První nebezpečné podniky prováděl Brit Chichester v letadle. Až později začal křižovat světové oceány sám ve své jachtě. Jako první člověk pak obeplul svět v jachtě jen s jednou zastávkou v Austrálii.
CHICHESTER Francis (* 17. 9. 1901, Barnstaple, Devonshire, Anglie, † 26. 8. 1972, Plymouth, Devonshire, Anglie) – britský letec a osamělý mořeplavec
Snídal jsem, když se přes jachtu převalila velká vlna a voda v kokpitu vystoupila do poloviny stěn. Trvalo více než patnáct minut, než vytekla. Vítr zesílil na 40 uzlů. V 9.00 jsem vyšel na palubu a spustil přední plachtu a nechal nahoře jen bouřkovou kosatku. Byl jsem ještě na palubě, když se Gipsy Moth zmocnila mohutná vlna a stočila ji na bok. Měl jsem štěstí, že jsem byl nahoře. Mohl jsem uvolnit automatické kormidlo a vrátit jachtu na správný kurs. Stál jsem přitom na sedačce kokpitu, abych neměl nohy ve vodě. Rozhlížel jsem se okolo a vtom jsem zahlédl Horn. Viděl jsem ho celkem jasně. Vyčníval z moře a černal se v dálce. Na severozápadu se proti obloze rýsoval ostrov Hermite.
Nahoře modrá obloha a kolem lodě modrá voda provázely na celé týdny mořeplavce, kteří se od poloviny 19. století pouštěli na osamělé putování světovými oceány. Roku 1876 překonal první z nich, Američan Johnson, po šestačtyřicetidenní plavbě Atlantický oceán; jeho krajan Gilboy pokořil v období 1882–83 Pacifik a Kanaďan Slocum se v letech 1895–98 pustil jako první na osamělou cestu kolem světa. Největší slávu však sklidil britský letec a jachtař Francis Chichester, který si od července 1967 mohl psát před své jméno Sir.
Z letadla na jachtu
Sotva absolvoval elitní internátní školu, odešel roku 1919 na Nový Zéland. Živil se, jak se dalo; byl dřevorubcem i zlatokopem a horníkem v uhelných dolech, až se stal podílníkem v realitní kanceláři. Získané jmění z obchodu s domy a pozemky investoval do letecké dopravní společnosti (1928). S patřičným jměním se po deseti letech vrátil do Anglie, kde si koupil letadlo; dal mu jméno Gipsy Moth a v říjnu 1929 se s ním vydal po Evropě. V prosinci 1929 vzlétl z letiště Croydon u Londýna a přes Itálii, severní Afriku, Indii, Singapur a Indonésii s ním doletěl do Port Darwinu a v lednu 1930 přistál v Sydney.
Jako první pilot přelétl Tasmanovo moře a přelety mezi Austrálií a Novým Zélandem několikrát s Gipsy Moth opakoval. Stal se vynikajícím odborníkem v letecké navigaci, o které psal za druhé světové války (od roku 1936 žil v Anglii) vědecká pojednání i populární příručky a přednášel o ní v kursech pro piloty a letecké instruktory.
Teprve po válce (roku 1953) si koupil jachtu. Dostala jméno Gipsy Moth II a F. Chichester se s ní na jaře 1954 zúčastnil prvního vytrvalostního závodu – z Harwiche do Rotterdamu. Působil jako navigátor na americké závodní jachtě Figaro (1957), ale rakovina plic takřka ukončila Chichesterovo závodění. Nevzdal se a s novou lodí Gipsy Moth III nastoupil 11. června 1960 na start prvního ročníku závodu osamělých mořeplavců napříč Atlantikem. Zvítězil, když do New Yorku dorazil 21. července, po 40 dnech, 12 hodinách a 30 minutách na moři. Své zážitky během plavby zachytil v knize Sám napříč Atlantikem. Po menších opravách dokázal (spolu s manželkou Sheilou) přeplout Atlantik na Gipsy Moth III i opačným směrem.
Kolem světa s jedinou zastávkou
V první červnový den 1962 startovala Gipsy Moth III k novému závodu napříč Atlantikem. Chichester se vydal trochu severněji než před dvěma roky a musel odvracet nebezpečí, že ho vítr a mořské proudy zanesou k Islandu, což by přineslo značné zdržení a navíc i setkání s osamělými ledovci. Do cíle doplul 4. července 1962, za rekordní dobu 33 dnů. O dva roky později (1964) dosáhl sice ještě lepšího času, ale skončil jako druhý. Uvažovalo se, zda se Chichester pokusí v odvetě (1968) porazit vítězného Francouze Erica Tabarlyho (přeplul Atlantik za 27 dnů), když britský mořeplavec ohlásil, že se pokusí obeplout svět s jedinou zastávkou v Austrálii.
27. srpna 1966 vypul na nové jachtě Gipsy Moth IV z Plymouthu a přesně po dvou měsících (27. 10.) obeplul mys Dobré naděje. Nadlouho se pak odmlčel a teprve po dalších sto dnech se Gipsy Moth IV objevila u Austrálie a 12. prosince přistál zcela vyčerpaný pětašedesátiletý F. Chichester v Sydney.
Porucha automatického kormidla zvyšovala Chichesterovu únavu až do téměř úplné vyčerpanosti. V knize S Gipsy Moth kolem světa popsal dramatické události, jež se odehrály při plavbě jižní částí Indického oceánu, a konstatoval: Tohle moře je divoké, zlé a děsivé. Loď hnaly mocné obrovské vlny. Těžko se dalo odhadnout, jakou má asi rychlost, neboť zpěněná voda a celá hladina neustávaly v pohybu.
Triumfální návrat
Málokdo tehdy očekával, že anglický mořeplavec bude pokračovat v plánované trase. Po čtrnácti dnech v nemocnici se Chichester začal zajímat o další plavbu. Nechal opravit Gipsy Moth IV a provést na ní některé úpravy a 29. ledna 1967 se vydal na další etapu cesty kolem světa. V prudké bouři se v Tasmanově moři Chichesterova loď převrhla (30. 1.), ale se štěstím se osamělému mořeplavci podařilo z nebezpečné situace vyváznout. V polovině března 1967 se po plavbě Pacifikem dostal k jižnímu bodu amerického kontinentu. Věčně rozbouřeným mořem se 20. 3. 1967 dostal k typickým černým skalám mysu Horn.
Podle vzdálenosti byl F. Chichester v polovině cesty ze Sydney do Anglie, ale na jihu Ameriky překonal nejkritičtější bod cesty kolem světa. Napříč Atlantikem, v poměrném klidu, doplula Gipsy Moth IV k Madeiře a podél pobřeží západní Evropy do kanálu La Manche. V neděli 28. května 1967 přistál Francis Chichester v Plymouthu. Jeho plavba kolem světa trvala 226 dnů a měřila 28 500 námořních mil (tj. 52 782 km). 7. července 1967 pasovala královna Alžběta F. Chichestera na rytíře, stejným mečem, jakým její stejnojmenná předchůdkyně udělila tuto poctu F. Drakeovi.
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
