Ahoj. Všimli jsme si, že máš zapnutý AdBlock. Prosím, pozastav si pro HedvabnaStezka.cz blokování reklamy. Díky tomu můžeme zajistit více zajímavých článků o zemích světa, cestopisy, reportáže. Navíc se snažíme zobrazovat jen reklamy s cestovatelskou tématikou, podporujeme touto cestou i mnohé charitativní projekty a neziskovky. Snad tě nebudou moc rušit. Děkujeme! Redakce HedvabnaStezka.cz
Hawaii: Zákoutí sopečného národního parku Volcanos
31. 7. 2017
Darina Fraňková
Havajské ostrovy jsou místem, kde se i dnes můžete kochat silou a krásou aktivních sopek. Konkrétně je můžete najít v národním parku Volcanos National Park na Big Islandu.
Jako Big Island se označuje největší ostrov havajského souostroví, jehož pravé jméno je Hawaii. Jelikož si ale lidé pletli pojmy Havaj a Havajské ostrovy, největší ostrov dostal pojmenování podle své rozlohy.
Park Volcanos se rozkládá na východní polovině ostrova a zaujímá asi 12 % jeho plochy. Máte-li však za to, že se na jeho území nacházejí jen vyprahlá údolí a sopečný prach, vězte, že budete mile překvapeni. Stejně tak jsme ani my netušili, co nás v tomto národním parku čeká.
Při příjezdu do parku je nutné se obrnit trpělivostí a připravit se na kolonu aut před hlavní závorou. Jako první věc po vstupu jsme zamířili do infocentra, kde se nám rangeři ochotně věnovali a podle toho, co nás v parku lákalo a kolik jsme na něj měli času, nám pomohli naplánovat nejlepší místa k navštívení. Jasno bylo v tom, že chceme vidět horkou lávu na vlastní oči a co možná nejvíc zblízka.
Hlavní atrakcí parku jsou totiž samo sebou aktivní sopky. Kráter Halemaumau, jsme pozorovali z dvoukilometrové vzdálenosti. Kouř a plyny, které s sebou láva přináší na povrch, by nás totiž na místě otrávily. Nejlepší denní doba pro pozorování tohoto lávového jezírka je v podvečer a v noci, kdy živel osvětluje oblohu, která pak září na míle daleko.
Nejširší nabídku průvodců a map USA (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Kde pozorovat lávu?
Nejoblíbenějším místem, kde lze lávu obdivovat, je však pobřeží, u kterého se láva ze sopky Kilauea vlévá do oceánu. Pozorovat ji můžete buď z ptačí perspektivy na palubě vrtulníku, dojet k ní lodí po moři nebo absolvovat 14 kilometrů dlouhou túru lávovou pustinou, kde dříve stávaly domy stovek obyvatel, které vulkán po výbuchu v roce 1983 vyhnal. Na tom, zda k místu půjdete ze severu nebo z jihu nezáleží, trasa je stejně dlouhá z obou směrů. My jsme zvolili variantu dvou kol a k vyhlídce se dodrncali po neupravené cestě, vyfrézované do ztuhlého lávového pole. Kolo si můžete zapůjčit jen ze severní části v oblasti Kalapana.
Jižní cesta se nachází na území národního parku, kde sice cyklisté smí, ale půjčovny tam nejsou. U zábrany, zpoza které jsme sledovali souboj lávy s oceánem, se div nestrhl další boj o lepší výhled mezi zástupem turistů, kteří měli stejný záměr jako my. Naštěstí jejich řady po západu Slunce prořídly a k romantické podívané přispěly i vlny rozbíjející se o nově vzniklé útesy. Jen během prvních 10 let od výbuchu přidala láva k ostrovu asi 200 hektarů nové půdy. Ta je však nestabilní a opakovaně se propadá do oceánu.
Když jsme se vydali na cestu zpět, byla už černočerná tma. Naše kola nám téměř vnutila paní středního věku hned u parkoviště, což nám přišlo výhodné, navíc cena byla u všech stánkařů stejná, jediné, co se lišilo, byla kvalita strojů. Nebýt toho, že jsme si na cestu zpět svítili vlastní čelovkou, asi bychom ještě dnes hledali cestu ven z lávové pustiny.
K momentálně spící sopce Mauna Loa (4 169 m), která je jen o pár metrů nižší než nejvyšší Havajská sopka Mauna Kea (4 207), vede pohodlná přístupová cesta, po které se zájemci mohou dopravit auty až téměř na vrchol.
Aktuální stav lávy a předpověď sopečné aktivity vám sdělí v infocentru, které slouží i jako malé muzeum s exponáty místní zvěře a ptactva. Divili jsme se, kde se na Havaji vzal vycpaný divočák, naše překvapení ale vydrželo jen do doby, než jsme se s ním setkali tváří v tvář. A podařilo se nám to hned dvakrát. Nutno však podotknout, že na křižovatce, kde jsme se míjeli, mělo to prase přednost.
Chodníčky nad vroucí parou
O aktivitě země pod nohami nás přesvědčila oblast Steam Vents, což je část národního parku, kde ze země unikají plyny vzniklé při sopečné činnosti. Procházeli jsme se chodníčky a na nohách nás hřála teplá pára unikající z útrob země.
V parku jsme míjeli les subtropického pásma, postupně však porost ubýval a krajina se plynule měnila v lávové pustiny a výhledy na stovky let staré krátery sopek. Asi není potřeba zmiňovat, že se z národního parku nemá nic odnášet, zde to ale platí dvojnásob. Pověra praví, že kdo si odsud odnese lávový kámen, toho stihne neštěstí. Doloženy jsou prý případy, kdy takoví lidé měli autonehodu, vyhořel jim dům či zemřel domácí mazlíček. Svého prokletí se zbavili až v momentě, kdy kámen vrátili zpátky do národního parku, kam patří.
Kameny jsme proto nechali ležet a vybírali z nepřeberného množství stezek, které vedly jak tropickým pralesem, tak i vyhaslými krátery sopek. Procházet jsme se tak mohli například i po ztuhlé lávě v kdysi lávovém jezeře.
Co jsme si ale zamilovali ze všeho nejvíc byly deštné pralesy. Učarovalo nás okolí Thurston Lava Tube, přírodního lávového tunelu ukrytého uprostřed deštného lesa. Tunel vznikl pohybem lávové řeky pod již ztuhlým povrchem. Díky časovému posunu nám nedělalo problém vstávat před úsvitem, proto jsme jej navštívili brzy ráno a užívali si vůni tropických rostlin a ranní zpěv ptáků vítajících nový den.
Dezinfekce uprostřed pralesa
Havajské ostrovy jsou místem, kde najdete množství endemických druhů živočichů a rostlin. V zájmu jejich ochrany není výjimkou, že vás uprostřed lesa zastaví ranger s dezinfekcí v ruce a požádá o to, abyste si očistili a dezinfikovali boty. Je to z toho důvodu, že některé tyto rostliny jsou extrémně náchylné na parazity, které se mezi ostrovy přenášejí.
V okolí parku se nachází velké množství turisty oblíbených míst. Big Island nabízí všechno to, co si od ráje na zemi můžete přát. Deštný prales a burácející vodopády Akaka či Rainbow falls, potápění se u korálových útesů s různobarevnými druhy ryb, skákání z útesu (na vlastní nebezpečí) nebo možnost se za chladných večerů hřát v přírodních termálních bazéncích schovaných v deštném pralese. Cesta Red Road vedoucí podél pobřeží až do hlavního města ostrova Hilo je označována za jednu z nejkrásnějších silnic vůbec. A to můžeme jen potvrdit. Projíždíte tunelem tvořeným korunami stromů s výhledem na útesy a oceán. Navíc se nejedná o žádný hlavní tah, aut tak potkáte opravdu jen pár.
V městě Hilo nás uchvátil farmářský trh, kde místní zemědělci nabízejí tropické plodiny i vlastní řemeslné umění. Koupíte tady i havajský pokrm poke, který sestává ze syrového rybího masa marinovaného nejčastěji v pálivé omáčce, rýže a zeleniny v podobě avokáda, fazolových lusků či jiných luštěnin.
Výlety mimo park lze vždy naplánovat jen na jeden den a na večer se do něj vrátit. Pro nás obrovským pozitivem parku byly kempy, ve kterých lze stanovat zcela zdarma. Do jednoho z nich si pohodlně dojedete autem, do jiných musíte po svých. Jediným omezením je kapacita těchto kempů a systém kdo dřív přijde, ten dřív bere. Vyplatí se proto si přivstat a pro kempy v blízkosti útesů si vyřídit permit v návštěvnickém centru. Odměnou vám bude nocleh pod hvězdami a ukolébavku vám zahraje oceán.