Touha najít cestu podél severního pobřeží Sibiře vedla mánořníka Brusilova do polárních oblastí. Konec jeho a jeho posádky není dodnes jasný.
BRUSILOV Georgij Lvovič (* 1884, Mykolaiv, Ukrajina, † 1914?) – ruský námořní důstojník, polární badatel
Nalezení cesty podél severního pobřeží Sibiře nebylo pro Rusko pouze otázkou geografickou, ale ekonomickou nutností. Možnost kratší cesty do Vladivostoku a dalších přístavů Dálného východu nabyla po rusko-japonské válce (1904–05) strategického významu.
Podobné úvahy vedly poručíka G. L. Brusilova k zorganizování námořní výpravy podél ruského severního pobřeží na východ. S podporou strýce, bohatého statkáře, získal starší škuner Svatá Anna a s ním vyplul spolu s dalšími odvážlivci (patřila mezi ně J. A. Ždankovová) 10. září 1912 z Murmanska. Po týdenní plavbě se dostal do Karského moře. Tuhá zima začala roku 1912–13 zvláště brzy a neobyčejně silný led uvěznil 28. října 1912 Svatou Annu blízko poloostrova Jamal.
Uvězněni v ledu
S driftujícím ledem se Svatá Anna pohybovala k severu. Ani následující léto nevysvobodilo Brusilovovu loď z ledového sevření a s přicházejícím podzimem bylo třeba uvažovat o dalším přezimování. Posádka trpěla kurdějemi a izolace zvyšovala napětí mezi účastníky expedice. Od ledna 1914 se Brusilovův zástupce kormidelník Valerian Albanov zabýval přípravou pochodu k pevnině (nejblíže byla Země Františka Josefa). V červenci 1914 se s obtížemi dostal na mys Flora a na počátku srpna našla Albanova s jeho posledním věrným průvodcem loď Svatý Foka, která se vracela z neúspěšné Sedovovy výpravy.
Zbytek Brusilovovy výpravy zmizel kdesi v polárním moři. V roce 1915 vyslala Hlavní hydrologická správa za ztracenou Svatou Annou lodě Gerta a Andromeda, aby pod velením dr. Kogana a kapitána Pospělova hledaly zmizelou Brusilovovu výpravu u severních břehů Špicberků a pokusily se proniknout ke Grónsku. Vrátily se bez výsledku. Ani žádná z dalších výprav nenašla stopy po Svaté Anně.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
