Dobrodruh Antiky se pokoušel plout okolo afrického kontinentu. Při jedné ze svých cest se ale již nevrátil domů. Jeho osud je proto zahalen tajemstvím.
EUDOXIOS z KYZIKU († po 113 před Kr.) – řecký mořeplavec
Život jeho byl dlouhou řadou podniků, jež, kdyby byly lépe známy, jeho jménu by zjednaly skutečnou slávu, povzdychl si jeden z francouzských historiků 19. století nad osudem dobrodruha Eudoxia, jednoho z nejlepších mořeplavců antického světa. Toto hodnocení alespoň vychází ze zpráv, které shromáždil filosof Poseidónios z Apameie a do dnešních dob zachoval geograf Strabón.
Eudoxios se poprvé objevuje kolem roku 120 před Kr. na dvoře egyptského panovníka Ptolemaia Euergéta, kterému navrhl uspořádání výpravy k pramenům Nilu, z níž ale sešlo. Místo toho v letech 118–113 podnikl Eudoxios dvě plavby do Indie; při návratu z druhé z nich byl větrem zahnán k východoafrickému pobřeží, asi někam do dnešní Keni či Somálska. Tam nalezl zbytky lodi, kterou jeho námořníci považovali za loď z Gadesu (Cádizu) na Pyrenejském poloostrově. Eudoxios z toho vyvodil jednoduchou myšlenku: Afriku je možné obeplout, od Herkulových sloupů k východnímu pobřeží!
Cesty kolem Afriky
Roku 113 před Kr. se tedy vypravil s trojicí lodí z Gadesu podél západoafrického pobřeží, ale poblíž Kanárských ostrovů jedna z lodí ztroskotala a posádky zbylých dvou plavidel donutily Eudoxia k návratu. Nedlouho poté se kolem Afriky vypravil znovu, ale tentokrát se už nevrátily ani lodě, ani Eudoxios.
Jestli plavci z Gadesu opravdu pluli podél Afriky, není známo; zato ale věděli o Madeiře (tam se prý chtěl po občanské válce mezi Mariem a Sullou uchýlit jeden z přívrženců poraženého Maria, Quintus Sertorius) a snad také o Kanárských ostrovech. Jejich znalosti ale upadly v zapomenutí, a ostrovy tak znovu objevili až Portugalci ve 14. a 15. století (ÚMalocelli, ÚZarco).
Encyklopedii světových cestovatelů vydalo nakladatelství Libri.
