Gambie – země podél řeky

Její obyvatelé žijí zejména hudbou – snem každého Gambijce je stát se hudebníkem nebo producentem. Možná i díky hudbě se navzdory chudobě, která zde panuje, neustále usmívají. Gambii se ostatně říká Smiling coast – Usměvavé pobřeží. Od konce května do září je zde období dešťů, takže se cesta moc nevyplatí. Přijeďte v květnu, kdy končí mangová sezona a toto sladké ovoce, které se v ničem nepodobá tomu, co se dá sehnat u nás, se rozdává prakticky zadarmo.

Spojit Senegal a Gambii do jedné cesty je velmi snadné. Největším problémem jsou celní úředníci, kteří někdy chtějí „poplatky za vstupní/výstupní víza“. Jde o úplatky, které vám průjezd urychlí nebo přímo umožní, i když správně do Gambie ani do Senegalu víza nepotřebujete.

Kouzlo metropole Banjul

Do Gambie se dá dostat třemi způsoby: po zemi ze Senegalu, jedním z několika hraničních přechodů, lodí z jiného státu nebo samozřejmě letadlem do hlavního města Banjulu. Respektive dvojměstí Banjul-Serecounda, které je ekonomickou metropolí země.

Banjul s velkým přístavem a historickou zástavbou má své kouzlo. Před více než sto lety sem byli usazeni Brity osvobození otroci, takže je poměrně multikulturní. A přístav této multikulturalitě jen přidává. Koloniální zástavba, která tu po Britech zbyla, je už notně oprýskaná a auta stále jezdí zmateně. Ze dne na den byly přejmenovány ulice, a tak vám ani mapa nenapoví. Za procházku ale staré město stojí. Klid naopak načerpáte v rezortech Serecoundy, které jsou pohodlné a luxusní. Pláže jsou udržované, ale poměrně divoké.

Ve dvojměstí je toho hodně co vidět. Zajímavý je krokodýlí bazén v Katchikally, kde se můžete mezi dravci projít, ale podívat se i na ukázku místního šamanismu. Deltu řeky Gambie je zase možné obdivovat při projížďce mangovníky v Oyster Creek a pak se zašít na nedalekou, málo navštěvovanou pláž. Zajímavá je noční návštěva pláží, kdy tisíce krabů lezou ze svých děr, zápasí spolu a hledají potravu. Národní muzeum zase nabídne pohled do historie tohoto malinkého státu, jehož dějiny byly zejména díky množství etnik a přítomnosti velké splavné řeky poměrně živé.

Mezi místní podivnosti patřil do nedávna Oblouk 22, který si nechal postavit bývalý diktátor Jahya Djammeh (Jahja Džáme). Obdobu Vítězného oblouku, pod kterým mohl projet jen prezident a jeho žena, ale Gambijci zbořili jako nežádanou vzpomínku.

Po řece z Janjanbureh

Když se vypravíte na východ od Banjulu, cesta vás povede podél vesnic, více či méně malebných, stále proti proudu řeky. Ideální nápad je dojet až na „konec“ země, do Basse Santa Su, tam nasednout na loď a největší památky a zajímavosti země projet na lodi. Je to příjemná několikadenní plavba a budete mít velkou šanci, že uvidíte hrochy a krokodýly. Basse Santa Su je neturistické město se zbytky několika koloniálních domů a tradičním trhem. Plavbu můžete začít také o něco blíže Banjulu, v mnohem zajímavějším městečku Janjanbureh, bývalém koloniálním Georgetownu. 

Monumentální zbytky koloniálních budov se tyčí nad vodou, zatímco barevné domky popsané hesly o svobodě se nachází o kus dál. Místní průvodci vám popíší, jak děsivé byly zkušenosti otroků na rozpadlém otrokářském trhu. Budou vám vyprávět o naději, který vzbuzoval Strom svobody (dnes nově zasazený stromek) – když otrok uprchl a dotkl se ho, byl osvobozen! Příběhy jsou to úžasné, ale nepravdivé. Koloniální město vzniklo až v době, kdy Britové už neotrokařili. Naopak zde osvobozené otroky usadili. Trh s otroky byl pouhý sklad. Strom svobody je legenda. Co na tom ale záleží. Město za návštěvu stojí. S trochou štěstí vám ze zahrady guvernérského domu zamává i sám guvernér, kropící trávník. Projděte se uličkami a večer se ubytujte přes řeku v kempu Sitaba, který v noci zdobí stovky světel a kouzlo dokresluje zvuk řeky. Jen pozor na opice, které zde s oblibou kradou z talířů.

Po cestě řekou bez váhání navštivte také Šimpanzí rehabilitační centrum, které leží ve středu Národního parku řeky Gambie v oblasti Kudang. Nabízí ubytování i jedinečné zážitky mezi divokými opičáky, kteří zde našli domov. Rezervujte se ale předem – zázemí je zde krásné, vyhledávané, ale malé.

Kromě Janjanbureh připomínají přítomnost Britů také Fort James a Fort Bullen v Banjulu. Zatímco Fort James, původně ze 17. století, měl ochraňovat obchodníky s otroky a britské zájmy, Fort Bullen z 19. století zase hlídal protiotrokářské zákony, které Britové začali v té době prosazovat.

Nejširší nabídku průvodců a map Gambie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Kamenné monolity Wassu a kultura Mandinků

Dále po proudu od Kudangu, na pravém břehu řeky, leží patrně nejtajemnější místo celé země. Kamenné monolity Wassu připomínají v mnohém Stonehenge. Soustředné kruhy z vysokých kamenů a k nim vedoucí kamenné řady jsou ale výrazně nižší, načervenalé a na rozdíl od Stonehenge oblé a připomínají falický tvar. Nedaleké hroby byly datovány zhruba do 8. století. Prý se snad jedná o pohřebiště místních králů, ke kterému se váže legenda, že kdo místo naruší, bude proklet. Turistů je zde ale stejně hodně.

Kulturu lze potkávat i dále po řece. Pokud chcete poznat tradiční život, zkuste navštívit vesničku Tanji, kde místní lidé vytvořili skanzen mandinské kultury. Návštěva zahrnuje poznávání léčivých rostlin, zvyků, hudby i původního náboženství. Mandinkové jsou jedni z mnoha etnických skupin, které zde žijí. Najdeme je i v sousedním Senegalu a v Mali, ale také na jihu na Pobřeží slonoviny. V minulosti vytvořili obrovské státy, jedním z nich byla říše Mali, jehož hlavním městem bylo legendární Timbuktu, město zlata a univerzit. Dnes se nachází na území Mali a bohužel zde není bezpečné cestovat. 

Mandinkové tvoří většinu Gambijců, dále jsou zde velmi důležití lidé kmene Wolof, kteří mají vazby právě na Senegal. Bez Senegalu by Gambie neměla šanci ekonomicky prosperovat. Možná vás napadlo, jak je možné, že takto podivný stát vůbec vznikl. V minulosti byla západní Afrika plně v rukou Francouzů a Brity tato síla děsila. Podle legendy si po jednom z konfliktů Britové na Francouzích vymohli, že dostanou vstup do kontinentu právě po řece Gambii. Řekou tedy vyplula britská loď a napravo nalevo střílela dělové koule. Kam dopadly, tam se narýsovaly hranice nového státu. Proto má Gambie dnes tak bizarní tvar a je jedinou anglicky mluvící zemí ve francouzském regionu. 

V deltě řeky

Dále po řece narazíte na vesnici Juffureh (Džuffure), která je patrně nejslavnějším místem země, alespoň pro Američany. Za její popularitou stojí velmi oblíbená kniha Kořeny: Sága americké rodiny od Alexe Haleyho. Příběh autora – Afroameričana, který se vypraví hledat svoje kořeny a rodinu do Afriky, popisuje na dílčích příbězích dávných členů své rodiny, počínaje Kunta Kintou, který byl zotročen a poslán přes Atlantik jako otrok Toby. Autor zná z rodiny dvě slova, která se předávala po generace – „Kamby Bolongo“, podle kterých začne pátrat. Objeví, že „bolongo“ znamená řeku v jazyce mandé, a díky tomu postupně odhalí i svůj původ. Kniha byla publikována v roce 1976 a v Americe způsobila malý kulturní otřes. Přinesla totiž vlnu zájmu o dějiny Afroameričanů, které byly povětšinou ignorovány. Pro Mandinky pak přinesla slávu a pro Gambii turisty. Juffureh je velmi navštěvovaná, přesto se nejedná o žádný skanzen a oprýskané barevné domy a zchátralé budovy ani náznakem nepřipomínají turistickou atrakci. Nachází se na začátku delty řeky do moře a je tedy příjemným jednodenním výletem z Banjulu, který zahrnuje také cestu na trajektu. 

Delta řeky je široká a trajekty jsou zde poměrně kvalitní, řeku jde překonat ale také na piroze, tradiční lodi, která působí velmi vratce. To je zážitek pro dobrodruhy. Stojí pár korun a cestovatel je nacpán do lodě mezi dalších dvě stě lidí, sedících jako sardinky. Dostává plovoucí vestu a spolu s ostatními doufá, že dopluje zdárně do cíle. Je to silný zážitek, jehož součástí je zkušenost, že je cestovatel na loď přenesen. Lodě totiž neparkují přímo u břehu, je nutné se k nim přebrodit nebo si najmout někoho, kdo vás tam přenese a vysadí. Takovým bizarním způsobem je cesta přes deltu na piroze jedním z nejpůsobivějších zážitků, které si ze země odvezete.

Tento článek vyšel v časopise TRAVEL LIFE. Kup si předplatné časopisu TRAVEL LIFE a žádný skvělý článek o cestování už nikdy nezmeškáš. Najdeš v něm nejžádanější destinace, tajné tipy, krásné fotky, rozhovory s našimi i zahraničními cestovateli. AŤ VÍŠ, KAM PŘÍŠTĚ.