Georg Matthaeus Vischer, řečený Tyrolensis

Syn sedláka z Tyrolska vystudoval teologii a v letech 1666-1669 byl farářem v hornorakouském Leonsteinu; kde získal odborné kartografické znalosti, není známo. Roku 1669 požádal o zproštění od povinností správce farnosti, aby se mohl věnovat kartografii a topografii. Většinu zemí, jejichž mapy nakreslil (až na Uhry a Sedmihradsko), také sám procestoval. Vytvořil celou řadu map, které také vlastnoručně vyryl.

Vlastnoručně zhotovené a popsané mapy

Roku 1669 připravil mapu Horních Rakous, příští rok Dolní Rakousy, v letech 1673–75 zmapoval Štýrsko, 1685 vydal mapu Uher, v letech 1688–92 popsal a nakreslil Moravu, v závěru života ještě jednou procestoval Dolní Rakousy a připravil mapy jejich čtyř čtvrtí (vyšly až roku 1697). Několik posledních let života pobýval v klášteře v Kremsmünsteru, kde přednášel matematiku a zeměpis. Tomuto klášteru odprodal i své přístroje a knihovnu.

Mapa Moravy vyšla, jako třetí mapa této země vůbec, roku 1692 a je mnohem podrobnější než předchozí mapy P. Fabricia a J. A. Komenského. Vischer ji zpracoval v měřítku 1:187 660 a zakreslil na ní 2460 míst. Vyrytí autor přenechal Johannesu Tscherningovi ze slezského Brzegu. Horopis je podán kopečkovou metodou, ale jen zřídka s názvy, v zakreslení řek jsou občas omyly, především v povodí Odry. Kuriozitou je zakreslení hradů a zámků podané v miniaturách, často vystihující skutečnou podobu objektu (Veveří, Náměšť, Velehrad), města jsou naznačována půdorysem opevnění.

Mapa byla vydána jen jednou, a dnes jsou známy pouze dva její exempláře. Tiskové desky se ale uchovaly až do druhé světové války, kdy byly zničeny při bombardování Brna. Jiná z Vischerových map, která zachycuje pardubické panství v roce 1688, byla vydána ve faksimili K. Kuchařem a B. Matějčkem (Panství pardubické, 1948).

• Mapa pardubického panství od Jiřího M. Visschera. Kartografický přehled 3, 1948, s. 37–40; Mapy českých zemí do poloviny 18. století, s. 39–42

Encyklopedii českých cestovatelů vydalo nakladatelství Libri