Gantok Winter Fest 2005

Propagace akce – základ úspěchu!

Gantok Winter Fest je každoroční festival organizovaný pod hlavičkou sikkimské turistické centrály. Tentokrát se pořadatelům podařilo sehnat i hlavního sponzora akce – nového mobilního operátora Reliance India Mobile, jehož logo viselo na všech propagačních materiálech. Po celém Gantoku byly v den začátku festivalu rozmístěny poutače na akci doslova na každém rohu. Pouhé čtyři dny před akcí, když jsme se o festivalu informovali poprvé, však nebylo po reklamě ani památky a v samotné informační kanceláři měli k dispozici jen hrubý nárys programu. Není proto divu, že na akci organizované z peněz turistické centrály bylo přítomno maximálně deset cizinců.

S cestovkou zadarmo!

Mezi zajímavé aspekty festivalu patřil výlet s cestovní agenturou all inclusive placený ze strany indické vlády! Zcela náhodně jsme se v den zahájení festivalu dozvěděli, že je možné se zdarma zúčastnit několika „dobrodružných“ aktivit, jako je trekking, rafting, jízda na kole a nebo lezení na skále. Propagace těchto aktivit se bohužel omezila jen na jeden list papíru formátu A4, který visel uvnitř turistické kanceláře. Organizovaný výlet zahrnoval i velkorysý oběd typu raut, který jsme pracovně nazvali „food festival“. Po jeho zdolání se stávala jakákoli aktivita dobrodružnou 🙂

Treking ve Fambong Lho Wildlife Sanctuary

První den jsme chtěli vyrazit na trekking do blízké chráněné oblasti. Dle instrukcí jsme se v devět hodin dostavili do centrály turismu v Gantoku. K našemu údivu přišli první pracovníci až ve čtvrt na deset. Typicky indická organizace pokračovala: v půl desáté si zapsali naše jména na papírek, v deset hodin nám rozdali triko s logem sponzora a v půl jedenácté si podruhé zapsali naše jména na lísteček. Prostě žádný spěch.

Problém způsobila i skutečnost, že díky prakticky nulové propagaci jsme se na treking dostavili jen my dva a mnoho zájemců nebylo ani na druhou aktivitu, kterou bylo lezení na skály. Pracovníci turistické centrály se snažili narychlo ulovit nějaké účastníky mezi studenty střední školy, ale podařilo se jim takto naplnit pouze aktivitu „rock climbing“. K nám nakonec přiřadili dva postarší indické turisty z Kalkaty a několik pracovníků různých turistických kanceláří. V jedenáct dorazil důležitý úředník, rozdal nám ozdobné šály kata, popřál mnoho štěstí a my mohli konečně vyrazit.

Naložili nás do několika džípů a odvezli asi třicet minut za město k rezavým vrátkům uprostřed drátěného plotu. Byla to vstupní brána do Fambong Lho Wildlife Sanctuary. Teoreticky sem cizinci mohou vstoupit jen v doprovodu cestovní agentury, ačkoli pro toto omezení nenacházím žádný rozumný důvod. Čínské hranice jsou v nedohlednu a lesem vedou zřetelné kamenné cestičky. Ani samotní pracovníci cestovních agentur nedokázali najít žádný rozumný důvod pro toto omezení a stále opakovali jediné: „You are not allowed“ – nemáte to povoleno.

Treking mohl být skvělý, kdyby nezačínal až v poledne. Zhruba padesátiletá paní z Kalkaty vyrazila trekovat v sárí a pantoflích a její manžel ve vyžehlených kalhotách, košili a vyleštěných polobotkách. Po půl hodině chůze jsme došli na malý palouček, kde pro naši dvanáctičlenou skupinu připravovalo deset lidí obrovský piknik. Po zdolání hory masa, zeleniny a rýže jsme ztratili mnoho trekařských ambicí i my dva. Fambong Lho Wildlife Sanctuary bylo přitom dobře zvolené místo a jistě se zde dá podniknout mnoho zajímavých výletů. Nás však dle našeho průvodce tlačil čas, neboť v 16h pro nás opět přijel džíp, aby nás dovezl zpět do Gantoku.

Nejširší nabídku průvodců a map Indie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Rafting v Sikkimu

Druhý den jsme dorazili do turistické centrály opět zhruba v devět hodin. Na rozdíl od včerejška jsme však nebyli první – pracovníci již byli přítomni. Zpoždění 45 minut nám ve srovnání s včerejším trekingem připadalo jako dar z nebe. V deset hodin jsme již ujížděli džípem k řece Tista. Rafting byl organizován podstatně lépe než treking. Dostali jsme vestu i helmu a samozřejmě nezbytnou šálu jako požehnání – ještě foto pro novináře a můžeme vyrazit na divokou vodu!

Raftování se kromě nás dvou zúčastnili ještě další dva cizinci. Zbytek posádky tvořili dílem indičtí turisté a dílem studenti střední školy. Indové dle našeho očekávání raftovali ve vyžehlených kalhotách s puky a v bělostných košilích – jiné oblečení asi nemají. Cizinci a funkcionáři turistické centrály byli bohužel z bezpečnostních důvodů bez jakékoli diskuze nahnáni do člunu, který ovládali dva zkušení veslaři.

Pádla jsme se tedy ani nedotkli a na raftu jsme se jen projížděli. Na druhou stranu jsme si mohli pohodlně fotit druhý „nebezpečný“ člun, který obsadili studenti střední školy. Rafting trval necelou hodinu a musím říci, že úroveň obtížnosti byla zvolena výborně. Nejeli jsme „volej“, vlny nás spláchly od hlavy k patě, ale nebezpečí převrácení člunu bylo minimální. Po příjemném zážitku na vodě na nás čekal ještě druhý kulinářský zážitek v podobě bohatého rautu. S plnými břichy nás pak džíp odvezl zpět do Gantoku.

Večerní program

Hlavním programem festivalu byly večerní kulturní pořady na náměstí v Gantoku. Pro několik vyvolených, mezi které samozřejmě patřil kdokoli s bílou pletí, byly přistavěny V.I.P. křesílka a židle před pódiem. Ostatní zájemci museli během tříhodinové či delší produkce stát. Přesto náměstí každý večer praskalo ve švech! Z našeho pohledu byl zajímavý jen první večer, protože tento den byly na programu tradiční tance a zpěvy. Ostatní tři dny vyšla turistická centrála vstříc zájmu svého většinového publika, tj. místní omladiny. Na náměstí v rámci Gantok Winter Festu vyhrávaly nepálské rockové kapely anglické písně. A lidé skandovali, pískali a tleskali – prostě si to užívali. 

Více info: www.sikkimtourism.org