Egyptské dobrodružství – 3. díl

Hassan má všude, ale úplně všude známé, takže to je opravdu program na celý večer. Všude dostaneme něco k pití, a nejlepší je zdejší čaj. To se vezme poloviční množství vody než jste zvyklí, do toho se dá dvojnásobné množství čaje než jste zvyklí, a celé se to hodně zasype cukrem. Po takových 4 či 5 zaručuju, že neusnete. Silný, sladký a výborný. Dneska jsme byli pozváni na večeři domů k jednomu jeho známému, jídlo opět výborné, to samé a přece zase trochu jiné, nejlepší ryže, pečená ryba, tomatová omáčka s rozvařenými bramborami, fool, mraky fresh juicu z manga a papáji, sladký, studený a výborný.

Nejlíp se mi mluví s dětma. Drmolej pořád něco, já se snažím rozumět, ale jim to evidentně nevadí a chápou moji arabskou slovně rukomluvu a je s nima zábava.

Nejširší nabídku průvodců a map Egypta (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Mám dva obrovské zážitky

První byl hned v pátek. Šli jsme do místního dance clubu, kde je každý večer belly dance show pro turisty, ale mě navýsost zajímalo, jak se tančí tady raqs sharki. Začínalo topo 11 v noci…. nejdřív byla asi dvě hodiny vystoupení skupinek, kluci či holky či dohromady, skupinové choreografie, a pak přišla místní belly dance star, jakási Mona Lisa…. Pro holky z tanců, důležitá zpráva: tancujeme líp!!!!!!!!!!!Nemohla jsem to Hassanovi říct, on myslí že tady to znaj nejlíp, ale abych úplně nekecala, ano, tancujou tu dobře, ale ty normální ženské, co jsem viděla na svatbě, ty co tančí srdcem, zevnitř. Tady ten kabaretní tanec je docela ubohoučkej, jen na efekt pro lidi, co to vidí poprvé. Kdyby viděli naši Terezku, či Monu, či Shereen, tak by všichni padli na pusu. Nicméně to byla zábava jako hrom, hodně jsem nahrávala, a pak ta hvězda šla mezi nás sedící, nebylo nás tam moc, a vybírala na tanec, pochopitelně že Hassan mávnul rukou jakože tady a už jsem stála na jevišti s dalšíma 4 ženskýma. Zábava veliká, ona předváděla a my jsme tančily, no něco jako při našich lekcích hahahaaaaaa úplně běžné známé kroky, nic nového, Hassan to točil, tak jsem se pak nad svým výkonem ještě jednou pobavila. Nakonec jsme tam zůstaly jen dvě a ona. Byla jsem za těch asi 10 minut úplně uvařená, horko je tu velké.

Je zvláštní že fouká jen u moře a to kolikrát tak, že ani není chuť jít se koupat, pak to zebe a jsem ráda že sluníčko hřeje, a pak jsem večer vyvalená, jak jsem zase opečená, vůbec to nepřijde jak to strašně opaluje.

Další zážitek hned následující večer, seděli jsme v jeho bazaaru na hlavní ulici a najednou přišel, že tu má koncert Tamer Hosny a jestli chci jít? Tamer je miláček davu…. aby ne… tak jsme šli a on tady byl 11-13/5 championat ve squashi a tenhle koncert byl na zakončení. Přišli jsme akorát když dozpívala nějaká zpěvačka jako úvod. Pak bylo vyhlášení a předání cen a pak za obbbbrrrrooovského řevu asi miliónu místních Egypťanů, protože to bylo kruhovém objezdu na úplném konci tady Sharie Sheraton, dál za Al Aaroosou, tak na tom midanu stálo obrovské jeviště a celá ulice zpátky byla vyhrazená jen pro diváky. Ženských nebylo moc, v podstatě žádná, ale zato snad všichni chlapi odsud, viseli na lampách, na balkónech, stáli na střechách či kdejakém vyvýšeném místě. Tak jsem viděla Tamera na vlastní oči, nejdřív jsme byli docela daleko, ale propracovali jsme se asi tak 30m před jeviště a ten mumraj v kotli si nedovedete představit, to kotle v Čechách fakt docela nuda….. užila jsem si to jako nic jiného, můj bodyguard mě hlídal zleva zprava, ano pravda občas jsem měla něčí ruku na zadku, ale ubraňte se v tom davu…. ale myslím že nic nehrozilo, všichni jásali skákali, lezli jeden druhému na záda a dělali takové kolotoče, zpívali a byla taková atmoška jakou jsem nezažila. Všechny písničky co znám, zpívala jsem s nima……… nebyla reportáž na Nově?

Všechno se protahuje strašně do noci, dvě nebo tři v noci není žádný večer, tak nevím nevím jak tohle zase v Čechách srovnám.Takže takhle to tady chodí a běží, každý den nějaké setkání s někým novým, jídlo někde v bistru, no jídlo to by byla kapitola zase sama pro sebe, to je pokaždé zážitek. A melounů jsem přejedená, čerstvé fíky jsme měli, jahod asi dvě kila, tady není nic problém a hlavně je to za úplnou hubičku, nad některýma cenama jen kroutím hlavou když srovnávám.

Zítra tu končíme a jedeme do Luxoru. Náš původní plán jsme nakonec obrátili, ne z Luxoru do Hurghady, ale naopak. Odtamtud zpátky do Al Shokyfe naší baladny mezi gimal velbloudy a hemara oslíky.

Pár dnů a …………….. ne zatím na to nemyslím. Zatím mám pocit, že jsem tu půl roku, takové jsou zážitky a dojmy.Taky jsem obešla pár bazaaru s belly dance costumes, ale……… já nejsem schopna vybrat z pěti modelů, tady jich jsou tisíce, různé možné i nemožné, barvy, styly, tak to vypadá, že nekoupím asi nic.

Všem asi poslední pozdrav, protože jak jsem psala – v Al Shokyfe internet není,ale zato je tam neuvěřitelný život, který je těžký popsat slovy, ale ty dojmy, ty si odvezu navždycky.

Mějte se v Praze hezky, všem pusu a vzpomínku z fascinující země zvané Egypt

Věra