F. Starková byla vášnivou cestovatelkou muslimských zemí. Díky tomu se stala světově uznávanou odbornicí na problematiku v arabských zemích.
STARKOVÁ Freya (* 31. 1. 1893, Paříž, Francie, † 11. 5. 1993, Asolo u Benátek, Itálie) – anglická cestovatelka po zemích Středního východu
Cestování muslimskými zeměmi nebylo a dodnes není pro evropskou ženu jednoduché. V případě F. Starkové, která se stala vášnivou cestovatelkou, ztěžovalo situaci vážné onemocnění, po němž milovnice alpinismu a pobytu v přírodě zůstala málem navždy upoutána na lůžko. Překonala chorobu a začala horlivě studovat arabštinu, aby mohla odjet na Střední východ.
V listopadu 1927 vstoupila na loď, která ji dopravila do Bejrútu; navštívila Damašek, Jeruzalém a Káhiru a po sedmi měsících se vrátila do Evropy. Načas se uchýlila do Kanady, ale v září 1929 odcestovala do Bagdádu. Odtud se v dubnu 1930 vydala do perského Hamadánu, pokračovala do Kazvínu a odtud do Ašnistánu. Putovala do průsmyku Čala a málo prozkoumaným údolím řeky Alamut a Kasir Rúd k hradu Alamut na hoře Kasir chán, který patřil k opevněným centrům odpadlické sekty assasínů (11. století). Odtud F. Starková pokračovala ke Kaspickému moři, kde zakončila svou první cestu neznámými oblastmi Persie.
Ani nemoc není překážkou…
Na podobnou cestu se vypravila o rok později (1931), kdy přes Raštagan a průsmyk Lala Čak pronikla k řece Šah Rúd do Šahristánu a ke zříceninám hradu Lamiasar. Onemocněla malárií a úplavicí, ale podařilo se jí dostat se do údolí, jímž prošla roku 1930. Znovu prošla Salambarským průsmykem a pokusila se vystoupit na horu Tachet-i-Sulajmán (Šalamounův trůn, 4 490 m), a i když nedokázala vystoupit k vrcholu, pokračovala v mapování oblasti Mázandaránu.
Po svých cestách arabskými zeměmi a Persií se F. Starková stala uznávanou odbornicí na Střední východ. Během druhé světové války spolupracovala s britským ministerstvem informací, kde se specializovala na arabskou problematiku. Pokračovala do vysokého věku v cestování celým světem, které zachytila v obsáhlých cestopisech a v několikasvazkové autobiografii. Procestovala jižní Arábii (Hadramaut), Čínu a Turecko. Ve stopách Alexandra Makedonského se vydala do Malé Asie.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
