Kapitán Hudson je jedním z prvních hledačů Severozápadního průjezdu. Jeho výpravy zkončila nezdarem a zradou tvrdého velitele.
HUDSON Henry (* snad 12. 9. 1570, Hodderson, Hertfordshire, Anglie /udávají se i jiná data a místa/, pohřešován od 1611) – anglický mořeplavec, polární badatel
Už víc než celé století ovládali Španělé a Portugalci námořní cesty do Nového světa. Angličané, jejichž námořní síla neustále rostla, hledali severněji než jejich soupeři průjezd k bájným pokladům Číny a Indie. Kapitán Henry Hudson se v roce 1607 pokusil nejprve plout do Asie východním směrem přes severní pól.
Na malé lodi Hopewell se vydal s dvanácti muži ke Grónsku a podél jeho východního pobřeží se dostal na 73° severní šířky. Ledová bariéra zabránila Hudsonovu korábu v další plavbě a kapitán se obrátil ke Špicberkům. Doplul jako první Evropan až na 80° 23’ severní šířky. Hudsonův „rekord“ zůstal nepřekonán dalších 200 let (!). Musel se vrátit a snad na zpáteční cestě spatřil ostrov Jan Mayen.
Se stejnou „skořápkou“ vyplul H. Hudson o rok později (1608) s třinácti podobnými odvážlivci podél dnešního Norska na východ. Přes Barentsovo moře se dostal k souostroví Nová země, ale ledové kry tarasily lodi Hopewell další průjezd Karskými vraty.
Kup ostrova Manhattan a objev Hudsonova zálivu
Hudson se nevzdával. Přešel do služeb Nizozemců a roku 1609 vyplul na lodi Half Moon do Severního moře. Dostal se jen k Severnímu mysu a musel otočit kormidlo k západu. Přes Faerské ostrovy zamířil napříč Atlantikem k Newfoundlandu. Podél pobřeží Severní Ameriky hledal průliv, který by vedl západním směrem. Zklamaly naděje, které vzbuzovalo široké a vodnaté ústí řeky, jež později dostala Hudsonovo jméno. Od místních Indiánů Hudson zakoupil malý ostrov Manhattan (11. 9. 1609), na němž později vyrostl Nový Amsterodam (New York). Posádce Half Moon se už cesta zdála příliš dlouhá a donutila svého kapitána k návratu, aniž se výprava přiblížila k Severozápadnímu průjezdu.
Objevitelská vášeň znovu hnala H. Hudsona na sever Ameriky. Získal pro novou cestu podporu anglických obchodníků a s lodí Discovery se vydal v roce 1610 znovu hledat Severozápadní průjezd. Zamířil tentokrát k jihu Grónska a dál na západ do Davisova průlivu (mezi Grónskem a Baffinovým ostrovem). Širé moře, které se před Discovery otevřelo, znovu vzbuzovalo naději, že právě tudy vede cesta do Tichého oceánu. Zklamaně však zjišťovali, že jde jen o velký záliv (Hudsonův).
Smrt z rukou vlastních námořníků
Přicházející zima, kterou Discovery přestála v Jamesově zátoce (53° severní šířky) přinášela drama s tragickým vyústěním. Malé příděly potravin a kurděje oslabovaly posádku a vyvolávaly touhu po návratu. Přísné až kruté chování kapitána, obvyklé na tehdejších lodích, vzbuzovalo nenávist. Ve chvíli, kdy s novým jarem H. Hudson zavelel Na sever!, vypukla živelná vzpoura. Odbojní námořníci posadili nenáviděného kapitána i s jeho sedmnáctiletým adoptivním synem, nemocnými námořníky a několika málo věrnými do člunu; vybavili je puškou a malým množstvím potravin a nechali napospas mrazivému moři.
Jen malý zbytek námořníků dovedl kormidelník R. Bylot do Irska. Soud nepotrestal zbylé vzbouřence, ale historická tradice odsoudila Hudsonovy odpůrce jako vrahy. Ještě v roce 1612 vyslala Admiralita lodi Discovery a Resolution pod velením Thomase Buttona († 1634) hledat opuštěného Hudsona. Pronikly do Hudsonova zálivu; jejich posádky objevily ostrov Southampton (pojmenován podle kapitána Resolution, který na výpravě zahynul) a mapovaly západní pobřeží zálivu až po ústí Nelsonu.
Vrátily se v roce 1613 do Anglie (Resolution v zálivu přezimovala), aniž našly stopy po Hudsonovi, ale s podrobnými mapami zálivu, který dostal jméno zmizelého kapitána. Button však nenabyl přesvědčení, že právě tudy vede hledaný Severozápadní průjezd.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
