Prohlížím si fotky starých aut, vrásčitých Kubánců kouřících doutníky, lidí sedících na nábřeží v Havaně, krásných Kubánek a vzpomínám, co jsem u toho zažila. Ke každé fotografii mám vzpomínku. Zapomínám na starosti každodenního života a jen si užívám nádhery tak „svobodné“ země jakou je Kuba. Pojďte se mnou projít pár obrázků.
Proč svobodné? Telefon každý vypne, protože hovory jsou drahé a na připojení na internet zapomenete.
Užíváte si skvělého Mojita a vnímáte každou minutu svého života. Místo, kde právě sedíme, je tak krásně barevné a plné příběhů, že osvěžující dobroty jdou stranou a toužím po zachycení nových záběrů. Mozaika přes celou fasádu hýří modrými barvami – cvak. Muzikanti zpříjemňující nedělní dopoledne u baru, si dali pauzu – cvak, tak půjčili kytaru svým vnučkám – cvak. Kytara hází oranžové odstíny, holčičky ji sotva unesou – cvak, ale jdou ji ukázat mámě – cvak, která opodál sedí u stolu s přítelkyní – cvak.
O půvabu kubánských žen snad slyšel už každý, ale přece ve stručnosti: elegance, sexy ladný pohyby, sebevědomí a pýcha je dělá tak fotogenickými, jak jen si fotograf umí představit.
Právě k nám pomaloučku přichází stará paní se zlatým šátkem omotaným kolem hlavy, může jí být možná 90 let, prý jestli nemám alespoň mýdlo – cvak. Mýdlo sebou běžně nenosíme, tak jí dáme alespoň peníz. A to se moc ráda vyfotí – cvak, cvak, cvak. Mojito jsme už dopili a jdeme dál.
Pokud máte rádi život, nové zážitky, nevšední atmosféru, krásnou přírodu a rádi fotíte, zkuste fotoexpedici na Kubě. Pořádá ji například specializovaná cestovka CK Exotica Cuba. Její fotograf a prvůvodce Jirka nás po Kubě protáhl každým koutem a pomohl, vysvětlil, ukázal, jak fotit. Díky vybraným lokalitám, znalostem terénu, sportovních a zábavných klubů, jsme vyfotili maximum, co se vyfotit dá.
