Peníze anebo odškodnění za to, co bývalí dětští vojáci museli prožít, jsou dodnes utopií. Je vůbec možné přežít v drsné a suché Ugandě s postižením?
Armáda božího odporu
Armáda vzala do zajetí možná 60 000 dětí, možná více – v odlehlých krajích porostlých hlubokým pralesem, se dají těžko zjišťovat přesné statistiky. K obětem je také třeba připočítat stovky vypleněných vesnic, zabitých a zmrzačených vesničanů. Ugandská armáda s LRA nebojovala nijak těžce, mnozí dětští vojáci tvrdí, že UPDF schválně čekala, až útok LRA skončí, a pak se teprve vydala rebely stopovat. I ugandští vojáci se dopouštěli násilí na vesničanech, kteří jsou (jako ostatně ve všech válkách) největšími oběťmi řádění ozbrojenců. LRA stále řádí v regionu a stále, navzdory snahám USA, unáší další a další děti.
Alkoholismus jako daň za přežití
Region Gulu na severu Ugandy byl řáděním LRA postižen nejvíce. Mnoho z dětí, které měly to štěstí, že přežily i 15 let v pralesích s LRA, má po návratu psychické problémy. Ve vesnici Atiak bylo zavražděno na 300 vesničanů. LRA je postřílela. Další děti odsud odvedla jako zajatce. Dodnes je na tom oblast velmi špatně – má nejvyšší procento alkoholiků, bojuje s tím, jak zapojit do života bývalé vojáky – nejen ty z LRA. Alkoholismu či gamblerství podlehne valná většina navrátivších se vojáků – v regionu je vysoká nezaměstnanost.
export_hs_gallery| Armáda božího odporu, Lord´s Resistance Army (LRA), devastuje region střední Afriky už od konce 80-tých let. Hnutí s cílem svrhnout vládu v Kampale založila původně teta současného vůdce Josepha Konyho, mystička Alice Auma Lakwena. Hnutí stojí na tezích Starého Zákona, zejména Desateru, do ideologie se ale volně mísí prvky mysticismu, tradičního náboženství, šamanismu. LRA je nejdéle bojující armáda rebelů na africkém kontinentě. Její existenci využívají ke svým cílům nejen ugandská vláda, ale též Chartúm. Konyho armáda proslula únosy dětí. Unesení buď nepřežili, nebo se z nich stali dětští vojáci. |
S podporou Chartúmu
Také vesnice na těsné hranici s jižním Súdánem byly postiženy řáděním LRA. Ta má stálé základny v Jižním Súdánu, kde jim nehrozí tolik nebezpečí jako v Ugandě. Ačkoliv to súdánský prezident Omar Bašír popírá, existuje mnoho svědectví o tom, že chartúmská vláda dodávala (a pravděpodobně stále dodává), zbraně a zásoby vojákům LRA. Až do roku 1999, kdy byly podepsány oboustranné dohody, fungoval mezi Súdánem a Ugandou celkem otevřený boj ve stylu „vy podporujete naše povstalce, my tedy budeme podporovat ty vaše“. V Súdánu v té době byla hlavní silou odporu SPLA, dnešní vládnoucí vojensko-politické uskupení nově vzniklého státu Jižního Súdánu. Prezident Museveni podporoval jejich boj proti chartúmské vládě, naopak prezident Bašír poskytnul území a podporu rebelům LRA.
Čtyři děti vychované jednou rukou
Třicetiletá Margaret Aneno žije v Gulu už čtyři roky. Má čtyři děti a jen jednu ruku. Přišla o ni v roce 2002 při velké spojenecké operaci proti LRA v Súdánu. „Přiletěla raketa, slyšela jsem jen svist. Urvala mi ruku. Nevěděla jsem, co dělat, tak jsem se rozběhla ukrýt pod převislý břeh řeky. Cestou jsem ještě dostala tři kulky do hrudníku. Nechali mě tam ležet. Pak jsem se dovlekla k řece, blůzou jsem si ovázala pahýl. Tři dny jsem tam ležela, než se LRA vrátili sebrat ty, kdo přežili. V táboře mi ostříhali zbytky kůže a masa a ránu zašili. Zašili mi i ránu v hrudníku,“ vzpomíná se slzami v očích. Jenže její stav se zhoršoval, na její rány nezabírala obvyklá medicína v podobě horké nebo svěcené vody. Nic jiného k dispozici nebylo. Tak ji velitel propustil a ona se v zuboženém stavu dovlekla k nejbližší jednotce ugandské armády, které se vzdala.
Bývalý voják LRA dnes farmaří na hranicích s Jižním Súdánem. O nohu přišel v Súdánu, když jako voják LRA při jednom útoku šlápl na pěchotní minu.
Lenka Klicperová je novinářka a fotografka. Posledních šest let pracuje v časopise Lidé a Země. Zaměřuje se na dokumentování života domorodých etnik, na reportážní a portrétní fotografii. V roce 2008 stála u zrodu občanského sdružení Femisphera, které se zaměřuje na dokumentování problematiky třetího světa, zejména na ženská témata. Jejím nejnovějším projektem je film Latim – obřezané.
