Pondělí 19.3. Vstáváme o půl deváté a rovnou na terasu nám servírují snídani – plný talíř ovoce, toasty, vajíčko, džus a kávičku. S plnými žaludky jdeme procházkou do městečka Lamu, vzdálené 3 km od Shelly. V Lamu si vyřizujeme let zpět do Nairobi za 122 USD/osobu se společností 54. Procházíme krásně nepravidelnými, úzkými uličkami, fotografujeme co to jde a prolézáme místní obchůdky. Mezitím hledáme vhodnou restauračku na oběd a přímo do rány nám přijde černoch, který nám nabízí jídlo v jeho restauraci.
Následujeme ho tedy po schodech nahoru. Vcházíme do místnůstky s velkými dřevěnými okenicemi jak někde na hradě. Objednáváme si fish and prawns curry a krabí polévku. K pití si na doporučení necháváme připravit mixed orange and lime juice za 50 KSH, který nás perfektně osvěží. Pokračujeme v procházce města a potkáváme týpka, který nás poprvé převážel na Shellu. Nabízí nám výlet se šnorchlováním za dobrou cenu. Ještě ho stahujeme na konečných 600 KSH/osobu i s obědem. V městečku pak ještě kupujeme korálky, náramky a kořeníčko.
Když už hledáme člun, který nás doveze do Shelly, zastavuje nás děda v růžovém tričku s obrovským pupíčkem a úsměvem od ucha k uchu a představujeme se nám jako Ali Hippi. Je vyhlášený svou kuchyní, zve turisty k němu domů, kde je pohostí, povídá si s nimi a s rodinou hraje a zpívá svým hostům. Jelikož jsme o Alim četli v Lonely, neměli jsme žádné pochybnosti a nabídku jsme po krátké diskuzi přijali. Zaplatili jsme mu zálohu 300 KSH s tím, že zítra mu doplatíme druhou polovinu. Pavel jako velký odborník přes jídlo připlácí o 400 KSh navíc s tím, že mu Ali připraví lobstra. Jedeme člunem nazpět do hotýlku, kde si přeobjednáváme jídlo na půl osmou. V restauraci si k nám přisedá rastaman Yusuf, který nás baví svými vtípky. Přemlouvá nás, abychom se přidali k noční plavbě jeho plachetnicí dhau, že veze Američany a bude mít v lodi ještě místo, takže se můžeme zdarma svézt. Sice s nedůvěrou, protože se nám nechce platit, ale kývneme a ve 22:30 nás už vyzvedává arabská plachetnice dhau. Plavíme se a užíváme si ticha moře a krásného pohledu na hvězdy. Plavba končí kolem dvanácté a Yusuf drží své slovo a nechce peníze. Jdeme do hotýlku a než jdeme spát, ještě si povídáme.
Úterý 20.3.
Vstáváme v 8:00. Náš výlet se „šnorchlováním“ začal o půl hodiny později. Zvyknutí na POLE POLE (pomalu, pomalu) nás to už ani nepřekvapuje:) Do plachetnice nastupují 4 černoši a jeden Španěl. Po chvíli zastavujeme u břehu, kde jsou naplaveniny řas a bordýlek. Černoušci začínají chytat ryby a po chvíli nás nabádají ať se jdeme potápět, že tady je to dobré na šnorchlování. Verča dává značně najevo svůj odpor k vodě pod námi.
Černoši se nás snaží přesvědčit, že sem vozí všechny turisty a že jsou spokojení. Vidí, že nás nepřesvědčí, tak navrhnou, že pojedeme jinam, kde je to lepší. Popojedeme za roh, kde je voda bez naplavenin, ale viditelnost stále žádná. Jdeme aspoň na pláž a relaxujeme pod přístřeškem z palmových listů. Mezitím nám náš doprovod griluje k obědu rybičky a my v mezičase usínáme. Když je jídlo hotové, budí nás. Jelikož tušíme, že už se nic jiného nebude dít, chceme jet nazpět do hotelu.
Po spršce a oddychu od sluníčka jdeme procházkou do Lamu. Zdržení zapříčinilo to, že se moře najednou začalo rychle zvedat, příliv byl čím dál blíž a my se najednou ocitli po kolena ve vodě. Nezbývá jiná úniková cesta než po schodech vyjít k brance a vniknout k někomu na zahradu. Vešli jsme do nehorázně luxusní rezidence a zkoušíme, jestli se nám podaří projít. Nikde nikdo, tak dobrý. Najednou vidíme bělošku opalující se na lehátku, jak na nás zděšeně kouká. Omlouváme se za vstup na její pozemek a ptáme se, jestli můžeme projít, že nás chytl příliv. Neochotně kývne (co s námi, když už tam jsme a ukazuje na bránu na druhé straně zahrady. Vysvobozeni jdeme po pískové cestě až do Lamu opět suchou nohou. Ve městě procházíme již známe uličky a trávíme čas v krámcích.
Sedáme si na colu do baru a padá na nás smutná, že už se nám cestování krátí. V sedm chceme platit, dlouho se ale nic neděje, tak se Pavel zvedá s tím, že to zařídí. Se zděšením na něj koukáme, jak jde k vedlejšímu stolu, kde černoška pije pivo a trneme, když vidíme, jak Pavel volá česky, „tyjo, ona si tady klidně popíjí pivo“. Vůbec mu nedojde, že to není barmanka, ale zákaznice jako my. Najednou slyšíme Pavla, jak tomu dává korunu a říká jí: „Can we play?“ (můžeme si hrát místo can we pay – můžeme platit). Vyprskneme smíchy a asi 5 minut se dostáváme ze záchvatů smíchu. Černoška zírá nevěřícně na Pavla a za chvíli se směje celá hospoda. Nakonec platíme na baru a já musím barmanovi spočítat, kolik mi má vlastně vrátit!
Nejširší nabídku průvodců a map Tanzánie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Pospícháme na sraz s Ali Hippim. Ještě se potkáváme se třemi Němci, kteří jsou taky pozvaní. Ali nás vede temnými uličkami, díváme se po sobě a začínáme vymýšlet katastrofické scénáře. Má to ale dobrý konec a my skutečně přistaneme před domem Aliho. Vejdeme do špinavého dvora, což už je součást bytu, v prázdné ušmudlané zděné místnosti bez dveří se máme posadit na zem. Doprostřed mezi nás dá petrolejku. Odvážíme se jít s Verčou na záchod a jsme z toho zděšeny. Špína, smrad, hnus, těsně vedle záchoda vidím sklípkana nebo co to je. Svítíme na něj baterkou a snažíme se co nejdřív vypadnout.
Hledáme vodu, ale marně. Vyjdeme ven, říkáme si o ní, manželka Aliho nám nese lavorek a poleje nám ruce. Sedáme si zpátky na lino a za chvíli se servíruje předkrm – kreveta a samosa (těsto plněné rybou, krabím masem a česnekem). Samosa je favoritem večera. Pak dostaneme rýži, chapati, rybu a sladký zákusek. K pití rádoby džus. Kulturní vložka přichází v podobě Aliho hraní na klávesy a celá rodina nám zpívá. Jídlo bylo dobré, ale jak jsme zhodnotili, celá akce působila jako hrané divadlo. Jdeme nazpět do centra Lamu a pak pěšky domů, protože je odliv a dá se na Stellu projít suchou nohou.
Vstáváme celí pokousaní od komárů. Zjišťujeme, že naše moskytiéra nám celou dobu byla docela k ničemu, protože mezi matrací a rohem postele byla škvíra. Přemýšlíme jak celý den proflákáme a najednou přijde Yusuf. Jedeme s ním člunem na protější pláž, která je bez človíčka. Pěkný koupání, lenošení. Překvapením pro nás bylo, když vylovil z lodi ovoce a hotové palačinky, které měl pro nás k obědu. Po jídle popojíždíme na malinký ostrůvek, kde řádíme ve vlnách. Proud už je ale hodně silný a tak se držíme poblíž lodi. Unaveni sluníčkem jdeme do hotýlku. Po krátkém odpočinku ještě vyšplháme na kopec, odkud pozorujeme západ sluníčka. Poslední večer si chceme dát nějaké dobré keňské jídlo, tak jdeme do Stopover hotelu a cpeme se. Potom se vrátíme zpátky do našeho hotelu a jdeme si tradičně sednout na terásku, kde příjemně vaje vánek. Jdu si lehnout, protože mě šíleně bolí oko, zřejmě od sluníčka. Vypadá to na zánět spojivekL Naše poslední noc v Keni.
Čtvrtek 22.3.
Vstáváme, snídáme a s nechutí balíme. Po snídani se jdou kluci koupat a rozloučit se s mořem. Oko se nelepší, spíš naopak. Líně posedáváme a tlacháme. Kolem 13:00 jdeme do kuchyně hotelu uvařit si z našich zásob oběd. Kuchaři okukují co to vaříme za podivná jídla. Ze zvědavosti jim necháváme ochutnat, co na to řeknou. Tváří se nadšeně. Že by nikdy nejedli čínskou polívku? Ve 14:00 nás jachta převáží na protější ostrov Manda, kde je mini letišťátko.
Základní slovníček:
| Jambo | Dobrý den |
| Kwa heri | Nashle |
| Ndiyo | Ano |
| Hapana | Ne |
| Asante (sana) | Děkuju (moc) |
| Karibu | Prosím, není zač |
| Habari | Jak se máš? |
| Mzuri sana | Mám se dobře |
| Mzungu | Svahilsky „běloch“ |
| Pole pole | Klídek, pomalu |
| Hakuna Matata | Není problém |
Hrubý Rozpočet:
| Směna na KES | 400 USD |
| Směna na TSH | 150 USD |
| Auto v Keni | 130 USD |
| NP Nakuru | 40 USD |
| Safari Tanzánie | 425 USD |
| Vízum Tanzánie | 50 USD |
| Zanzibar trajekt | 40 USD |
| Zanzibar ubytko | 45 USD |
| Spice tour | 5 USD |
| Bus Stone Town-Paje | 5 USD |
| Ubytko Stone Town | 5 USD |
| Letenka Lamu-Nairobi | 122 USD |
| CELKEM | 1417 USD |
Trasa cesty:
2. 3. Nairobi, vesnice Kikujů
3. 3. Thomson´s Falls, rovník, Lake Nakuru
4. 3. kráter Menangai, jezero Bogoria, Iten
5. 3. Eldoret, Narok
6. 3. Masai Mara
7. 3. Masai Mara, Nairobi
8. 3. Nairobi – Arusha
9. 3. Ngorongoro Conservation Area, Ngorongoro Crater
10. 3. Serengeti
11. 3. Serengeti, Arusha, Moshi
12. 3. Moshi
13. 3. Dar es Salaam, Zanzibar – Stone Town
14. 3. Zanzibar: Paje, Kizimkazi
15. 3. Paje, spice tour, návštěva školy
16. 3. Paje, Stone Town
17. 3. Stone Town, Dar es Salaam – Mombasa
18. 3. Mombasa, Lamu – Shella
19. 3. Lamu – Shella
20. 3. Lamu – Shella
21. 3. Lamu – Shella
22. 3. Lamu – Shella, odlet do Nairobi
Verčo, díky moc za zábavný a inspirativní cestopis z Keni – za měsíc se chystáme podniknout podobnou trasu jako vy, tak jsme si alespoň udělali představu, co nás tam čeká (samozřejmě v tom dobrém smyslu slova:)
Články v okolí