Galapágy

Galapágy sestávají z několika různých ostrovů (ty nejnavštěvovanější popíšu záhy), mezi kterými se lze dopravovat lodí, ale pobývat na nich jde více způsoby. Asi nejčastěji využívanou možností pobytu je pobyt přímo na větší lodi nebo katamaránu, kterou se pak dopravuje po ostrovech. V praxi to funguje tak, že se na lodi spí a jí, a v rámci volného času vystoupí na ostrově, ostrov prohlídne a pak zpátky na loď. Je pro mě těžko představitelné, pokud bych byl někde (loď), odkud nemůžu odejít a jít si dělat co chci. A i když se tím asi nějaká kačka ušetří, nedoporučuji. Další možností je mít někde základnu a z té vyrážet na okolní ostrovy na výlety. Tohle už je rozumnější varianta, ale zase je to dost velká ztráta času, protože dojet lodí na nějaký okolní ostrov trvá tak dvě až tři hodiny a je to tedy časově hrozně náročné. Třetí, a k mému překvapení málo využívaná možnost, je se prostě domluvit s nějakou místní agenturou, která vám pomůže domluvit ubytování na ostrovech a také přepravu. To pak funguje tak, že třeba ráno doplujete na jeden ostrov a na něm pak můžete být několik dní ubytovaní a poté přeplujete na ostrov další. Máte tak možnost bez nějakého zbytečného spěchu nebo trávení přebytečného času na lodi užít si ostrovy samotné, a o to vlastně jde…

Turismus je na Galapágách pečlivě střežen a kontrolován; vstupní poplatek je docela velký, a to 100 USD/osoba. Setkal jsem se třeba s názory, že „tam je to drahý, to musí bejt hrozně luxusní“ nebo „tam jezděj samý boháči a je tam všechno drahý a o ničem“, což jsou v podstatě směšné argumenty, samozřejmě tvrzené pouze lidmi, kteří tam nikdy nebyli. Ano, vstup je dražší, než je obvyklé, ale jinak je to, co se cen týče, docela standardní místo – ani levné, ale ani drahé a například Karibik je daleko dražší a nákladnější. Takže se nenechte zviklat těmito věčnými nešťastnými životními teoretiky a zkuste to v praxi, ten zážitek je opravdu veliký!

Santa Cruz

Každý z ostrovů je svým způsobem jiný a jedinečný. Tak například ostrov Santa Cruz. Tohle je jeden z menších ostrovů, ale hlavních – je tu letiště a přístav, a také je tu sympatické přímořské město Puerto Ayora, kde je spousta restaurací, krámků, hotýlků a místních agentur, které vám s docela náročnou galapážskou organizací mohou pomoci. Jeden tip za všechny, kontaktujte Red Mangrove Galapagos a budete mít, co se organizace týče, o starost míň. Ostrov Santa Cruz je docela vyschlý a bez vegetace, ale už tady můžete zažít ten ojedinělý život místních zvířat – při příjezdu, hned jako první zážitek: čekáme v malém přístavu na loď, když najednou proti nám něco letí a začíná to být fakt velké. Najednou nám asi metr nad hlavou přeletěl obrovský pták a vrhl se těsně vedle nás střemhlav rovnou do moře, kde v křišťálově modré vodě ulovil a spolkl rybu. Krabi tu lezou všude, kde se dá, leguáni se vyhřívají na sluníčku, upřeně do něj hledíc, lvouni tu na místním rybím trhu ujídají kousky spadaných ryb, srandovní ptáci s modrýma nohama si vás zvědavě prohlížejí a tak podobně. Je to vážně fantastický přírodní mišmaš – a připadá mi skvělé, že většina zvířat tu díky své separaci od okolního světa ztratila obranný instinkt proti člověku a tohoto agresora se jednoduše nebojí :). Na jihu ostrova Santa Cruz se nachází Charles Darwin Station – výzkumná stanice s různými zvířaty a hlavně povyprávěním o historii tohoto místa a o životě lidí, kteří se k tomuto místu nějak vztahují. Mimo jiné tu žije i slavný Lonesome George, což je nejstarší živočich světa! Jedná se o želvu, která obývá tento svět už cca 160 let. Bohužel je i úplně poslední svého druhu – pořád se nedaří pořídit potomka, protože George si odmítá s jinými druhy cokoli začít a vypadá to, že osamělý George tak i skoná.

Floreana

Dalším ostrovem, na který doporučuji přejet (mimochodem, vodní taxi si v Puerto Ayora můžete klidně zařídit za rozumnou cenu sami) je malý ostrov Floreana, kam jsme směřovali i my. Je vzdálený asi 2.5 hodiny člunem ze Santa Cruz a je jen minimálně obydlen. Žije tu pár lokálních usedlíků, jsou tu jen dva hotely, jediná domácí restaurace a dokonce tu není ani žádná policie – prostě není potřeba. Tento ostrov je o dost divočejší než Santa Cruz a i vnitrozemí je o poznání zelenější a temnější. Tady lze vidět kolonie lvounů (mladé se samicí vždy hlídá nejméně unavený samec – v okamžiku kdy vyčerpaného samce v krátké přetahované porazí silnější či méně unavený samec, přebírá kontrolu nad kolonií on), nebo třeba i desítky želv ve volné přírodě. Chudinky želvy ale již mají vypěstovaný obranný reflex před člověkem, a to hlavně z dob pirátů – opravdu. Tento ostrov totiž pirátům sloužil jako zásobárna pitné vody (jsou tu tuším dva zdroje pitné vody) a také masa, konkrétně želvího. Želva byla pro piráty ideální strava – při jejím chytání nemá šanci utéct a také je důležitým zdrojem potravy při dalekých plavbách – představte si, že vydrží naživu až rok bez jídla a pití. Piráti tedy želví rodiny zdecimovali, o další část se pak postarali kolonizátoři, kteří na ostrovy přivlekli nečekané nepřátele (krysy, které žerou vajíčka; kozy, které žerou stejné listy jako želvy; a pár dalších přivezených vetřelců). Na Floreaně lze též dělat zajímavé túry do nitra ostrova, kde můžete vidět jeskyně a pozůstatky po pirátech a podobné zajímavé úkazy. Prý se zde našlo i mnoho pirátských pokladů, takže můžete zkusit pohledat.

Na ostrově Floreana nečekejte vůbec žádný noční život (ani nic, co se mu jen náznakem podobá), takže doporučuji dobrou knížku / třeba tu od Charlese Darwina O původu druhů :). Evoluce tu na vás totiž všude doslova volá! „Haló, jmenuju se evoluce a tady mě lidstvo objevilo!“ Mimochodem, když jsem se ptal průvodce, jak je to s věřícími, kteří na evoluci a to, že člověk vzešel z opice, nevěří, docela se rozpovídal a říkal, že o tom prostě a jednoduše nemluví, jako by neexistovala. I když on sám, který se na Galapágách narodil a vyrostl, jednoduše žije s tím, že evoluce je přirozená součást všeho živého, ale že před někým o ní prostě nemluví.

Nejširší nabídku průvodců a map Ekvádoru (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Isabela

Dalším místem, stojící za zmínku, je ostrov Isabela. Ten je asi tři hodiny lodí ze Santa Cruz. Isabela je definitivně největší a je to spíš ostrov, kde si odpočinete, než něco uvidíte. Jsou tu totiž krásné pláže, kde se jde koupat i surfovat, pár sympatických plážových míst k ubytování, restaurace, pár plážových barů a hotovo. Na druhou stranu tu jde vidět vzácného tučňáka galapážského, který jako jediný z rodiny tučňáků nežije v té prokleté zasněžené zimě kdesi na jihu. Také tu je spousta dalších lvounů, válejících se na starých rybářských lodích, jejichž sledování mě nikdy neomrzelo – je to strašlivě srandovní a zajímavý tvor. Dál tu je pár super míst k potápění nebo šnorchlování – když budete mít štěstí, tak si můžete zašnorchlovat a zaplavat vedle lvouna nebo dokonce tučňáka! Ano, tohle všechno je na Galapágách možné. Na Isabele je další výzkumná stanice, tentokrát menší a zaměřená pouze na želvy, ale návštěva proč ne. Také můžete vyrazit do nitra ostrova k stále činné sopce a cestou vidět třeba plameňáky. To všechno za velké pohody a bez zbytečného spěchu – taková je nálada ostrova Isabela a vůbec celých Galapág.

San Cristobal

Z dalších ostrovů zmíním ještě San Cristobal, kde je jediné sladkovodní jezero na celých Galapágách a je tu mnoho pěnkav, pěkných ptáčků, na kterých Darwin celou svou teorii evoluce postavil. Za objetí stojí i malinký ostrůvek Genovesa, kde jsou ptačí mega kolonie a těch ptáků tam je obrovské množství! Na celém ostrůvku i nad ním můžete vidět stovky či spíš tisíce různých ptáků, od pěnkav po ptáky s velkým červeným nafukovacím břichem, a mnoho dalších tropických ptáků. Hodně doporučovaný je i divoký ostrov Espaňola, na kterém jsem ale nebyl, čili o něm víc neřeknu.

Na Galapágách můžete být týden, ale třeba i měsíc, záleží to jen na vás a vašich zálibách. Osobně myslím, že tak 10 max. 14 dní bohatě stačí, samozřejmě, pokud vaším smyslem života je hlavně vodní svět, přidejte si k tomu daleko více. Samotný pobyt na Galapágách nijak enormně drahý není, a pokud budete schopni si nějak rozumně domluvit i vodní taxi, žádné utrácecí orgie se rozhodně konat nemusí :). Naplánovat a zrealizovat pobyt na celých Galapágách není nic jednoduchého, ale při alespoň základní míře trpělivosti jde minimálně polovina zařídit předem a zbytek pak celkem v pohodě na místě, na Santa Cruz. Španělština je výrazné plus, ale i moje tristní angličtina ve výsledku stačila :). Ale pozor, dobrý průvodce může dosti silně ovlivnit to, co uvidíte a co se dozvíte! Takže výběr dobrého průvodce je jedna z nejdůležitějších „věcí“ tady!

Při příjezdu a odjezdu se vybavte trpělivostí, také nesmíte přivážet ani odvážet potraviny a přirozeně ani nic živého. Vemte si velkou zásobu foto filmů nebo karet, v podstatě POŘÁD je tu co k vidění a zvěčnění, i když přirozeně, i největší profesionál v oboru fotografie mi tu přijde jako další bílý muž s mačkátkem … tak pokud vyloženě nemusíte, nefoťte a užívejte si Galapágy, jak to jen jde bez přístroje. Ale ono se to jednoduše řekne, já vím :). Potřeby pro potápění nebo šnorchlování jsou na zapůjčení různě k dispozici a také lodní odvoz na dané místo je bezproblémový a jde domluvit na místě v přístavu. Také si dobře rozmyslete, jestli chcete ušetřit pár stovek a být pak přes noc upoutáni na lodní palubě, zvracejíce dva týdny v kuse, anebo si trošku přidat a mít možnost užívat si ostrovy a pevnou zem dnem i nocí… Galapágy tedy nabízejí více variant, jak celý výlet pojmout a je jen a jen na vás, co, kde a jak uvidíte.