki, jehož voda je považována za léčivou. (Y300)
Bjódó-in
Chrám nejprve sloužil jako sídlo mocného rodu Fudžiwara, na buddhistický chrám byl přeměněn v roce 1052. Hóó-dó (Hala Fénixe), zasvěcená Budhovi Amida, je původní dochovaná budova z roku 1053. Její obrázek si můžete prohlédnout též na zadní straně japonské desetijenové mince. (Y1100)
Zpracováno ve spolupráci s China Tours.