EXPEDICE KALAHARI: Člověk míní Afrika mění.
Tak jsme tu. Sotva jsme vkročili do půjčovny, zjistili jsme, že máme připraveno auto, do kterého se nevejdeme. To bylo ještě OK, protože jsem zamával e-mailovou korespondencí a blonďatá slečna hned zvedla telefon a usmála se: „I´m sorry, isr. Give us fiveteen minutes. The car willbe here.“ Asi už tušíte, že nebylo. Když vám tady řeknou časový údaj, je nutno násobit třemi. Po hodině a půl jsme auto dostali a vyrazili.
Ale ouha! Po 40 kilometrech křach a uvařený motor se zastavil. Oživili jsme ho devíti litry vody, ale za dalších deset kilometrů to samé. Volám půjčovnu. „Yes, sir, I am sending you a new car,“ švitoří holka z půjčovny. Po půlhodině volá znovu. Je dost překvapená, že ještě nemáme auto. Dalších dvacet minut a volá, že truck zrovínka vyrazil a za 30 minut je u nás. Po třech hodinách na krajnici, kdy kolem sviští jeden truck za druhým, se konečně objevuje náklaďák s dvojčetem našeho nissanu na korbě. Je půl sedmé, stmívá se, ale jsmespokojení. Po půl hodině vyrážíme. Hladoví, žízniví, ale odhodlaní dojet až ke Kimberley, abychom dali ráno nákup a se vším potřebným dorazili do Mokala paku. Hned v úvodu nám černá slečna dala poznat, že plánovat sice můžeme, ale stejněvšechno bude tak, jak vymyslí ona. Těšíme se na dašlí překvápka.
Jak cesta probíhá a co všechno je třeba jinak, než jsme plánovali, si budete moci přečít na nejčtenějším cestovatelském portále www.HedvabnaStezka.cz, který je hlavním mediálním partnerem expedice.
Více informací o expedici najdete v článku Expedice do srdce Kalahari.
