Vlčata vyrostla, mráz odešel a příroda změnila svou tvář. Fotograf Petr Slavík se vrací do minnesotské divočiny, aby opět výtečně vystihoval těžko uchopitelný život zvířat. Vydejme se tam s ním.
Puma je druhou největší kočkou amerických kontinentů. Její velikost se liší od biotopů, které obývá. Puma z kanadských lesů je například výrazně větší než puma z brazilských pralesů.
Jedu po silnici číslo třicet pět z Minneapolis směrem na sever ke kanadské hranici. Prší. Stěrače mají problémy zvládnout přívaly vody. Když jsem tudy projížděl před půl rokem, hustě sněžilo. Minnesota mě vítala stejně, jen skupenství vody se změnilo. Krátím si cestu vzpomínkami na zimu, kdy bylo vše pod sněhem a říčka Kettle pokrytá ledem. Trochu mě při těch úvahách zebou prsty, jak tehdy mrzlo, a na předloktí cítím stisk vlčích čelistí. Jaké to asi bude teď? Návraty občas přinášejí zklamání a nesplněná očekávání. V okamžiku, kdy zastavím před Leeho srubem, se z něj vyřítí osm malých vlků. V té chvíli vím, že to opět bude stát za to….
Matka vlčice pečlivě hlídá okolí nory. Pokud by hrozilo jejím potomkům nějaké nebezpečí, včas je přemístí do jiného úkrytu. Malé vlče se může bezstarostně rozběhnout rozkvetlou loukou, protože nad jeho bezpečím často bdí nejen rodiče, ale i ostatní členové smečky.
Rybařící medvědy zná z fotografií téměř každý. Málo se ví, že i vlk je příležitostně velice dobrým rybářem.
Setkání malých skunků s vlčetem může být někdy trochu bolestivé.
Nejširší nabídku průvodců a map USA (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz
Nejsou tu zdaleka jenom vlci …
Urzon kanadský je velký hlodavec žijící od Aljašky až po sever Mexika. Hrubou hnědou srstí mu prorůstají deset až patnáct centimetrů dlouhé ostny, které indiánské ženy používali na zdobení oděvů. Svým vzhledem nejvíce připomíná dikobraze, ale ten patří do zcela jiné čeledi.
Kojot velice často vystupuje v bájích a pohádkách indiánů jako trochu potměšilý tvor a některými kmeny i uctíván jako posvátné zvíře. Bílí farmáři ho považují za škůdce a nemilosrdně střílí.
Samice baribala, nejmenšího severoamerického medvěda, učí mládě vše potřebné pro přežití v divočině.
Norek americký neboli mink je drobná lasicovitá šelma žijící na březích vod. Pro lepší pohyb ve vodě jsou jejich prsty částečně spojeny plovací blánou. Samice na obrázku přenáší jedno ze svých mláďat do úkrytu.
Mýval je velice roztomile působící tvor. Je ale především velice přizpůsobivou drobnou šelmou, která dokáže výborně přežít jak v hlubokých lesích, tak na předměstí velkých měst.
Rys kanadský vypadá o polovinu menší v letní srsti. Během zimy ho před tuhým mrazem chrání deset centimetrů dlouhé chlupy.
Mládě rysa červeného zkoumá okolí.
„Tuláctví“, jak nazývá Petr Slavík své cestovatelské začátky, se změnilo v přesně plánované a náročné expedice za vymírajícími druhy živočišné říše. Návraty k horským gorilám do Ugandy, neúspěšné putování s himalájskými pastevci za sněžným levhartem nebo marné hledání „šedého ducha pralesa“ v zelené džungli Bornea. Fotografie, které Petr Slavík ze svých expedic přiváží byly veřejnosti představeny v několika autorských výstavách.
Nádherné obrazy ze života zvířat od Petra Slavíka můžete shlédnout na http://petrslavik.cz/
