Finty a podvůdky (přehled triků z celého světa)

Finty a podvůdky (přehled triků z celého světa)

Vaše šance setkat se s tsunami nebo bombovým útokem jsou velmi malé. Ovšem téměř jistě se stanete terčem různých fint a podvůdků, jejichž cílem je vytáhnout z vás peníze. Přinášíme jejich téměř vyčerpávající přehled.

S fintami se setkáte nejspíše ve velkých městech a tam, kde je nejvíce turistů – prakticky v kterékoliv zemi světa. Matkou všech fint je určitě Indie, která pokaždé překvapí něčím úplně novým. Tyto obratné triky, často hraničící s nevinnou hrou, se dědí z generace na generaci a je zbytečné se nad nimi rozčilovat a kazit si tak cestu. Berte je opravdu jako hru a součást místního koloritu.

Předražení

Mnohokrát budete platit více než místní, smiřte se s tím. I místní bohatí (třeba zámožní lidé z velkých měst) platí více než místní chudí. Smlouvejte. Někdy je trapné hádat se a vztekat kvůli jablkům předraženým o 5 Kč. Neměli byste ale platit jakoukoliv cenu, kterou vám řeknou. Kazíte tím ceny dalším cestovatelům a dokonce můžete zklamat prodávajícího, který se těšil na pěkné smlouvání. Vysvětlování, že jste z chudé východní Evropy už nezabírá tak jako dřív. Však už to taky není pravda.

Dodatečné zvýšení ceny

Cenu si vždy dohodněte před tím, než zboží nebo službu spotřebujete (např. taxi, rikšu, jídlo v restauraci, průvodce apod.). To ale někdy nezabrání tomu, aby po vás místní borec poté chtěl více, než kolik bylo domluveno (nejčastěji se s tím setkáte v Číně). To se nebojte striktně odmítnout.
Pozor na to, abyste si opravdu na začátku rozuměli. Je cena v místní měně nebo v dolarech? V tomanech nebo v riálech (v Íránu)? Za hodinu nebo celková (u taxíku)? Co přesně zahrnuje? Je to cena pro jednoho nebo pro dva?
Pozor na číslovky – např. v perštině se píše pětka podobně jako naše nula. Setkáte se i s psaním teček místo nul (častý důvod nedorozumění – Číňan napíše „12.“, což je stodvacet, ale Čech čte dvanáct a s cenou dychtivě souhlasí).

Výhodná koupě

Myslete si raději, že žádné fantasticky výhodné koupě neexistují. Samozřejmě, většina běžných věcí jako jídlo, oblečení nebo elektronika je levnější než u nás. Ale nabídky supervýhodných koupí zboží jako zlato, drahokamy, perly nebo koberce odmítněte! Jednak nepoznáte, jakou kvalitu kupujete a hlavně nevěřte, že to doma nebo o 200 km dále prodáte s obrovským ziskem, jak vám budou namlouvat. Kdyby to bylo tak jednoduché, dávno by to všichni dělali.

Starožitnosti

Umolousaný zpráchnivělý koberec, rezavá soška, zašlý stříbrný ornament – kupte si starožitnost! 300 let starého Buddhu lze vyrobit během pár měsíců. V Indonésii jsme viděli malou výrobnu takovýchto starožitností. Nové sošky se máčejí ve vodě, otloukají se a podobně, aby „získaly roky“. Nevěřte každému tvrzení o stáří suvenýru, který si chcete koupit. Občas se ale s opravdu starými věcmi můžete setkat.

„My brother has carpet factory“

Můj bratr vyrábí koberce – nebo cokoliv jiného, co zrovna chcete koupit – a proto si to můžete nejlépe nakoupit u mne. Klasické tvrzení dohazovačů. K tomu ještě přidají, že jsou studenti doma na prázdninách a matka (nebo sestra) jsou nemocné. No nekupte u nich J

„Studenti“ angličtiny

Když někdo říká, že je student angličtiny a chce si ji s vámi procvičovat, je to buď opravdu student angličtiny anebo stejně často je to nějaká finta. Může spočívat v mnohém – bude chtít peníze za průvodcovské služby, nenápadně vás dovede do „nejvýhodnějšího“ obchodu či hotelu (kde pak dostane provizi). Zároveň je ale spousta opravdových studentů angličtiny, kteří jen chtějí být přátelští a využít příležitosti k procvičení cizího jazyka.

„Včera jsme se přece potkali!“

Když vám někdo tvrdí, že jste se včera potkali v restauraci (v autobuse, ve vlaku jste jeli ve stejném kupé, v hotelu atd.) a vy si ho nepamatujete, je to nejspíš finta. Může mít různé pokračování, vyhněte se tomu.

Oficiální turistické kanceláře

Na cestách se setkáte s tím, že místní podnikatelé si ve snaze podpořit svůj business ke svému jménu přidávají slovíčka jako „official“, „approved by“, „recommended by“, „government shop“ a podobně. Jiní se zase budou prokazovat průkazkou oficiálního průvodce. Tvrdší varianta je, když vám budou tvrdit, že si k prohlídce určité památky musíte vzít průvodce.

Hotel je plný

Když vám taxíkář říká, že hotel, kam chcete jet, je plný, znamená to, že tam nedostane dobrou provizi. Zrovna náhodou ví o jiném, který je dobrý a má volno (a kde provizi dostane). Trvejte na tom, kam chcete jet. „Hotel je zavřený“, „Hotel je špinavý“ a „Hotel je daleko od centra“ nebo třeba „v této čtvrti jsou pouliční nepokoje“ znamená opět jen, že jinde dostane vyšší provizi. Další variantou této finty kombinované mimo jiné s „my brother has a carpet factory“ anebo „just look (viz níže)“ je, když vám někdo tvrdí, že památka, do které zrovna směřujete je v rekonstrukci nebo pokud jde třeba o chrám, že je uzavřena kvůli posvátným obřadům, a místo toho vám nabízí jiný, zábavnější program, hádejte jakýJ

„Just look“

Občas vám rikšák nebo někdo podobný bude vnucovat, abyste se „jenom podívali“ a na chviličku zastavili v nějakém obchodě. Je to opět proto, že z čehokoliv, co tam koupíte, dostane provizi (někdy i tehdy, když nic nekoupíte). Nerozčilujte se a pamatujte, je to chudý člověk, za své služby dostává pár korun, benzín je drahý …

Výměna peněz

Ve vlastních rukách si pomalu a v klidu přepočítejte, jestli jste dostali, kolik jste měli. Půjčete si na to kalkulačku, vypočítat z hlavy 170 x 8190 je složité (ale pozor, na Bali nám jednou půjčili kalkulačku naprogramovanou tak, že výsledek byl o 10% nižší – půjčili jsme si ji a přepočítali to … a až venku nám to došlo).
Na hranicích měňte jen nezbytné minimum. Bývá tam nejhorší kurz, nejvíce podvodníků a taky ještě nepoznáte místní bankovky, tak nevíte, jestli vám nedávají dávno neplatné nebo falešné.

Falešná policie

Zastaví vás policajt, který chce vidět doklady a peníze. Buď rovnou uteče, „zabaví je“ nebo vám z peněz nenápadně něco vezme. Nikdy nedávejte své cennosti nikomu na ulici. Trvejte na tom, že mu je ukážete na policejní stanici nebo v hotelu.

Víte o dalších fintách a tricích? Napište je do diskuse pod článkem, aby na ně i ostatní cestovatelé byli připraveni.

Zkušenosti čtenářů

Ali Reza

Fintu je třeba prohlédnout a využít ve vlastní prospěch! Například v Dilí v Indii dostávají rikšáci za každého západního turistu, kterého dovezou do obchodu s drahými suvenýry, 10 rupek. A to i když nic nekoupí! Když jsme tohle pochopili, pustili jsme se do jednání o dealu s jedním podnikavým řidičem. Tohle je přece luxusní win-win situace! Tak hele šéfe, ty nás budeš celý den vozit po památkách a my na oplátku budeme prolézat luxusní obchůdky a obdivovat suvenýry. Smlouvání o barteru bylo tvrdé. Okay, nakonec jsme si plácli: 5 různých památek za 5 exkurzí do turistických pastí. Ale pěkně popořadě: památka-obchod, památka-obchod… Pouze bylo nutné si neustále vymýšlet výmluvy, proč zrovna tenhle nádherný náhrdelník za 500 dolarů nemůžu koupit ("my wife must absolutely see it, we will come tomorrow…") nebo "jémine taková smůla dneska, já si zrovna zapomněl peníze v hotelu". Také jsme se někdy vydávali za Němce, provize pro rikšáka byla pak lepší než za našince 🙂 Mno, chudému rikšovi jsme prostě museli přispět na živobytí, i když to stálo kus naší národní hrdosti…

...
Ali Reza:

Tak to je docela dobra finta! Spravně, fintou proti fintám 🙂

Karel W
Ali Reza:

presne podobnou vychytavku jsem provedli v Dzajpuru v Indii, ale jinde v Asii jsme na to nekapli.

P.P.
Ali Reza:

S temi vyhodnymi koupemi to tak neni. Kdyz jsem se probojoval pres vsechny checkpointy do Kasmiru tak jsem se taky dostal do prodejny kobercu. Zacali samozrejme tim, ze mi ukazali obrovsky nadherny hedvabny koberec ktery mne mel namlsat abych si koupil neco cenove prijatelnejsiho. Jenomze mne se libil ten nadherny vystavni prezentacni kus. Po smluvani, ktere trvalo cele odpoledne (a na dve hodiny jsme jeli riksou do mughalskych zahrad aby mel manager cas kontaktovat sefa) jsem koberec dostal za 2400 dolaru. Znamy mne vysmali, ze jsem urcite desne naletel ze na takove obchodniky nemam sanci. Opatrne jsem se ptal v centru Prahy na koberec v kvalite 800 uzliku na palec v hedvabi. Mistni prodejce rekl ze ma a ukazal mi neco velikosti A3 za 80 000 korun. Kdyz jsem se ho zeptal na velikost 5 x 7 stop tak mne vysmal ze neco takoveho vy v Cechach nikdo nekoupil. Nakonec jsem neco podobneho nasel – v kobercich Palacka na Vinohradske tride. Byla na tom visacka na pul milionu. Tak mam pocit, ze kdyz ten prodavac rikal, ze jsou v zoufale situaci a nemaji na jidlo pro ty chudaky v horach co tyto koberce vazou a proto ze mi to prodava za zlomek skutecne ceny tak si myslim ze vyjimecne nekecal. Kdyz dneska pujdete do Afghanistanu tak pocitam ze take dokazete koupit nadherne veci za zlomek jejich skutecne hodnoty. Mne se to podruhe povedlo v Armenii kdyz byla ve valce s Azerbajdzanem. Ale souhlasim, ze v turistickych centrech vyhodne nenakoupite. Kdyz k vam prijde ind se sirokym usmevem a rika "special price only for you" znamena to ze je to petinasobek normalni ceny. Dalsi tip – kdyz chcete diamanty (a rozumite tomu protoze v prvni fazi vam nabidnou sklo a ve druhe korund aby vas vyzkouseli) tak jedte do Angoly do hor. Pokud to prezijete muzete si prinest moc heky kousek. Jak rikam. Da se koupit. Ale ne v obchode se suvenyry.

Martin
Ali Reza:

S výměnou na hranicích mám nejlepší zkušenost z Íránu – Bazarganu. Po pár rozhovorech se spolucestujícími jsme dostal o cca 10% více než v oficiální směnárně a o cca 5 % více než u vexláků. Jeden chlapík z autobusu mi zprostředkoval směnu s řidiči kamionu. Na jihu v Shírazu dokonce vexláci dávali jako v bance.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: