Co se vám vybaví, když se řekne Andalusie? Nejspíš to bude skvělá kuchyně, moře a ikonické památky. Do této oblasti Španělska se však můžete vydat i za přírodou a poznáním. V Geoparku Granada na vás čeká nejen impozantní krajina plná bizarních tvarů, ale také zcela unikátní pohled do pradávné historie. A co takhle vstřebávat zážitky v některém ze skalních hotelů?
Geopark Granada: Tajemství nejjižnější pouště Evropy
Hana Sedláková
Podívejte se na kompletní fotogalerii
Přejít do galerie
Nedotčená krajina na dohled od civilizace
Geopark Granada je od stejnojmenného hlavního města provincie, pulzujícího životem, vzdálený jen okolo 50 kilometrů. Přesto patří mezi oblasti, které jsou v rámci evropského kontinentu nejméně dotčené člověkem. O to více se zde v průběhu desítek milionů let vyřádily síly přírody. Park se tak stal doslova rájem pro geology, archeology i paleontology a místní instituce usilují o jeho zapsání na seznam Globálních geoparků UNESCO. Podmanivou načervenalou pustinu protkanou hlubokými roklemi a kaňony, pozoruhodnými skalními útvary a výchozy prastarých hornin můžete projít pěšky nebo projet na kole či koňském hřbetě. Jako na dlani ji budete mít možnost obdivovat na některé z mnoha vyhlídek. Nejznámější z nich se jmenuje Fin del Mundo neboli Konec světa.
Pohled do prehistorie
Tato kotlina obklopená vysokými horami tvořila po dobu pěti milionů let dno bezodtokého jezera. Stala se tak doslova nádobou na sedimenty a pozůstatky prastarých organizmů ze všech geologických epoch od triasu po čtvrtohory. Díky tomu se podařilo do pozoruhodných detailů zmapovat obraz bohaté a dnes již vyhynulé fauny. A nejen to. Sedimenty vydaly také cenné poznatky o historii a životě lidského osídlení od dob prvních hominidů, kteří přišli do oblasti přibližně před 1,4 miliony let, přes první zemědělce až po osídlení z doby bronzové s nejstaršími mumiemi na Iberském poloostrově.
Megalitické stavby a šavlozubí tygři
V paleontologickém centru Río Fardes (La Estación Paleontológica Valle del Río Fardes) poblíž vesnice Fonelas si uděláte představu, jak vypadala oblast dnešního geoparku přibližně před dvěma miliony let. Najdete zde fosílie žiraf, nosorožců, mamutů a šavlozubých tygrů, které otevírají otázku, zda v minulosti existovala souš mezi dnešním Gibraltarem a africkým kontinentem. Podobně bohatě zásobené muzeum najdete také v městečku Orce, na jehož území byly nalezeny pozůstatky osídlení starého více než 1,4 milionů let. K největším tahákům tohoto muzea patří např. dvě lebky šavlozubého tygra nebo hromada rozbitých lebek, ze kterých hominidé pravděpodobně vyjídali mozky.
Gorafe je místem hrobek. Nachází se zde megalitický park (Centro de Interpretación del Megalitismo) s největší koncentrací dolmenů v Evropě. Začaly se stavět přibližně 3 000 let před naším letopočtem, je jich přes 240 a většina z nich lemuje strž nad řekou Gor. Dohromady tvoří 10 nekropolí. Pokud se rozhodnete zapátrat v krajině na vlastní pěst, možná objevíte petroglyfy těchto pradávných stavitelů na Cerro de la Minas. Značená stezka k nim ale bohužel (nebo naštěstí) nevede.
Procházka podél akvaduktu Toril poblíž Villanueva de las Torres je dlouhá jen dva kilometry, ale přesto zajímavá. Tento přírodní akvadukt z travertinu vykopali lidé před 3 500 lety, aby svedli vodu z termálního pramene do svého neolitického sídla Alicún de las Torres. Po cestě si můžete všimnout skalních příbytků a přímo nad sídlem se tyčí dolmeny. Termální pramen akvaduktem stále teče a nánosy minerálních usazenin jej neustále zvětšují. Teplá voda dala vzniknout unikátnímu mikroklimatu vhodnému pro některé typy rostlin, které se jinak v oblasti nevyskytují. A pozor – může vás zasáhnout i teplá sprška!
Život v moderní jeskyni
Po celé oblasti jsou rozesety skalní příbytky. Jejich historie sahá do 15.-16. století, kdy se v oblasti ukrývali Maurové před náboženským pronásledováním. Dnes v nich můžete najít hotely, restaurace, vinné sklípky, arabské lázně a mnoho dalšího. V muzeu Tropolis v Alcudia de Guadix je k vidění stálá expozice, která prezentuje pět hlavních prvků oblasti: chléb, víno, sýr, řemesla a troglodytickou minulost.
V počtu skalních obydlí však jednoznačně vede městečko Guadix, ležící v nadmořské výšce 913 metrů. Proslavilo ho přes dva tisíce skalních obydlí. Dnes v nich bydlí přibližně polovina obyvatel městečka, samozřejmě s veškerým komfortem moderní doby. Prý je to praktické – jeskynní domky totiž udržují po celý rok stálou teplotu. Jsou natřené na bílo a pohled na sněhobílé komínky trčící z nazlátlých kamenitých kopců je opravdu působivý. Tipy na ubytování nejen v tomto stylu a také další služby v „udržitelném modu“ hledejte zde.
Článek vyšel ve spolupráci se španělskou centrálou cestovního ruchu Turespaña. Více informací naleznete na www.spain.info/en/
