Argentinský geograf, zkoumal řeky a jezera, jeho objevy daly vzniknout novým hranicím mezi Argentinou a Chile.
MORENO Francisco Josué Pascasio (* 31. 5. 1852, Buenos Aires, Argentina, † 22. 11. 1919, tamtéž) – argentinský geograf
Až do 70. let 19. století sloužila řeka Río Negro jako jižní hranice Argentiny. V roce 1873 se k jejímu dolnímu toku vydal F. Moreno, pro něhož Patagonie a jihovýchodní podhůří And představovaly životní úděl. O rok později se pustil od Río Negra podél atlantického pobřeží k jihu. Překonal řeky Chubut, Deseado a Chico a po 1 200 km se dostal k ústí Santa Cruz. Při zpáteční cestě přetnul pampy, překonal Río Colorado a vstoupil do severní Patagonie. Prošel údolím Limay až k pramenům, tj. k jezeru Nahuel Huapi, a po cestě Patagonskými Andami, kde zanesl do mapy několik vysokohorských jezer, se vrátil do argentinských rovin.
Cesty k pramenům argentninských řek
Spolu s Carlosem Moyanem (1854–1910) se v roce 1877 vydal od dolního toku Chubutu k ústí Santa Cruz. Proti jejímu toku se oba cestovatelé dostali k pramenům. Vycházejí z jezera Argentino, kam se z druhé strany vlévá Leona spojující Lago Argentino s jezerem Viedma. Severněji pak objevili další jezero, jehož vody odcházejí do Tichého oceánu. Dostalo jméno San Martín.
Od ústí Chubutu se F. Moreno v roce 1879 vydal ke 44. rovnoběžce a podél ní zamířil na západ. Dříve než dospěl do podhůří And, obrátil se na sever a procestoval oblast až ke 39° jižní šířky. Jeho druh C. Moyano cestoval na přelomu let 1880–81 vzhůru po Río Chico do Sur až k jeho pramenům. Pokračoval na sever a objevil horní tok řeky Deseado (v horské oblasti Seballos) a největší argentinské jezero, jež dostalo jméno Buenos Aires. Další cesta C. Moyana vedla k hornímu toku Sengera a k Mustersovu jezeru a k Lago Colhué Huapi. Po řekách Chico del Norte a Chubut se dostal k moři a pokračoval do Buenos Aires.
Cesty F. Morena a C. Moyana byly základem pro stanovení hranic mezi Argentinou a Chile, které vytvořila dohoda mezi oběma státy z roku 1881. Neustávající spory mezi nimi nutily vlády obou států vysílat nové expedice (s případným vojenským doprovodem) k mapování hraničních oblastí. Na chilské straně Kordiller působil Hans Steffen a na protější sledoval jihovýchodní svahy And v letech 1882–95 Francisco Moreno. Prošel přitom k jezeru Buenos Aires a roku 1897 se dostal k Magalhãesovu průlivu.
Ostatky F. P. Morena, zvaného „Perito“, byly v roce 1944 přeneseny do hrobu na jednom z ostrůvků v andském jezeře Nahuel Huapi.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
