Dlouhou dobu pobýval Gonbonžab v Tibetu převlečený za poutníka. Zaznamenával místní život a učil se tibetsky.
CYBIKOV Gonbožab Cebekovič (* duben 1873, Urdo Aga, Čitská oblast, Rusko, † 20. 9. 1930, tamtéž) – ruský mongolista burjatského původu
Vlastní palác (Potála ve Lhase) stojí na samém vrcholu kopce. Je postaven v čistě tibetském slohu a základy k němu byly položeny tak, aby to co nejvíc odpovídalo charakteru terénu, ve kterém se stavba nachází, tj. bez odstranění stávajících skalních výčnělků a pouhým vyplněním mezer mezi nimi. Na palác je pěkný pohled z přední (tj. jižní) strany. Hůř je tomu z boku a zejména zezadu, kde k celkové nevzhlednosti zadního traktu přistupují ještě hromady lidských výkalů vytékajících z otevřených latrín.
K paláci vedou tři kamenná schodiště zpředu a dvě další cesty zezadu – jedna od severozápadu a druhá od severovýchodu. Tyto, když vyústí do kulatého palácového nádvoří, se spojí v jedno široké schodiště. Obě zadní cesty jsou vyhrazeny především pro hodnostáře při dalajlamově dvoře a pak pro ty, kdo mají možnost dostat se na toto nádvoří koňmo. Tady potom svoje zvířata přivážou a zbytek cesty už pokračují pěšky. Vnitřek paláce je tvořen množstvím komnat, kterých prý je dohromady 999. Hlavní svatyně a dalajlamovy soukromé pokoje se nacházejí v centrální části paláce, která je celá zbarvená na červenohnědo a říká se jí Phodang arpo (Červený palác).
Do Tibetu s cizí identitou
V přestrojení za prostého poutníka se na počátku prosince 1899 vydal čerstvý absolvent petěrburské univerzity Gonbožab Cebekovič Cybikov z Urgy (Ulánbátaru) do centrálního Tibetu. S průvodcem a se čtyřmi velbloudy se přidal ke karavaně alašanských Mongolů. Přešel s nimi poušť Gobi, dostal se do provinčního správního a obchodního střediska Wang-jie-fu a na počátku února 1900 se zastavil v klášteře Kumbum. Osamělá výprava do kláštera Labrang (na levém břehu Chuang-che) dovršila první etapu tibetského putování G. Cybikova.
V květnu 1900 pokračoval s početnější skupinou poutníků k jezeru Kukunor a do slatin Cajdamu. Nepříliš živými stezkami od osady Najidži stoupal s nimi k tibetské náhorní plošině. Překonávali horské hřbety a přepravovali se přes divoké řeky až do průsmyku Dangla (29. 7.). Po dalších desítkách kilometrů vystoupili z průsmyku Gola na návrší, odkud bývá za jasného počasí už vidět Lhasa s pozlacenými střechami jejích chrámů, jakož i dalajlámovským palácem Potálou. Příští den (17. 8. 1900) dosáhl rusky vychovaný Burjat G. Cybikov cíle, po němž toužili početní ruští cestovatelé v čele s N. M. Prževalským.
Život mezi buddhisty
Více než rok pobýval Cybikov ve Lhase a podrobně ve svém cestopisu (bez fotoaparátu a dalších přístrojů, které jako prostý lámaistický poutník nesměl použít) popsal život v hlavním tibetském centru a významném středisku buddhismu. Navštívil přitom město Šigace a cestou se zastavil ve významném klášteře Tašilhünpa. Zajel do dalšího církevního centra Cethangu (na jihovýchod od Lhasy). V polovině května 1901 se vydal do klášterů v okolí Lhasy (Gandän, Däpung, Sera).
Na konci září 1901 se Cybikov pustil nazpátek k průsmyku Dangla a pokračoval cestou, kterou už předtím prošel, do Cajdamu. Podél jižního břehu Kokonuru pokračoval (po několikatýdenním zdržení) do Kumbumu, kam se dostal v únoru 1902. Karavanní cestou přes pustiny Alašanu a pouští Gobi dorazil do Urgy (17. 3.) a do Kjachty, kde svoji pouť do Lhasy 15. května 1902 ukončil.
Záhy po návratu se G. Cybikov stal lektorem mongolštiny na Východním institutu ve Vladivostoku (1902–17). Sestavil a vydal učebnici mongolštiny (1907) a začal vyučovat tibetštinu. Od podzimu 1917 se věnoval osvětové činnosti mezi Burjaty a stal se jedním ze zakladatelů Burjatského výboru pro vědu (1924–28 byl jeho tajemníkem). Poslední léta života působil jako profesor burjatského jazyka na univerzitě v Irkutsku.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
