Pro silné i citlivé povahy a pro ty, kteří se zajímají, představujeme nový dokumentární film natočený v průběhu eskalace bojů v Demokratické republice Kongo v listopadu 2008. Velmi nenásilnou cestou ukazuje dramatické příběhy tamních žen a dětí. Můžete jej spatřit 1. prosince v pražském Klubu cestovatelů.
Přes deset let se východní Kongo ocitá uprostřed válečného běsnění. Několik generací nezná nic než válku a násilí. Příčinou neštěstí země je paradoxně její bohatství – zejména zásoby coltanu, nerostu, bez něhož se dnes neobejde žádný mobilní telefon ani notebook. Jde o obrovský byznys, do něhož je zapojena i řada mezinárodních společností. Coltanový byznys roztáčí v Kongu spirálu smrti, z níž není úniku. Výsledkem jsou statisíce znásilněných žen a dětí, znásilnění se v pralesích východního Konga stalo masovou zbraní. Snímek popisuje cestu dvou českých novinářek – Lenky Klicperové a Olgy Šilhové, které se vydaly do zapadlých vesnic oblasti Bunyakiri, kterou ovládají Hutuové. Ti, kteří před 15 lety utopili v krvi sousední Rwandu.
Přečtěme si komentář paní Jitky Vlčkové:
Slzy Konga – to je název dokumentárního fiilmu, jehož premiéru jsme zhlédli začátkem září v budově Městské knihovny na pražském Mariánském náměstí. Malý sál byl zaplněn do posledního místa, mnozí seděli na stupních v postranních uličkách …
Říká se o našich mladých lidech, že jsou neteční k bolesti druhých, že se nezajímají o události, které se dějí někde velmi daleko od středu Evropy. Přesvědčila jsem se, že to není pravda.
Střední Evropa už 64 let nezažila válku. Téměř všichni z přítomných se narodili v mírových podmínkách. A proto je hluboce zasáhlo to, co viděli. Hrůzy války a jejího dopadu na děti a jejich matky v africkém východním Kongu … umírání a mrzačení lidí jako následek bojů o získání nerostného bohatství v této obrovské bohaté, a přitom chudé země.
Myšlenka upozornit a zburcovat lidi proti nepředstavitelnému bezpráví na ženách a malých dětech kvůli rvačce o zisky z drahých kovů vznikla na festivale dokumentárních filmů „Jeden svět“ v březnu 2008. Lenka Klicperová, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země, přesvědčila své přáteele – novinářku Olgu Šilhovou a režiséra Petra Kašpara, aby se vydali do Konga a natočili dokument – svědectví o událostech, které poslední roky a měsíce sužují tuto oblast.
Výpovědi žen nutí k zamyšlení – kam až lidská bytost, zbavená všeho lidského, může dojít. Co nám všem proběhlo hlavou? Solidarita, soucit, bezmocnost …
A proč je důležité takové věci ukazovat? Aby si lidé na celém světě uvědomili, že klidný a pokojný život není samozřejmostí a není zadarmo. Že potřebuje úsilí, bdělost, pozornost k druhým, vůli nebýt lhostejný.
Takoví jsou autoři filmu, taková je i nezávislá novinářkka Markéta Kutilová, která trávila při pomoci ženám a dětem ve východním Kongu řadu měsíců, aby jako vyslanec organizace Člověk v tísni pomáhala.
Jitka Vlčková, předsedkyně Sdružení přátel Etiopie SPA.
