El Chorro láká lezce i nárazové hledače adrenalinu. Víte, co čekat od Camina del Rey?

Na letišti v Malaze si snadno půjčíte auto, abyste zbytečně nemuseli ztrácet čas touláním po městě (i když i to stojí za to), a po silnici MA402 se vydáte na západ k městu Alora, odkud pak zamíříte znova na západ. Po necelých pětašedesáti kilometrech budete na místě. Volíte-li radši hromadnou dopravu, naprosto ideální je přímé vlaková linka z Malagy, která jede pouhých 45 minut zpravidla 3x denně přímo do El Chorra.

I když je malá vesnička proslavená mezi lezci téměř po celém světě, zarazí vás jak ospalou a na první pohled téměř nudnou atmosféru si uchovává. Přes den působí několik málo uliček úplně prázdně, v místním kempu najdete jen pár barevných stanů a ještě blíže skalám pár dodávek, u kterých se kvůli vedru kolem poledne povalují lezci. Stačí ale zvednout hlavu a zaposlouchat se, cinkání karabin a všudypřítomné skalní stěny prozradí, že centrum dění je teď úplně někde jinde.

Lezce najdete především tam, kde je stín. Na některých místech jsou ale pořád. Oblíbený je především snadno dostupný sektor Frontales pyšnící se nádhernou jeskyní Poema Roca plnou oblíbených převislých cest.

Skály jsou tu prakticky všude a jejich dostupnost je různá. Je možné vyběhnout hned za kemp a cestou ztratit pouhých pár minut, nebo se vydat klidně na hodinový pochod za vzdálenějšími a opuštěnějšími sektory. K dispozici jsou krátké sportovní cesty i vícedélky s dokonalým výhledem.

Královská stezka

Ty, kteří si chtějí užít opravdu exponovaných tras, to táhne přímo do kaňonu, kde začínají cesty rovnou z ferraty Camino del Rey, tedy se startuje ve výšce nad 100 metrů. Doporučení hodný je třeba sektor Africa, kde najdete opravdu nádhernou stejnojmennou vícedélku obtížnosti 6b+.

Ať jste nadšení lezci nebo jen klasičtí turisté, určitě si nenechte ujít procházku po neobvyklém betonovém chodníku „zavěšeném“ přímo v kaňonu El Chorro desítky metrů nad řekou. Stezka je tvořena betonovými deskami postavenými na železných vzpěrách a v podstatě zde vznikla na žádost španělského krále Alfonse XIII. Když se zde ve dvacátých letech minulého století budovala soustava přehrad, rozhodl se, že by na dílo rád dohlížel, a tak vznikla stezka dnes symbolicky nazvaná Camino del Rey (Cesta králů).

Ve své době stavební zázrak je dnes v opravdu kritickém stavu, což znamená, že přitahuje ještě větší pozornost turistů. Pro jeho zdolání je potřeba odvaha, ale hlavně sedák a ferratový úvazek. Betonové desky mají v sobě obrovské vydrolené díry, někde úplně chybí. Na zábradlí můžete zapomenout, přidržovat se budete jen ocelového lana, na němž se také musíte jistit.

Vstup na Camino del Rey objevíte nedaleko za vesnicí u prvního tunelu, v němž se ztrácí železnice. Za mostem před tunelem zahnete doleva a po překonání prvních ocelových „schůdků“ budete na stezce.

Stojí za to zůstat

Chcete-li na tomto místě pobýt déle, ubytujte se třeba v kempu El Chorro, kde je k pronajmutí i několik pohodlných chatek. Spousta lidí ale spí přímo pod skalami nebo kousek za vesnicí pod širákem. Pro takové případy najdete přímo nad kempem i nádhernou přírodní koupelnu.

Jen jídlo si raději přivezte s sebou. V malé vesničce najdete jen několik málo míst, kde se dá stravovat. Zato zajít si na pivo je mnohem snazší, třeba do Refugia del Chorro, kde najdete taky malou bouldrovku.

Kde dát rest day?

Ani lézt nejde věčně a Andalusie navíc nabízí mnoho nádherných míst k odpočinku. Pouhé dvě hodiny autem je to do historické Cordoby, stejně tak do Sevilly nebo na Gibraltar, kde můžete pozorovat opice i marocké pobřeží. Naprosto dokonalou atmosféru najdete v jen hodinu vzdáleném městečku Ronda tyčícím se nad kaňonem El Tajo.

El Chorro se tak může stát cílem čtrnáctidenní dovolené nebo jen jednodenním výletem při putování za nediskutovatelnými krásami Andalusie. Je dobré ale pamatovat na to, že v červenci a srpnu jsou zde poměrně neúnosné teploty, vhodné je proto přijet spíše na jaře nebo na podzim. Lezci se sem občas vydávají i v zimě, kdy jim v České republice ještě teploty nedovolují venkovní lezení.