Historické centrum Krakowa, kdysi hlavního města Polska, se rozkládá na úpatí královského hradu Wawel. Bylo založeno ve 13. století a stalo se důležitým obchodním centrem. Mezi hlavní památky patří zbytky opevnění ze 14. století, středověká židovská čtvrť Kazimierz se starými synagogami, Jagiellonská univerzita, hrad Wawel s gotickou katedrálou s hrobkami polských králů, velké náměstí s řadou historických domů a četné kostely.
První historické zápisy se zmiňují o tom, že město bylo založeno v 7. – 8. století, doloženo je 10. století, kdy se zde vybíralo mýtné za přechod Visly. Od 11. do 17. století byl Krakov hlavním městem Polska.
Nejstarším kostelem ve městě je románský Kostel sv. Ondřeje, postavený v letech 1079 až 1098. Ten je dnes zastíněn vedle stojící Katedrálou sv. Petra a Pavla. Její stavba byla dokončena v roce 1619 a jednalo se o první barokní budovu v Krakově.
Centrem Krakova je Hlavní náměstí (Rynek Glówny), v jehož středu se nachází Sukiennice. Jedná se o krámky obchodníků se suknem ze 13. století, které byly ve 14. století obestavěny gotickou budovou do jednoho celku. Dnes jsou uvnitř stánky obchodníků se suvenýry a jantarem a před Sukiennicemi stojí socha oblíbeného polského básníka Adama Mickiewicze. Radniční věž je vysoká 70 metrů a byla postavena koncem 14. století.
Kostel nanebevzetí nejsvětější Panny Marie byl vybudován v letech 1355 až 1365 na místě původní stavby z konce 11. století. Dodnes se zde zachoval původní presbytář a vzácný dřevěný oltář. V kostele působil také kněz Karol Wojtyla, dnešní papež Jan Pavel II.
Oltář mariánského kostela je vyřezán z lipového dřeva a má dubovou konstrukci. Byl vytvořen v letech 1477 až 1489 a jedná se o jeden z nejvzácnějších gotických oltářů v Evropě.
V rohu náměstí začíná Královská cesta, po níž se dostaneme až k původním městským hradbám, jejichž zdi dnes slouží jako výstavní plocha místním malířům. Floriánská brána pochází z roku 1307 a za ní stojí Barbakan, kruhová bašta z konce 15. století.
Královský zámek byl vybudován na vrcholku Wawel na zbytcích hradu z 10. století. Renesanční zámek s nádvořím, lemovaným sloupy a arkádami vznikl počátkem 16. století, ale byl přestavován po požáru v roce 1595.
K zámku přiléhá Katedrála, což je trojlodní bazilika s příčnou lodí, kolem níž se vine řetězec kaplí a náhrobků. Z kaplí bývá za nejhezčí považována renesanční Zikmundova kaple, vystavěná v letech 1524-1533, z náhrobků hrobka Vladislava Jagellonského s renesančním baldachýnem z počátku 16. století. Uprostřed Katedrály pod kopulí se nachází Konfese sv. Stanislava se stříbrnou rakví mučedníka ze 17. století.
Ze sakristie je možno vystoupat na Zikmundovu věž, v níž je kromě jiných zavěšen také největší polský zvon Zikmund (Zygmunt). Zvon odlil z děl poražených nepřátel v roce 1520 norimberský zvonař Hans Beham ve své dílně nedaleko Floriánské brány na přání krále Zikmunda I. Starého. Dal mu jméno Zikmund na počest panovníka a umístil na něj erby Polska a Litvy a podobizny sv. Zikmunda a sv. Stanislava. Podle legendy přidal také strunu z loutny dvorního básníka.
Zvon vysoký 199 centimetrů a vážící bezmála 11 tun vytáhli na věž pomocí lan desítky mužů a sto býků, což se stalo 12. července 1521 za přítomnosti královského páru. Obvod dolního okraje zvonu je 8 metrů a rozeznívá jej 12 zvoníků.
Na Vánoce roku 2000 se však rozbilo jeho srdce, což bylo považováno za zlé znamení. Krakovští hutníci ale ulili nové a přidali do něj střepiny z toho původního, aby zůstala zachována kontinuita. Nové srdce zvonu je dlouhé 218 cm a váží 323 kg.
V kryptě pod Katedrálou jsou umístěny hrobky králů a dalších významných osobností polských dějin.
Sejít z vrcholku Wawel dolů k Visle lze tzv. Dračí dírou (Smocza Jama). Jedná se o vápencovou jeskyni, v níž podle legendy žil drak, který žádal neustále od obyvatel města potravu. Podle pověsti ho zabili synové knížete Kraka, zakladatele Krakova, kteří mu podstrčili síru a smolu, zabalené do zvířecí kůže, a drak po jejich pozření pošel.
