Ve čtvrtích poblíž doněckého letiště lidé už měsíce žijí ve starých sovětských krytech. Do vlhkých podzemních prostor je zahnalo pravidelné ostřelování – je pro ně prostě příliš nebezpečné zůstávat doma a jinam není kam jít.
V hornickém městečku Kirovske duní střelba skoro neustále – blízko je Debalcevo, jedno míst kde se boje koncentrují už několik měsíců. Místní lidé se ještě v létě odhodlali k zoufalému řešení. Z nepoužívaného krytu pod kulturním domem odčerpali vodu, zavedli dovnitř elektřinu a nanosili tam lavice a matrace, co kdo měl v bytě po ruce. V prostorách je protivná vlhká zima, po pěti minutách se člověk mimoděk poohlíží po východu. „Radši mrznout než čekat tam nahoře, kdy to na mě spadne,“ říká Světlana, jedna z dočasných obyvatelek krytu, který slouží i lidem z rozbombardovaných domů.
Prohlédněte si další fotografie k článku…
Na Kirovské na okraji Doněcku dopadají denně bomby. Jídlo tu téměř není k dostání. Místní už několik měsíců nedostali výplaty, a tak přežívají jen díky humanitární pomoci. Přivezl ji sem i Člověk a v tísni.
Člověk v tísni do Kirovského dovezl 400 balíčků s jídlem – obsahují například rýži, těstoviny, masovou konzervu, sardinky nebo čaj. Při běžné spotřebě vydrží zhruba na dva týdny. Pomoc dostali hlavně mnohočlenné rodiny bez příjmu nebo staří lidé. Ještě horší situace než v Doněcku je v okolních městech, která se táhnou v souvislém řetězci až k ruské hranici – Makijevka, Charcizk, Šachťorsk, Torez, Sněžnoje.
U krytu ve čtvrti Trudovskaja lidé postávají na schodech. Když zaduní střelba, všichni spěchají do útrob. Kryt má jednu obrovskou místnost, která je zastavěná provizorními lůžky, každá rodina si sem přinesla své deky a matrace. Žebříček potřeb je tu jasný. Léky, jídlo, sklo do rozstřílených oken, hygienické potřeby. „Měli jsme tu padesát úmrtí hlady,“ říká dobrovolná humanitární pracovnicie Tamara ze Sněžného. Podobné případy registrují i v dalších městech, jde ale spíš o sociální problém, kdy si sousedé kvůli válečným starostem nevšimnou, že babička z druhého patra se jim ztrácí před očima a nakonec přestane vycházet z bytu úplně.
Ve městech východně od Doněcku zhruba 70 procent penzistů nedostalo už půl roku žádné důchody. Firmy nevyplácejí mzdy a lidé se nemohou dostat ke svým úsporám v bankách. „Lidé potřebují zejména jídlo, teplé oblečení, deky nebo matrace. Jejich domy jsou často zničené nebo neobyvatelné. Kritická situace je také v domovech pro seniory,“ popisuje podmínky v Doněcku Marek Štys. Humanitární pomoc je tak pro lidi často jedinou spásou.
„Jen ve svém okolí znám několik lidí, kteří skutečně začínají hladovět,“ říká Jura z městečka Chadžinkovo, který začal ve volném čase pomáhat. Ještě hůř jsou na tom ti, kteří se svou bídou sedí doma a nikdo ji nevidí. Pro humanitární pracovníky je problém takové případy objevit – neexistuje totiž jednotná databáze příjemců pomoci. Některé lidi v nouzi registrují sociální služby, řada lidí se ale stydí jít se tam přihlásit, jiní doufají, že bída bude jen přechodná. Situace by přitom byla ještě horší nebýt desítek až stovek dobrovolníků jako je Jura.
Oksana žije se svými dětmi Žeňou, Sašou, Vikou a Sergejem sama v malé vesnici u Popasného poblíž fronty. Rodina žije pouze z Oksany výdělku (1500 korun měsíčně).
Na Kirovské na okraji Doněcku dopadají denně bomby. Jídlo tu téměř není k dostání. Místní už několik měsíců nedostali výplaty, a tak přežívají jen díky humanitární pomoci. Přivezl ji sem i Člověk a v tísni.
Senior prochází kolem rozbombardované budovy v Jasinovatě poblíž Doněcku. Vesnice leží na frontě a od léta je pravidelně ostřelovaná.
Lidia Yurievna žije v chladném krytu ze sovětských časů v Jasinovatě od srpna 2014. Město leží na frontě a je pravidelně ostřelované.
Sedmnáctiletý Jevgenij utekl se svými třemi bratry a sestrou z ostřelované Horlivky. Sedmičlenný rodina nyní přežívá v provizorním prostoru v Konstantinovce.
Devítiletý Dima se svojí malou sestrou v doněckém bytě. Žijí jen s matkou, která už od července nedostává mzdu. Jsou tak odkázání na humanitární pomoc.
Člověk v tísni pomáhá na východě Ukrajiny od letošního srpna, pomoc organizuje z kanceláře ve Slavjansku. Nejzranitelnějším lidem poskytuje okamžitou humanitární pomoc, jako je jídlo nebo léky. Pomáhá s opravou poničených domů nebo vybavováním uprchlických center, kam se uchýlili lidé z oblastí bojů. Lidem také nabízí poukázky na nákup ve fungujících supermarketech.
