Dynamická Lodž: Neuvěřitelný příběh polského Hollywoodu, od tkalcovských stavů k filmovým Oscarům a street artu

Pro pochopení toho, co město cestovatelům nabízí, vám budu vyprávět jeho příběh, plný nečekaných zvratů. Začíná druhou průmyslovou revolucí okolo roku 1870, která s sebou přinesla masovou výrobu. Díky ní město zaznamenalo obrovský nárůst obyvatel, z původních pouhých 200 obyvatel na konci 18. století až na více než 500 000 obyvatel v roce 1913. Ve městě vyrostlo téměř 600 továren, převážně pro textilní průmysl, a vedle nich nechali místní průmyslníci postavit pro své zaměstnance ubytovny ve stejném stylu jako továrny – z hnědo-oranžových cihel. 

Kromě bydlení a práce brzy vznikla poptávka po zábavě. A tady na scénu příběhu města vstupuje film. Krátce po vynálezu kinematografu v roce 1895 se v Polsku začaly natáčet první dokumentární filmy a už v roce 1899 se ve městě Lodž otevřelo první statické kino v Polsku. Více obyvatel vyžadovalo více zábavy, a tak kin přibývalo. V roce 1939, před začátkem 2. světové války, jich ve městě bylo už 34. Po druhé světové válce byla kinematografie natolik populární, že tu v roce 1948 byla založena Filmová škola v Lodži. Filmaře navíc začala lákat industriální historie a genius loci hnědo-oranžových cihlových budov a město se brzy stalo oblíbenou filmovou lokalitou. A to natolik, že dodnes se ve městě natočilo přes 200 filmů. Zdejší Filmovou školou od doby svého vzniku prošlo přes 5 000 filmařů. Proto se v Lodži každoročně koná, mimo mnoha dalších, i 10 filmových festivalů. Asi nejslavnějším absolventem Filmové školy byl oscarový režisér Andrzej Wajda, který přímo zde natočil svůj nejznámější film Země zaslíbená.Další velmi známý absolvent Roman Polanski získal Oscara v roce 2002 za svůj film Pianista. Pro zajímavost – u Andrzeje Wajdy začínala jako asistentka režie svou kariéru polská režisérka Agnieszka Holland, v Česku dobře známá např. sérií Hořící keř nebo filmem Šarlatán, za který dostala v roce 2021 Českého lva. Za film V temnotě byla v roce 2011 také nominována na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. 

Možná vás teď už nepřekvapí, že místní obyvatelé říkají svému městu (psáno foneticky) „hollywudž“. Správná polská výslovnost názvu města Łódź je totiž wudž a pro Mekku polského filmového průmyslu je vlastně toto přirovnání přirozené. Pokud jste filmový fanoušek, mám pro vás několik tipů pro návštěvu Lodže:

Tip č. 1: Navštivte unikátní Filmové muzeum v Lodži, jediné v celém Polsku. Nachází se v bývalém paláci jednoho z nejvýznamnějších lodžských továrníků Karola Scheiblera na adrese plac Zwycięstwa 1. Jsou zde soustředěny staré filmové přístroje včetně historického dřevěného stereoskopu Kaiserpanorama, předchůdce dnešního kina. Prohlédnout si můžete archivní fotografie a materiály z historie hraných, dokumentárních i animovaných filmů, nebo portréty polských filmových osobností. Rozhodně si nenechte ujít příležitost prohlédnout si zblízka sošku Oscara, kterou každoročně uděluje americká Akademie filmového umění a věd v různých oblastech filmu. Expozice obsahuje také filmové plakáty, které mají v Polsku dlouhou tradici a mají své fanoušky i v Česku. Jako milovník polské komedie Kingsajz z roku 1987 doporučuju zastavit se venku na dvorku vedle muzea. Najdete tam totiž některé kulisy, použité v tomto filmu, a na chvilku si tam budete připadat jako trpaslíci z Šuflandie. 

Tip č. 2: V muzeu si můžete vyfotit mapu města s lokacemi filmů, které se v Lodži natáčely a vydat se po jejich stopách. Ve městě dokonce existuje Lodz City of Film Trail, tedy Stezka po stopách filmů v Lodži. Informace o ní najdete v místním infocentru. Tam získáte i informace o organizovaných procházkách po lokacích s průvodcem. 

Tip č. 3: A aby byl váš filmový zážitek v Lodži kompletní, zajděte na nejznámější ulici a hlavní tepnu městského života – ulici Piotrkowska, a podívejte se pod nohy. Hned objevíte další odkaz na podobnost města s Hollywoodem – Chodník filmové slávy s hvězdami věnovanými známým polským filmovým osobnostem.

Nejširší nabídku průvodců a map Polska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Ale kde se nám z příběhu vytratil textilní průmysl? Následkem mnoha turbulentních politických událostí v Evropě v roce 1989 nastala v 90. letech 20. stol. v textilním průmyslu krize. Lodž postihl sociální a ekonomický úpadek a tovární budovy a ubytovny ve městě zůstaly opuštěné a začaly chátrat. Tady nám textilní historie ve městě končí, ale příběh samotný pokračuje, a to svižným tempem až do současnosti. Výstavní paláce byly opraveny a často přeměny v muzea. Příkladem je třeba Palác Izraela Poznaňského, bohatého průmyslníka Lodže 19. století. Poznaňský nechal přestavět původní budovu stojící vedle továrny na opulentní palác v neo-renesančním a neo-barokním stylu. Dnes je v budově Městské muzeum s množstvím artefaktů, dobových fotografiích a audio a video projekcí z historie města Lodž. Mě ohromily výstavní interiéry s mnoha štuky a s nádhernými kachlovými kamny. Pokud milujete interiéry českých zámků, bude se vám tu hodně líbit. Část expozice je věnována významným osobnostem z Lodže – např. fenomenálnímu klavíristovi Arthuru Rubinsteinovi. 

A co zbylé budovy po těch téměř 600 továrnách? Tady do novodobé části příběhu Lodže vstupuje naplno to, co město dnes nejvíc charakterizuje: kreativita. Město je totiž plné kreativních vizionářů (jak pochopíte při procházce městem), a tak místo bourání došlo na revitalizaci továrních areálů. Proto dnes v charakteristických cihlových budovách původních továren v Lodži najdete multifunkční zábavní centra, hotely, firemní komplexy nebo byty, a město celoročně oživuje obrovské množství nejrůznějších festivalů a jiných kulturních akcí. Lodž se tak, metaforicky řečeno, proměnila z šedého káčátka ve velmi atraktivní labuť, podobně, jako se např. v mnohem menším měřítku proměnil pražský Karlín v moderní hipsterskou čtvrť. 

Díky tomuto úsilí vznikla např. Manufaktura. Z původní továrny na zpracování bavlny se stalo gigantické (127,000 m²) obchodní, rekreační a kulturní centrum, největší v Polsku, s více než 300 obchody, restauracemi, a volnočasovými aktivitami. Revitalizací původní první městské elektrárny v Lodži, později přebudované na teplárnu, vzniklo zase největší vědecké a technologické centrum v Polsku EC1 Łódź. Najdete v něm interaktivní Centrum vědy a techniky, Centrum komiksu a interaktivního vyprávění i planetárium. Kancelářské, zábavní a kulturní centrum Monopolis se známým cihlovým komínem zase vznikl přeměnou lihovaru Vodka Monopoly. Mezi další pozoruhodné transformace patří OFF Piotrkowska, moderní centrum současného umění, kreativity a gastronomie. Lodž se postupně stává i hlavním centrem módy a designu v Polsku, často přezdívaným „Milánem Polska“. OFF Piotrkowska hostí ateliéry módních návrhářů, designérů a architektů, nabízí stylové kavárny, restaurace a bary, kde můžete potěšit své chuťové buňky. Kromě toho je to také místo pro noční život s hudebními kluby. 

Ale Lodž nejsou jen budovy se zajímavou historií. Najdete tu také skvělé Zoo s moderním Orientariem. To je zcela nový krytý komplex s faunou a flórou jihovýchodní Asie a jeho hlavním lákadlem je největší podmořský tunelu v Polsku. Až projdete tunelem, doporučuji sejít vpravo po schodech a na chvíli si sednout před obrovskou prosklenou stěnou a pozorovat mořský život jako v kině. Celkem můžete v této oceánské části spatřit okolo 1 300 ryb, včetně žraloků, rejnoků nebo perutýnů. Další oblíbenou atrakcí je sloní koupání a krmení, které můžete každý den v 11 hodinsledovat přes prosklenou část jejich bazénku. Jeden z místních slonů, Alexandr, je dokonce nejstarším a největším indickým slonem v Evropě. A se zdejšími rekordy ještě nejsme u konce – dalším rekordmanem Orientaria je přes 5 m dlouhý krokodýl – nepravý gaviál, který se jmenuje Kraken a do Lodže se přestěhoval i s družkou Penelopou ze Zoo ve Dvoře Králové.

Lodž je také hlavním centrem street artu v celém Polsku. Největší městská venkovní galerie v Polsku čítá okolo 200 nástěnných maleb na budovách, umístěných na ulicích nebo ve dvorcích domovních komplexů. Stačí zadat do navigace slovo muraly, jak se jim říká, a zobrazí se vám jejich lokace ve městě. Mě oslovil hlavně mural nazvaný Zrození dne na adrese Wieckowskiego 4. Ohromující surrealistické malby jsou totiž vytištěné na speciálních keramických dlaždicích a pokrývají celý vnitroblok. Pokud jste fanoušci street artu, zamiřte do Lodže v době konání festivalu Galerie městských forem nebo Mezinárodního festivalu graffiti.

A příběh Lodže uzavřu tím nejzářivějším místem celého města – v Pasáži Rozy. Najdete ji na adrese Piotrkowska 3. Všechny domy v pasáži jsou od chodníku až po střechu pokryty střípky zrcadel. Projekt umělkyně Joanny Rajkowské je osobním odkazem na příběh její dcery Rozy, která v raném dětství začala ztrácet zrak kvůli vážné nemoci. Díky podpoře přátel a veřejné sbírce mohla Roza podstoupit nákladnou operaci v zahraničí a začít se uzdravovat. Zrcátka na zdech pasáže symbolicky odrážejí světlo do tmavých míst, což odpovídá mottu projektu „od nevidění k vidění“. 

Doufám, že jsem k vám odrazila chuť se podívat do polské Lodže a objevit některé z jejích mnoha neuvěřitelných příběhů a míst. Osobně mi tři dny v Lodži zdaleka nestačily na prohlédnutí všeho, co nabízí, ale navnadily mě na příští návštěvu. 

Článek byl zpracován ve spolupráci s  Polskou turistickou organizací
Foto: lodz.travel