Mořeplavec, zkoumal oblasti kolem Kamčatky a ústí Amuru, dokázal, že Sachalin je ostrov.
NĚVELSKOJ Gennadij Ivanovič (* 13/25. 11. 1814, osada Drakino poblíž města Soligalič v Kostromské gubernii, Rusko, † 17./29. 4. 1876, Sankt Petěrburg, Rusko) – ruský námořní důstojník, objevitel průlivu mezi Sachalinem a asijským kontinentem
Přestože ústí Amuru znali Rusové již od 17. století (ze zpráv ÚV. Pojarkova), celá staletí je považovali za těžko dostupné z moře a nevhodné pro vybudování přístavu. Domnívali se, že Sachalin je poloostrov spojený ve své jižní části s pevninou. Podobné názory potvrzovaly i výsledky povrchního zkoumání námořních expedicí J. F. de La Pérouse a ÚI. F. Kruzenšterna. Carská vláda nejevila zájem o podrobnější zkoumání Poamuří. Proti oficiálnímu názoru vládních míst se stavěl mladý námořní důstojník Gennadij Něvelskoj, který roku 1846 získal opatrný souhlas s plavbou malé obchodní lodi Bajkal na Dálný východ s možností prozkoumat ústí Amuru.
Počátkem září 1848 vyplul Něvelskoj z Kronštadtu, přetnul Atlantik do Rio de Janeira a pokračoval obvyklou cestou ruských mořeplavců podél jihoamerického pobřeží a kolem mysu Horn do chilského Valparaísa, kde zakotvil v únoru 1849. Přes Havajské ostrovy zamířil na Kamčatku a po téměř deseti měsících přistál s lodí Bajkal v Petropavlovsku (12./24. 5. 1849). Na vlastní pěst se pak vydal k Sachalinu, prozkoumal jeho severozápadní pobřeží a 18./30. června pronikl Bajkal do širokého ústí Amuru. Vyhnul se nebezpečným mělčinám a s malými čluny zkoumal břehy, kde později vznikl (Něvelským založený) přístav Nikolajevsk. Na počátku srpna 1849 pronikl do Tatarského průlivu a dokázal, že Sachalin je ostrov.
Načas se G. Něvelskoj vrátil do Petrohradu, ale v červenci 1850 byl znovu na Dálném východě, aby zajistil nároky Ruska na dolní Poamuří. Získal pověření jako vůdce „amurské expedice“ a od druhé poloviny roku 1851 organizoval průzkum tichomořského pobřeží Sibiře od přístavu Ajan až ke vstupu do Tatarského průlivu. Rusové pronikali k horním tokům řek, vlévajících se do Ochotského moře. Něvelskoj vyslal průzkumnou skupinu na Sachalin (1852–53), na který kromě Ruska uplatňovalo nárok i Japonsko. Členové Něvelského výpravy mapovali dolní tok Amuru (až po soutok s Ussuri).
Výhodnost amurského limanu (pobřežního jezera u ústí řeky, odděleného kosou od moře) se ukázala roku 1854, kdy se do něho uchýlila ruská flotila před útokem francouzských a britských lodí na kamčatský Petropavlovsk. Na Amuru působil G. Něvelskoj až do roku 1856, kdy byl z Dálného východu odvelen. V dalších letech zastával velitelské funkce v ruském námořnictvu, až dosáhl hodnosti admirála (1874).
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
