Heduš v Malajsii

Ahoj,

tak konečně jsme vyrazili ze Singapuru. Zamávali jsme našemu hotýlku a už jsme frčeli po krásné dálnici směr Malajsie. Na hranice je to pár kilometrů, takže za  hodinku přijíždíme do Malajsie. Odbavení na hranicích bylo perfektní. Malajští celníci si kopírují náš Carnet a kopii si ukládají na památku. Z Čech tam ještě s autem nikoho neviděli.

Venku je fakt vedro. Normálně se vyjadřuji, že je vedro jako kráva….ale tady je vedro jako tři krávy :-)).

Malajsie je stavem silnic a měst o dost horší než Singapur, ale to nám neva, je tu krásná příroda a to je pro nás to hlavní. Jedeme asi sto kilometrů a stavíme v malém historickém městečku. V přístavu je krásná kopie portugalské historické lodi ve které je muzeum.

Všude jezdi krásné vyzdobené cyklorikši, ale já  bohužel vybral zrovna tu nejošklivější. Dřímajícího řidiče jsem probudil na parkovišti před lodí. Hned se nabídnul ze nám ukáže historické památky atd. Tak jsme si sedli a už se jelo. No jo jenomže náš řidič byl malý hubený a asi alkoholik a ještě měl měkký galusky.Takže je vám jasný, že s námi vyjel malé stoupání a už nemohl. Chtěl jsem ho vystřídat a šlapat, ale to odmítal. Byla fakt sranda, ale průvodce byl docela šikovný, takže jsme toho dost viděli a dozvěděli se. Melaka je opravdu krásné, historické město a my jsme si jeho historickou část dokonale prohlédli.

K večeru jsme opustili Melaku a pokračovali podél krásného pobřeží na sever. Projížděli jsme půvabnými vesničkami a noc nás přepadla v přístavním městě Dickson. Zůstali jsme tedy na noc a hned ráno vyrazili směr Kuala Lumpur. Snažili jsme se, abychom ve spleti dálnic našli tu pravou, která vede okolo Kuala Lumpur. Nechtěli jsme dostat do centra tak ohromného velkoměsta. To se nám přeci jen podařilo a my jsme našli severojižní dálnici E1, která nás dovede až na thajské hranice. Vždy k večeru jsme dálnici opustili a sjeli k pobřeží, kde jsme si pokaždé našli úžasné místečko na pláži, kde jsme trávili noc a druhý den ráno provedli osvěžující koupel v oceánu.

Nejširší nabídku průvodců a map Malajsie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Po obědě nasedáme do rozpáleného auta a pokračujeme v cestě. Na severozápadě Malajsie je velký ostrov Pulau Pinang, na který se dá jet autem asi po kilometrovém mostě. Celý ostrov jsme projeli za jediný den a k večeru zůstali na divoké pláži. Byla to fantastická zátoka, kde nebyli vůbec žádní turisté. Byl tam jen bílý písek, blankytně modré nebe a my. Asi padesát metrů od nás zaparkoval německý pár z Lipska s obytným Land Roverem a velkým přívěsem. Hned jsme se spřátelili a začali si vyprávět zážitky z cestování. Oni absolvovali z Evropy stejnou trasu jako my akorát už jsou na cestě rok a půl a stihli k tomu ještě celou Austrálii. Teď se přeplavili do Malajsie a mířili do Thajska. V přívěsu měli dvě motorky, na kterých v případě potřeby jezdili. Mají naplánováno cestovat asi čtyři roky. Vyměnili jsme si e-mailové adresy s tím, že si určitě napíšeme.

Druhý den se nám vůbec nechtělo opustit onu romantickou pláž, a tak jsme zůstali ještě jednu noc. Další den jsme ale už museli pokračovat. Po 150 km dorážíme na hranice s Thajskem, kde si musíme znova koupit víza, jelikož ty z Prahy už neplatí.Na hranicích jsou k nám velmi vstřícní a vše máme vyřízeno za chvilku.

Tak a jsme v Thajsku. Měníme peníze a hned hledáme nějakou hospůdku kde bychom se najedli. Obědváme vynikající thajskou kuchyni a pak razíme dal.Thajsko se dá přirovnat k Malajsii, jen je tam o dost dražší nafta, takže jsme si v nádržích vezli 180 litru  z Malajsie. Víza máme na 14 dnů a to v pohodě do Laosu zvládnem.

Takže ted budem pokračovat k řece Kwai a pak vzhůru na sever do Laosu. Tak se tam v té zimě mějte krásně, za týden se ozvem.