G. de Verazzano je proslulý jako první Evropan v Severní Americe od dob norských expedic.
VERAZZANO Giovanni de (* asi 1485, snad Florencie, Itálie, † 1528, ostrov Guadeloupe) – florentský mořeplavec ve francouzských službách
Španělské prameny přinášely o Florenťanovi, kterého nazývají Juan Florin, přímo fantastické pověsti. Podle Bernala Diaze dell Castillo, autora Pravdivé zprávy o dobytí Nového Španělska, počíhal si roku 1522 Juan Florin na španělský koráb, přivážející do Evropy královský podíl z Montezumova pokladu, kterého se zmocnil H. Cortés. S naloupenými cennostmi, jejichž hodnotu ani nelze odhadnout, přistál ve Francii a poklad odevzdal králi Františkovi I.
Spojení mezi Atlantským a Tichým oceánem
Podle pozdějších historiků byl s Juanem Florinem chybně ztotožněn Florenťan Giovanni de Verrazzano, kterého roku 1523 vyslal František I. se čtyřmi koráby hledat průliv spojující Atlantský a Tichý oceán (na palubě jedné z Verrazzanových lodí se plavil J. Cartier, budoucí zakladatel francouzského panství nad Kanadou). Bouře rozprášila Verrazzanovu flotilu a velitelská loď zůstala na moři sama. Pokračovala v přímé plavbě na západ. Asi u 34. rovnoběžky přistál Verrazzano u amerického pobřeží. Hluboký záliv Pamlico, který podrobně prozkoumal, připadal Verrazzanovi jako vstup do „Východního“ oceánu, dotýkajícího se pobřeží bájné „Kataje“ (Číny).
Podél úzké pobřežní kosy proplul k mysu Hatteras a pokračoval v hledání další cesty. Objevil zřejmě zálivy Chesapeake a Delaware, ale i široké ústí řeky Hudson, která mu připadala jako příhodný přístup k východním břehům Asie. Verrazzano obeplul Long Island a Cape Cod a podle některých optimistických představ se dostal až k území Nového Skotska. Přesvědčil se, že pevnina brání dalšímu pronikání do Pacifiku a trochu zklamaně se v červenci 1524 vrátil do Francie.
Zatímco Španělé s pomstychtivostí popisují, jak jejich koráby zajaly roku 1527 loď Juana Florina a ten jako námořní lupič skončil oběšený na ráhně, jiné prameny připisují G. Verrazzanovi ještě krutější osud. Vydal prý se s bratrem Girolamem (autorem mapy, vytvořené roku 1529 podle Verrazzanových deníků a vyprávění) znovu do Nového světa. Roku 1528 doplul k ostrovu Guadeloupe, vystoupil na břeh a před zraky svého bratra byl zabit a sněden kanibalskými obyvateli.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
