Severní i Jižní Ameriku procestoval francouzský přírodovědec a později i diplomat. Jeho výprava dvakrát prošla napříč rovníkovou Amerikou.
CASTELNEAUX Francis de la (* 1812, Londýn, Anglie, † 4. 2. 1880, Melbourne, Austrálie) – francouzský diplomat a přírodovědec, cestovatel po Severní a Jižní Americe
Úctyhodných patnáct svazků vydal francouzský aristokrat Castelneaux o jihoamerické expedici z let 1843–47, kterou z pověření francouzské vlády vedl. Dříve než jeho výprava vyšla z Rio de Janeira, nabýval cestovatelských zkušeností na severu kontinentu. V letech 1837–41 procestoval Severní Ameriku od Kanady po Mexiko a geografickému poznání přispěla zvláště jeho putování málo probádanou oblastí Velkých kanadských jezer.
Francouzská jihoamerická cesta, kterou hrabě Castelnaux vedl, vyšla roku 1844 z Rio de Janeira, překonala řetěz pobřežních horstev a vstoupila do oblasti Minas Gerais, do provincie Goiás. Vyhledala horní rok řeky Araguaia a spustila se po ní až k soutoku s Tocantínsem, mohutným přítokem Amazonky. Vrátila se k jeho pramenům a dokončila mapování, které začali Castelneauxovi předchůdci.
Přes Andy až do Limy
Expedice, kterou francouzský hrabě vedl, se obrátila na západ a dostala se do města Cuiabá, odkud se vydávala zkoumat stejnojmennou řeku a její přítok Lourenco. Postoupila k pramenům Paraguaye, v jejichž blízkosti leží v té době upadající těžařské středisko Diamantino. Pokračovala západním směrem do pohoří Guaporé a do městečka Mato Grosso.
Odtud vyjela do pustinných oblastí Chaco Boreal a přes bažiny a savany neobydlených krajů se dostala do předhůří And. Vystoupala do měst Puna, Sucre a Potosí, k jezerům Poopó a Titicaca a přes hřebeny Kordiller sestoupila k Tichému oceánu, do peruánské Limy.
V roce 1846 nastoupila Castelneauxova expedice cestu na východ. Zastavila se v Cuzku a pokračovala podél řeky Urubamba k Ucayali, kterou považovali (oproti ÚS. Fritzovi) za pramen Amazonky. Po této řece se plavila do Amazonky a po jejím mohutném toku až do Belému.
Mimořádný úspěch výpravy, která na koních či pěšky procestovala víc než 10 000 km a dvakrát prošla napříč rovníkovou Ameriku, kalila smrt jednoho z účastníků. Vikomta d’Oseryho zabili jeho indiánští průvodci a přitom zmizely do nenávratna i deníky s cennými výsledky astronomických a meteorologických pozorování.
Hrabě Castelneaux po návratu do Paříže nastoupil (1847) diplomatickou dráhu a působil na řadě míst jako konzul. Při svém poslání zemřel v Austrálii.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
