Velká společná expedice pro všechny zájemce, které se můžete snadno zúčastnit i vy, si připisuje další milník.
Projektové plány inovativní lodi Kantuta, se kterou můžete plout bez kapitánských zkoušek, jsou na stole!! Navíc jsou vyrobeny a testovány první díly lodi. Plavba lodi bude startovat dne 12. dubna 2019 na řece Vltava v Praze a bude pokračovat sítí řek a překrásnými plavebními kanály po celé Evropě v Německu, Holandsku, Francii až k moři.
Solární loď Kantuta je projektována jako obytná loď pro čtyřčlennou posádku. Bude vybavena lůžky, kuchyňským koutkem i toaletou. Co je však nejlepší, bude mít také úložné prostory pro přepravu jízdních kol. Tohle velké dobrodružství bude o to větší, že si budete moci vychutnat plavbu po krásných místech, poznat památky a projet se na kolech nádhernými místy. Prohledněte si projekt lodi a proplujte s ní třeba Hamburg, Amsterdam nebo Paříž!
Loď Kantuta je inovativní, protože její plavba bude absolutně tichá! Bude poháněna elektromotorem o výkonu 5hp na baterie LiFePo4 o výkonu 6-9kWh. O ekologický chod se postará dobíjení ze solárních článků o ploše 4,54m2 a nominálním výkonu 840Wp. Loď bude tedy energeticky soběstačná. Další parametry prototypu lodi jsou uvedeny níže.
- Šířka lodi 2,5m
- Délka lodi 7,5m
- Výtlak 1 tuna
- Posádka 4 lidí (ideálně 2 dospělí, dvě děti)
- Jednoduché a intuitivní ovládání
- Energetické soběstačnost
- Velmi nízký hydrodynamický odpor
- Maximální ponor 30 cm
Inspiroval nás vor, který přeplul Pacifik
Naši expedici Kantuta, inspiroval vor z balzového dřeva, se kterým dokázal senzačně čechoslovák Eduard Ingřis přeplout Pacifik až do Francouzké Polynésie. Obdivuhodné je, že tomu bylo již před 60 – ti lety a to bez větších znalostí mořeplavby. Jak bylo možné plout s jednoduchým vorem na vzdálenost 8000km? Vor byl totiž postaven podle prastarých zkušeností a poznatků Peruánských Inků, kteří stavěli dřevěné vory z pěti nebo sedmi klád, sestavených do tvaru šipky.
Dřevo ze stromu Balza (nyní španělské slovo, které v překladu označuje vor) je nejlehčí na světě, jeho objemová hmotnost se pohybuje v rozmezí 100 – 400 kg/m3. Na jeho spojování byla použita konopná lana. Ta mají tu vlastnost, že se vodou stáhnou, konstrukci ještě zpevní a zároveň zůstanou pohyblivá a pružná. Lana mají ještě další velkou výhodu. Dráty s hřeby by se mohly v průběhu velmi dlouhé plavby pohybovat a řídké dřevo prořezat. Vor by se mohl rozpadnout. Jako pohon lodi byl využíván mořský proud, vítr a také lidská síla. Rychlost byla přímo závislá na přírodě a posádce. Unikátní plán balzového voru si můžete prohlédnout na obrázku.
Vor Eduarda Ingriše
Nosnou výtlakovou část tvořilo 7 balzových klád o průměru 63cm. Na stavbu byly použity klády z tvrdšího typu balzy o hustotě 400kg/m3. To proto, aby po dlouho dobu plavby, vor nenarušili dřevožraví měkkýši. Ti by vor mohli doslova zdevastovat. Parametry voru jsou vskutku zajímavé.
- Šířka lodi 5m
- Délka 9m
- Výtlak voru cca 17 tun! Nosnost cca 9 tun!
- 2 stěžně, hlavní stěžeň 10 m
- 4 plachty, plocha přibližně 65m2
- Plocha plachet 65m
- Kajuta 2,76m x 2m
- Paluba 4,8m x 7m
