V sobotu ráno letíme!
Jestli jsem ještě včera považoval svůj byt za celkem uklizený, tu a tam se válelo pár svršků plus nějaké ty drobnosti, dneska to u mě vypadalo jako po náletu. Balili jsme.
Hned ráno jsme začali s tříděním veškerého oblečení. Bylo potřeba vše projít a vybrat to, co s sebou budeme skutečně potřebovat, a co ne. Je to vždy takový malý boj mezi tím, co chci a co můžu. Je hezké s sebou mít extra teplou bundu, ale pokud ji nebudu potřebovat, bude mi akorát zabírat místo ve sledu a jen zbytečně zvyšovat jeho hmotnost, což neovlivňuje pouze to, jak rychle a snadno se mi se sledem půjde, ale také kolik budeme muset zaplatit na letišti za extra váhu navíc. Na druhou stranu, pokud bude v Norsku chladněji, než s čím počítáme, bez oné bundy mi nezbude nic jiného, než klepat kosu. Výhodou bylo, že ani Zuzka už není žádný nováček, a tak jsme se po cca dvou hodinách úspěšně prohrabali všemi těmi ponožkami a rukavicemi a shodli se na rozumném výběru toho, co bychom mohli potřebovat, a co ne. Mé špatné sny z předešlé noci o tom, že skončíme ve stylu „jestli ty si bereš tenhle dvoukilovej svetr po dědečkovi, vezmu si já pět triček navíc, páč odmítám nosit jedno a to samý celých 14 dní!“ se tedy naštěstí nepotvrdily.
Obávanějším úkolem, alespoň z mé strany, bylo však balení jídla. Zuzka zatím něco takového šíleného, jako rozsypávat musli na malé denní dávky nebo rozpočítávat energy tyčinky a čokolády na každý den výpravy, dělat nemusela. V podstatě bylo potřeba vše rozdělit na 26 dávek, z nichž každá obsahuje jídlo pro jednu osobu na celý den. Včetně energy nápojů nebo čajů či nějakých těch drobností, když nás chytne mlsná. Důvodem k takovému rozdělování jídla je jednoduchost každovečerního vybalování sledu během expedice. Pokud je všechno jídlo hezky rozdělené a zatavené do samostatných igelitových pytlíků, stačí po celodenním pochodu akorát vyndat dvě dávky, v nichž je večeře plus snídaně a svačiny na druhý den. Nic se nemusí nikde hledat. Při mínusových teplotách, v Norsku je teď posledních pár dnů -15° C přes den (-21° C v noci), je to celkem šikovná vychytávka. Díky rozdělení jídla je také mnohem jednodušší udržovat přehled o tom, kolik zásob jídla nám ještě zbývá. Podle toho v případě nutnosti začneme s šetřením. Tohle se ale spíše vztahuje na mnohem náročnější expedice, kde hrozí velké časové ztráty, ať z důvodu špatného počasí či pomalého postupu. V našem případě ani nebereme extra jídlo. Nikdy nebudeme tak daleko od civilizace, aby nám hrozilo hladovění nebo něco podobného.
Nakonec bylo potřeba jak jídlo, tak výbavu šikovně rozvážit do batohů a zabalit. Na letadlo máme každý povoleno 2 x 20 kg po 25,- NOK (norských korun) a jedno carry-on zavazadlo do 15 kg, které je zahrnuto v ceně letenky. Teoreticky bychom se měli do tohoto limitu vejít i s lyžemi a sledem. Pokud ne, čeká nás zaplatit 6 euro za každý kilogram navíc. Tyto expedice nejsou zrovna nejlevnějším druhem cestování. 🙂
V sobotu ráno letíme!
