Gdaňsk – největší město Trojměstí

Odpilovaný Lenin

Už na městské pečeti z 15. století se město s dnešním jménem Gdaňsk chlubí mohutnou plachetnicí, což mnohé naznačuje. Lodě a lidé kolem nich ovlivňovaly osud města po dlouhé staletí lodí. První loděnice tady vyrostly „až“ roku 1804 a vzhledem k tomu, že fungují dodnes, bylo místo na březích Baltického moře u ústí řeky Visly vybráno evidentně velmi vhodně.

Polsko, i když patřilo do paktu mírově zvaného Varšavská smlouva, přece jen nebylo příliš poslušným satelitem. Zatímco jedni si přáli, aby byl Lenin věčně živý, jiní tvrdili, že byl věčně lživý. Aktuálně se tato ditochomie projevila v gdaňských loděnicích, jejíž odboráři zde založili proslavené hnutí Solidarita a nyní odpilovali Leninovo jméno z názvu „svého“ závodu. Dost možná, že se tento čin dostane až k soudu, nicméně je jasné, že zdejší bojovný duch sloužící k vyvětrání komunistických myšlenek je tady, na rozdíl od Lenina, stále živý.

Možná to zní překvapivě, ale loděnice neslouží pouze a výhradně pro plovoucí či podvodní plavidla. Část těch zdejších poskytuje své prostory k opravám vlaků či tramvají. Když autor těchto řádků pročítal seznam více než tisícovky lodí, jež spatřily světlo světa v Gdaňsku, praštilo ho do očí slovo Sudoimport. Tedy správněji „Судоимпорт„. Vyskytovalo se totiž u lodí  až podezřele často. Sovětský Svaz si zřejmě cenil práce polských dělníků  a využíval svého vlivu na Sověty osvobozené Polsko. Už čtvrtá loď – 1 máj – která tady byla vyrobena roku 1950 patřila Sovětům. První lodí, kterou postavily roku 1949 polské Gdaňské loděnice (přízvisko „Leninovy“ získaly až 15.  května 1967 ) byla loď určená k převozu rudy a uhlí a navštívit ji můžete i dnes. SS Sołdek funguje jako gdaňské plovoucí námořní muzeum. Milovníci dálav – neopomeňte ho navštívit.

Sopoty – pamětnické songy

Gdaňsk je součástí takzvaného Trojměstí tří urbanistických celků. K již zmiňovanému a zároveň největšímu Gdaňsku patří Gdyně a Sopoty. Možná posledně jmenované městečko zní v hlavě spolu s nějakou písničkou. Aby ne, od roku 1961 se tady s různě dlouhými přestávkami pořádal velký písňový festival, který měl posluchače a diváky sledující jeho průběh v televizi přesvědčit, že východní blok se nemusí hlásit do kapitalistické Eurovize, když má festival v Sopotech. Za Československo se na hudebním klání utkávala politicky nekonfliktní jména jakými byly Karel Gott či Helena Vondráčková. „Naše“ Helena v Sopotech zazářila s písničkou Malovaný džbánku, s níž v roce 1977 . V Eurovizi ve stejném roce zvítězila Marie Myriam se songem L’oiseau et l’enfant. Dnes už není těžké si obě získala  nejvyšší oceněnípísně na internetu vyhledat a porovnat.  Kdo to udělá, ten zjistí, že až tak propastný rozdíl mezi nimi není. Jak moc vkus i čas popoběhl je krásně vidět na letošním vítězi sopotského písničkového klání. Vyhrál  jednadvacetiletý Švéd Eric Saade se songem Hotter Than Fire, což je od Džbánku Heleny Vondráčkové zhruba stejně daleko, jako polský katolík od českého ateisty.

Trojměstí a zejména Sopoty v sobě musí mít něco zvláštního. Podle serveru trojmiasto.pl šlo v historii o místo s nejmenší nezaměstnaností v Polsku. Zatímco se nezaměstnanost v zemi šplhala k deseti procentům, Sopoty měly v té době pouhých 339 nezaměstnaných, což znamenalo 1,9%. Ve stínu písní poněkud zaniklo, že k Sopotům patří i lázně. A závěrečná perlička: Sopoty mají jedno z nejdelších dřevěných mol v Evropě. Je dlouhé přes půl kilometru. Taky vás napadá, co všechno vy se na něm dalo dělat? Koncerty počínaje a romantickým randěním konče.

export_hs_gallery

Bitva o Westerplatte Dne 12. srpna 2012 zemřel ve věku 97 let poslední hrdinný obránce Westerplattee, major Ignacy Skowron. V březnu 1939 vyslechl rozkaz následujícího znění: „„Vojáci, byli jste vybráni jako nejlepší z vašeho pluku a posílám vás na Westerplatte.“ Netušil, že se stane nechtěným hrdinou prvních výstřelů 2. světové války. Když v pátek 1.září 1939 v 4:48 hodin ráno uslyšel výbuchy osmi dělostřeleckých granátů vypálených bitevní lodí Schleswig–Holstein, bylo nejen jemu, ale všem jeho druhům ve zbrani jasné, že čas příměří, vyjednávání, výhrůžek a diplomatických řečnických cvičení skončil. Ačkoli Westerplatte bránila polská vojenská posádka, nepatřilo město Polsku. Jednalo se totiž o tzv. Svobodné město Gdaňsk. Obránci se vzdali až po sedmidenních bojích, kdy proti nim byly použity nejen těžká děla, ale i střemhlavé bombardovací letouny Junkers Ju 87. A pokud si chcete si procvičit polštinu a zároveň se podívat na film z roku 1967 popisující polský pohled na válečné události na Westerplatte, klikněte tady.

Tip na kešku

GC3MTPV – Westerplatte
Mrkněte se nejen na film, ale i na samotnou výspu, odkud Hitler začal své válečné tažení Evropou.

Do Gdaňska se dostanete snadno s LOTem s jedním přestupem ve Varšavě.