FOTOREPORTÁŽ: Rok po tajfunu na Filipínách

Člověk v tísni (ČvT) začal na Filipínách pomáhat už sedm dní po katastrofě, od té doby díky podpoře stovek dárců sbírky SOS Filipíny (přispěli 19,5 milionů korun), prostředků z Klubu přátel Člověka v tísni, charitativnímu e-shopu Skutečný dárek nebo ministerstva zahraničí ČR pomohl více než 75 000 lidí a to především prostřednictvím obnovy živobytí, veřejných prací, oprav škol nebo distribucí potravinových balíčků.

Podle OSN dosud 475 000 lidí, tedy 95 000 domácností, žije v nevyhovujících a často nebezpečných příbytcích. Ještě větším problémem je ale fakt, že tajfun připravil šest milionů Filipínců o zdroje jejich obživy. Člověk v tísni se proto s podporou Ministerstva zahraničních věcí ČR zaměřil i na obnovu živobytí pro 445 nejohroženějších domácností.

Tajfun mi vzal šicí stroj, hlavní zdroj obživy

Mezi podpořenými byla i dvaasedmdesátiletá vdova Agripina Olorvida, která má jedinou krejčovskou dílnu v oblasti a spravuje oblečení sousedům a často i školní uniformy místním učitelům a dětem.  „Když udeřil tajfun, snažila jsem se schovat pod stůl a málem mě zavalila padající kokosová palma. Tajfun mi úplně spláchl dům i šicí stroj, který je pro mě hlavním zdrojem obživy,“ vzpomíná žena. „Skromné úspory jsem po tajfunu utratila za základní věci a obživu. No obnovu živnosti už mi nezbylo,“ říká Agripina Olorvida.

Novou školu mám ráda, protože je prostorná

Filipínský tým Člověka v tísni se věnuje také obnově vzdělávání. Po tajfunu byly školy dvakrát víc poničené, než ostatní veřejné budovy a ve třetině vesnic byly naprosto nefunkční. Jen ve Východním Samaru bylo zničených 168 škol, v drtivé většině jim chyběla střecha, a proto bylo nutné je rychle opravit.

„Zajištění bezpečných prostorů pro vzdělání bylo pro Člověka v tísni prioritou také kvůli tomu, aby děti měly co nejdříve místo, kde se mohou setkávat a postupně se vyrovnávat s následky katastrofy,“ říká programový koordinátor Luděk Svoboda, který má na starosti opravu škol na Filipínách.

V první fázi oprav tým Člověka v tísni školy za pomoci místních provizorně zastřešil plachtami a z jejich okolí odklidil sutiny a polámané stromy. Později pak dělníci přistoupili ke kvalitnějším a trvalejším rekonstrukcím školních budov – opatřili je novými krovy, zpevnili střešní konstrukce, místnosti vybavili dveřmi a okny a postavili nové toalety. Nyní už se školy opravují kompletně.

„Do října se nám podařilo s pomocí prostředků ze sbírky SOS Filipíny opravit 89 tříd v devatenácti školách. Do lavic tak může usednout přes 3100 dětí. Do konce roku se kompletní rekonstrukce dočká dalších 39 tříd v 16 školách a novou školu tak bude mít dalších 1300 dětí,“ říká Luděk Svoboda. Na část vybavení školních tříd jako jsou židle, učitelské katedry, lavice nebo tabule přispělo české velvyslanectví v Manile.

„Novou třídu mám ráda, protože je vzdušná a prostorná,“ říká žákyně druhé třídy Reila Shane z Alingarogu. Novou školu si pochvalují i rodiče. „Jsem rád, že u nás Člověk v tísni postavil školu, protože děti jsou víc v bezpečí a jsou také méně náchylné ke kašli a nachlazení, kterým často trpěly, když se učilo ve stanech,“ říká otec dvou dětí, které novou školu v Alingarogu navštěvují.

Nejširší nabídku průvodců a map Filipín (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Veřejné práce pomohly nastartovat lokální ekonomiku

V prvních měsících po katastrofě Člověk v tísni nejohroženějším lidem pomáhal prostřednictvím programu peníze za práci. Lidé odklízeli trosky nebo popadané stromy z veřejných prostranství, zemědělské půdy a přístupových cest, stavěli latríny nebo opravovali školy. Za vydělané peníze měli možnost pořídit si, co sami nejvíce potřebují a zároveň tak podpořili místní obchodníky.

„Do veřejných prací se zapojilo 6649 lidí, dalším 974 nejohroženějším lidem jako jsou ženy, senioři nebo lidé s postižením jsme poskytli přímou finanční pomoc,“ říká regionální koordinátor ČvT pro Asii Petr Drbohlav. „Vydělané peníze lidé většinou utráceli za jídlo nebo za ně nakupovali stavební materiál na opravu domů,“ dodává.

Filipíny se po tajfunu Haiyan vzpamatovávají rychle, úplná obnova přesto bude trvat roky. „Prioritou zůstává rekonstrukce infrastruktury, aby se v poničených oblastech udržela sociální a ekonomická aktivita. Důležitá je také oprava domů a především pomoc s obnovou udržitelných zdrojů obživy,“ říká Petr Drbohlav. „Filipíny jsou zároveň tajfuny sužované často, a tak je potřeba pracovat na tom, aby lidé uměli lépe vzdorovat případným katastrofám,“ dodává Petr Drbohlav s tím, že Člověk v tísni organizoval ve vesnicích workshopy, jejichž cílem bylo v komunitách sdílet osvědčené přístupy k ochraně zdrojů obživy před změnami klimatu.

Člověk v tísni na Filipínách

Člověk v tísni okamžitě po úderu tajfunu Haiyan uvolnil z humanitárního fondu Klubu přátel Člověka v tísni 500 000 korun na pomoc obětem katastrofy a zároveň vyhlásil veřejnou sbírku SOS Filipíny. Na místo dorazil pětičlenný humanitární tým, který zprvu distribuoval potravinovou a materiální pomoc, v druhé fázi začal organizovat veřejné práce, opravovat obydlí, školy a kliniky. Nyní se tým soustředí na obnovu zničených živností a opravu škol ve Východním Samaru a na přilehlých ostrovech. Pomoc koordinuje ze stálé kanceláře v Guiuanu. Na sbírkové konto přispěly stovky dárců. Celkem se sešlo 19 528 374 korun.