Duveyrier podnikal už od mládí cesty do Afriky. Kontinent si zamiloval a opakovaně se na něj vracel.
DUVEYRIER Henri (* 28. 2. 1840, Paříž, Francie, † 25. 4. 1892, Sèvres, Francie) – francouzský cestovatel
Když Henri Duveyrier v sedmnácti letech (1857) poprvé cestoval do Alžírska, totálně propadl kouzlu černého kontinentu. Tehdy podnikl cestu z Alžíru na jih, přes pohoří Atlas do města Laghouat. To už leží na počátku Sahary v místech, kde žijí domorodí obyvatelé pouště – Tuaregové. Setkání s nimi ovlivnilo Duveyriera na celý život.
Po návratu do vlasti mladík napsal Barthovi; ten byl Duveyrierovou snahou o průzkum Sahary potěšen a dal mu dlouhou řadu cenných rad. Duveyrier pojal ideu, že k průzkumu Sahary je nutné se pohybovat po poušti stejně jako domorodci.
Roku 1859 se vrátil do Alžíru a vydal se na první ze svých saharských cest: z Alžíru jihovýchodním směrem do Biskry, odtud do údolí M’záb a jako první Evropan vůbec navštívil oázu El-Goléa. Dále postupoval do Wargly, přes Tuggurt a kolem tuniských šottů (slaných jezer) do Gabésu na pobřeží zálivu Malá Syrta. Během cesty důkladně, přesně podle Barthových rad, mapoval a vůbec vědecky zkoumal procházené území. Cesta byla o to větším úspěchem, že mu tehdy nebylo ani dvacet let.
Nekonečná láska k Africe
Druhou saharskou expedici podnikl Duveyrier – tentokrát už s finanční podporou francouzské vlády – v roce 1860. Z Tuggurtu prošel po staré karavanní cestě do pouštního města Ghadámes a po dnešním alžírsko-libyjském pomezí do Ghátu, kde si zřídil základnu pro další expedice. Při nich prozkoumal pohoří Tassili’n’Adžér a severní část pohoří Ahaggar. Když dokončil poslední měření, zamířil z Ghátu na východ do Murzúku a pak do Tripolisu. Tato dvanáctiměsíční cesta také přinesla mnoho cenných výsledků, které Duveyrier shrnul v knize Les Touaregs du Nord (1864).
V pozdějších letech Duveyrier podnikl ještě řadu menších cest, např. roku 1874 zkoumal slaná jezera (šotty) v alžírské části Sahary, roku 1885 se neúspěšně pokusil proniknout do marockého pohoří Ríf. Vedle toho se intenzivně zabýval vědou, k jeho nejvýznamnějším pracím patří Liste des positions géographiques en Afrique (1884), vyčerpávající bibliografie literatury, týkající se černého kontinentu.
Duveyrier byl idealista a doufal v přátelský vztah mezi Tuaregy a Evropany. Proto jím velmi otřásla událost z roku 1881, když pouštní kočovníci zmasakrovali francouzskou vojenskou expedici pod vedením plukovníka Paula Flatterse (1858–1881). Nakonec zklamaný badatel v únoru 1892 spáchal sebevraždu.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
