Hill Bill Rally 2022 – Roadtrip do bývalé Jugoslávie

Pro motorky i autisty

Nejprve bychom měli závod alespoň trochu představit. Hill Bill Rally je v podstatě týdenní roadtrip, který pravidelně jednou za rok směřuje do nějaké oblasti Balkánu. Letos se konal již třetí ročník a to zase na začátku září, kdy končí na Balkáně turistická sezóna, ale pořád je tam krásné počasí a teplo. Ročníku 2022 se zúčastnilo 15 auto-posádek a 10 moto-posádek. Dohromady tedy 42 nebojácných dobrodruhů, kteří se vydali se závodní appkou v ruce se svým motorovým ořem navštěvovat checkpointy a plnit úkoly v zemích bývalé Jugoslávie. Letošní trasa odstartovala posádky v kempu na Pálavě, protáhla je rychle placatým Maďarskem do prvního bivaku v Srbsku. Další bivak po dalších dvou dnech byl až v Černé Hoře u Skadarského jezera, a proto to vzal každý víc svojí trasou. Někteří přes Kosovo, Makedonii a Albánii. Někteří raději kratší cestou jen přes Kosovo rovnou do Černé Hory. Každý si může jet trasu po svém, jak si ji naplánuje.

V závodní mapě posádka vidí všechny checkpointy, které víceméně rovnoměrně pokrývají celou závodní oblast. Povinné jsou jen bivaky, kam je potřeba dojet jednou za dva dny a to včas. Kdo do bivaku nebo cíle nedorazí v určeném čase, je ze závodního pořadí diskvalifikován. Nemůže tak stanout na stupni oficiálních vítězů, samozřejmě ho ale nikdo neposílá domů a posádka může v klidu pokračovat ve sbírání bodů a plnění úkolů. Přeci jen, je to hlavně o cestování a radosti z objevování nových končin. No a ještě k tomu v partě fajn lidí. Ne každému jde o zlatý pohár na konci.

Jak se cestuje po zemích bývalé Jugoslávie

Země bývalé Jugoslávie je oblast, která prošla ještě celkem nedávno krušnou sérií válečných konfliktů, která právě bývalou Jugoslávii rozdělila na dnešní Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosnu&Hercegovinu, Černou Horu, Makedonii (a Kosovo). Mnoho místních má tuto historii stále v paměti a dopady války jsou v těchto zemích často stále vidět nebo cítit. Třeba Bosna se dnes stále řadí mezi 5 nejchudších států Evropy. Většina přihlížejících by se asi shodla, že hlavní příčinou sporů jsou rozdíly mezi postoji a názory jednotlivých kulturních skupin, které na území bývalé Jugoslávie žijí. Zatímco Srbové měli v Jugoslávii zásadní vliv a byli s panujícími poměry spokojení, ostatní národy se na sdíleném území cítily trochu znevýhodněně a tak začaly růst snahy se oddělit. Nemá ovšem cenu zabíhat do detailů historie, kterou si každý může nastudovat na Wikipedii (a nečeká vás teda nic veselého). My si myslíme, že země bývalé Jugoslávie nabízí krásnou netknutou přírodu, zajímavé chátrající socialistické památky a „urbexy“, a dobré jídlo a pití, se kterým vás budou vítat místní přívětiví lidé.

Nejširší nabídku průvodců a map Černé Hory (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Je dobré se občas podívat do mapy nebo poptat, kam chodit a kam nechodit. Hodně oblastí, nejvíce v dnešní Bosně, je stále zaminováno. Pokud se ale vyhnete bloudění mimo značené stezky, neměli byste mít žádný problém. Trošku vás cestou může zdržet místní policie. Ať už na hranicích, kde si podle vytížení občas nějakou hodinku počkáte. Tak na místních komunikacích, kde vás občas přeci jen budou zkoušet chytit na drobném přestupku a snažit se přivydělat si pár Euro do kapsy. To se nám zrovna stalo v Srbsku. Zachovali jsme ovšem přátelský tón a diplomatický přístup a nakonec svolili k vyplacení pár desítek Euro. Bylo to ale za opravdový přestupek – předjíždění na plné čáře, ale pokutový blok nám samozřejmě nebyli ochotní vystavit (znáte to).

Ve větších městech jako je Pristina se setkáte s žebráním a žebravými umývači oken. Doporučujeme si těchto lidí nevšímat a nebo jim přispět drobákem. Rozhodně je ale lepší jim jasně dát najevo svůj nezájem, pokud si nechcete nechat umýt čelní sklo auto. A když už se vám na něj pustí, asi je lepší mít v přihrádce nějaké Euro a dát jim ho, ať máte pokoj. Toto se nám stalo také a málem jsme z rozčilení nabourali auto před námi, když jsme se snažili nevítané umývače oken na semaforech odehnat.

Přímořské oblasti jsou obecně více turistické a podle toho jsou také vyšší ceny a občas se k vám i místní budou chovat jako k peněženkám. Na plážích Rana e Hedhun v Albánii (zvané Váté písky, byl to jeden z checkpointů) vám třeba místní chlápek nabídne pomoc, až zapadnete s autem v šedém písku rozsáhlé pláže. Ale bude si za to chtít vydělat třeba 50 Euro. Tak už to ale v turistických oblastech chodí, a proto my raději vyrážíme do vnitrozemí a vůbec nejraději do hor.

Pro krásné túry můžeme doporučit třeba vnitrozemí Černé Hory, kde spousta turistických stezek vede třeba nádhernými skalnatými horami Durmitor. Nadšení jsme byli ale také z Bosny, kde nabízí v parku Sutjeska zažijete takové velkolepější Vysoké Tatry s úplným minimem lidí, krásnou divokou přírodou a s kamzíky prohánějícími se po travnatých hřebenech. Na túry po horách si ale určitě vezměte pevné pohory nejen kvůli terénu, ale protože se tu hojně vyskytují jedovaté zmije. Není to důvod si na túru nevyrazit, jen je lepší koukat pod nohy.

Suma sumárum je bývalá Jugoslávie sice kraj chudý, zato ale upřímný, plný pohostinných přátelských lidí a se spoustou zapadlých koutů nedotčené přírody. Je jen potřeba sjet trochu z hlavní cesty na rozbité asfaltky a polňačky.

Turecká káva a čevapi z grilu

Balkánská kuchyně je jedno z největších lákadel celého Balkánu. Tržnice jsou přímo plné levné, dobré a čerstvé zeleniny, ovoce, zavařenin nebo pálenky (rakije, anýzovky, ořechovice, různých likérů…). Velmi příznačný pokrm pro celou oblast jsou maso nebo čevapčiči (čevapi) přímo z grilu, které se podávají zpravidla s pšeničnou plackou nebo hranolkami, čerstvou nakrájenou cibulí a tradičním ajvarem (omáčka z pečené papriky a zeleniny). Rozhodně si také nenechte ujít všudypřítomný šopský salát (zvaný většinou „šopska salata“) z rajčat, okurky, cibule a balkánského sýra. A věřte nám, že tak dobrý balkánský sýr u nás těžko seženete. Když už se v místní restauraci dobře najíte (protože porce jsou zpravidla opravdu velké a ceny mimo pobřeží přívětivé), můžete posedět ještě na nějaký desert a kávičku.

U sladkého a kávy je na Balkáně poznat vliv Osmanské říše, která oblast ovládala historicky někde až 500 let (třeba v Makedonii, na severu kratší dobu). Mezi oblíbené dezerty patří baklava, která má zpravidla ořechovou náplň a ještě je máčená v sirupu. Tradiční kávu v kafateriích vám často naservírují v džezvě, což je taková plechová nádoba a v ní se káva přivede až k varu. Pokud budete mít chuť na štamprdle, kupte si něco dobrého na tržnici nebo ve stánku u silnice víc na severu. Víc na jihu kolem Albánie a v Bosně kolem Mostaru převažují muslimové a proto tam prodej pálenek není moc běžný. Docela tradiční především pro Makedonii je mastika – anýzový likér.

Kromě všude rozšířených jídel a pití má každá země svoje vlastní specifické tradiční pokrmy. Letos bylo mezi úkoly pro závodící posádky třeba ochutnat tradiční makedonské „tavče gravče“, což jsou fazole zapečené v keramické misce, občas i s masem. Několik ochutnávek lidí nezávisle na sobě ale naznačilo, že toto asi nebude nejoblíbenější jídlo nás cizinců.

Úkolem pro Albánii bylo zase najít a ochutnat národní pokrm „tavë kosi“. To je zase maso zapečené s rýží, jogurtem a vejci. Maso je zpravidla jehněčí a pokrm se správně servíruje v zapékací misce. Přestože je jídlo populární také v jiných zemích Balkánu, my jsme dotazování v páté restauraci vzdali. Možná tradiční, ale tento pokrm bylo skoro nemožné někde najít. Podobný problém se opakoval častěji. Přestože se třeba jedná o pokrmy pro svoje země tradiční, zdaleka je neměli v nabídce všechny restaurace a tak se i ze zdánlivě jednoduchého úkolu mohl vyklubat zapeklitý oříšek. Však zvažte sami, zda u nás dostanete třeba svíčkovou v každé restauraci.

Kam povede Hill Bill Rally 2023

Nezdá se to, ale Hill Bill Rally vždycky hodně rychle uteče. Přeci jen je to spousta shonu a přejíždění až najednou už má člověk cíl za sebou. Jelikož je to ale zároveň dobrodružství, těšíme se už teď na další ročník. Ten bude tentokrát startovat na východě Slovenska a povede hlavně do Rumunska, Srbska a Bulharska. Jedním z atraktivních cílů kromě rumunského krasového pohoří Apuseni a bulharské Velke Planiny budou také časem zapomenuté vesnice českého Banátu v okolí rumunsko-srbské hranice u Dunaje. V Českém Banátu je dohromady 6 vesnic, do kterých se naši krajané přistěhovali na konci 19. století za Rakousko-Uherska. Všechny české, ale každá jiná. No a nářečí v nich hned poznáte, ale bez problémů se tam česky domluvíte.

Pokud se chcete vydat poznávat krásné hory a přívětivou balkánskou kulturu, české vesnice v Banátu, a to všechno v rámci již připraveného objevitelského závodu s komorní atmosférou fajn lidí – tak tohle je akce právě pro vás. Přihlašování je již spuštěno na webu hillbill.picnicadventures.com. Mimo tuto svoji akci pořádá Picnic Adventures ještě menší závody jako auto-výlet Jarní jízda nebo cyklozávod Pálavská štreka. Je možná na čase udělat si dovolenou trochu jinak a užít si pořádné dobrodružství na Balkáně.